SPIELMANN: to byla nesouhlasna reakce na: Jednou z chrakteristických vlastností symbolu je jeho mnohoznačnost, která má leckdy ambivalentní charakter a to jak pro lidstvo všeobecně (kříž pro mne symbolizuje něco úplně jiného než pro, řekněme, příslušníka kmene niam niam:-) tak pro jedince samého (kříž symbolizuje jak utrpení Kristovo tak ale i jeho spásu).

heh, a ze v tomhle klubu maji vsichni Junga v malicku si rozhodne nemysli :)

LOOK: ...a co třeba sluneční penis který svým kýváním oplodňuje vzduch a vytváří vítr:o)... :o)hele, jsi v Jungiánském auditku, jaksi se předpokládá, že zde diskutující vědí, co je to archetyp:o)

Jinak, teorie archetypů je krásná a úžasná a pro praktický každodenní život vcelku nepoužitelná.

Teď nedávno jsem byl na semináři s prof. Běťákem o výkladu snů a ten nepoužil ve výkladech co tam proběhly slovo archetyp snad ani jednou:-)))

Tak si říkám, že snad budu muset vyhodit nějaký peníz oknem a zajít za nějakým kinotentononcem... :-) Není nad osobní zkušenost.

Tak jsem toho Dieckmanna doma našel, dokonce i tu stránku s tím snem a samozřejmě zapomněl doma...

Sleduješ tu diskuzi v potradně - já si myslím, že se mi mimoděk podařil typický příklad, jak by postupoval esoterapeut. Brnkneš na nějakou universální strunu konfliktu (v tomto případě rodina), klient zareaguje, začneš řešit rodinu a poradíš jí, aby se s mámou usmířila, aby jí řekla jak ji ve skutečnosti miluje a že jí ta máma sice ublížila ale ona by jí měla odpustit a všichni jsme happy happy joy joy a vznášíme se na čakrách porozumnění... což pravděpodobně(!) povede k tomu, že máma na ni bude koukat jak vejr, co to ta její dcera plácá, dcera bude naštvaná, protože když ona udělala tu vstřícnou všemilující poklonu, očekávala, že jí to máma oplatí a ne že místo toho bude reagovat úplně jinak než očekávala a jsme tam kde jsme byli...

Neříkám, že je to tak vždycky, ale myslím si, že to není až tak nepravděpodobný scénář a že pokud proběhl třeba i jen v jednom případě tak je to o jeden případ víc, než by bylo zdrávo:-)

SPIELMANN: Jung definoval tzv. archetypy, praobrazy, ktere jsou nezavisle na kulturnim kontextu jednotlivce, casto to predvadi na rozborech snu svych klientu, ted si vzpominam na jeden, kdy mel klient sen o ukrizovani na kole, coz se provozovalo hodne davno a v jine kulture a o cem ten klient nemoh vedet (nezajimal se nikdy o tuto dobu).

jinak co klientovi rict a co ne se myslim resi tak, ze se necha mluvit klient a moc se mu toho nepodsouva. se symboly se to ma tak, ze maji vetsinou povicero vyznamu, tak se treba klienta zeptat, co se mu vybavi a pak prihodit vyznamy, ktere znam ja, pouze jako dalsi moznosti.

chybovost to ma urcite, ale to jakakoliv metoda, takze diky tomu bych to nezavrhovala

Jak říkám, já si musím k té kineziologii něco načíst...

...ale stejně, sval ti může ztuhnout i z čistě fyzikálních důvodů:-) A když, dejme tomu, se zeptáš na matku a ztuhne sval - tak nevíš jestli je k té reakci připojen obsah pozitvní, negativní nebo to že matka ti připomněla něco, co s ní nemá vůbec nic společného...

k přemostění rozumu mi přijde milionkrát lepší asociační testy, imaginace, výklad snů a pod.

souhlasim. vidim ale ty uskali s interpretacemi spis jako bod PRO kineziologiii (a jine ne-racionalni terapie). Nevim, zda svalovy tonus je symbol. Kdybychom se bavili o nejakych telesnych projevech, dejme tomu chodim shrbena, tak jasne, to se opet da interpretovat lepe ci hure. Ale pokud kineziolog se proste jen vyptava a cloveku obcas ztuhne sval, tak to mi pripada jako pekne premosteni rozumu - ze se to skutecne muze dit podvedome, automaticky, jit k jadru veci (problemu).

Když se to vezme kolem a kolem, tak jde o to, že se celou dobu snažíme o "výklad" symbolů. Černovláska ve snu té dívky je symbol, svalový tonus v kineziologii je také pro kineziotentononce symbol. Jednou z chrakteristických vlastností symbolu je jeho mnohoznačnost, která má leckdy ambivalentní charakter a to jak pro lidstvo všeobecně (kříž pro mne symbolizuje něco úplně jiného než pro, řekněme, příslušníka kmene niam niam:-) tak pro jedince samého (kříž symbolizuje jak utrpení Kristovo tak ale i jeho spásu). Takže pokud se začneme zabývat výkladem symbolu, je zapotřebí vzít v úvahu všechny tyto roviny a pracovat s nimi. To zaprvé. Pak ovšem je zapotřebí si uvědomit, jestli ten výklad symbolu, který klientovi jako terapeut nabízím, je pro něj ten pravý. To za druhé. A pak, jako terapeut, musím vzít v úvahu, jaké následky bude toto odhalení mít. A to je velký kámen úrazu, protože o tomhle se vedou dodnes sáhodlouhé spory...

YMLADRIS: Tak přechod z psychoporadenského auditoria:-)

Případ s tou sestrou si už moc nepamatuji, zkusim to najít a když tak sem přepsat.

pro zdejsi jungiány: pred casem jsem se stala dedickou tohohle klubu
[ JUNGle Stínu ]
a nejak moc nevim, co s nim, uz se o psychologii v praxi nezajimam..jednoho to hodne vycerpa... nemate nekdo zajem?

KLUZAU: zjeveni?nadprirozeno?blbost.synchronicita v jeho podani znamena sbeh "nahod", ktere vlastne "mozna" nahodami nejsou.jde o to, jak se na to zameris a jak moc synchronicitu vnimas a jak moc pristoupis na to, ze ma rad.

diky, presne to bych potreboval. Site uz rozhazuji.

kurnik kdysi jsem neco takoveho cetla... vzdycky tam bylo o jejich mladi a pak vysvetleni toho, proc tim padem vynalezli zrovna takovou terapii, kterou vynalezli. adler ze furt bojoval o sourozeneckou pozici ci co... ale bohuzel si zaboha nevzpomenu, jak se to jmenovalo. imho zkus v nejakem vice navstivenem klubu o psychologii.

prosim o pomoc:
doporucili byste nejakou obsahlou knihu, kde by byli vyznacni psychologove, a vzdycky jejich zivot/dilo, ale nejak vic podrobne...
Diky moc dyztak.

trochu zkromnejsi prispevek: synchronicita - neprijde mi to jako nejake zjeveni, nebo jako nadpřirozeno, nebo nedej boze duchovno, uf, ale jako proste nejaky jev, se kterym cely novovek nepocita. Do junga byly vsechny deje kauzalni a hotovo.

kasta: tak to nevim. Pripada mi, ze 'mezi radky' lze u spousty autoru vycist spoustu veci ;-). Musel bys upresnit, co mas na mysli.

r_u: mam podobne zavery z psychedelik. ze kdyz intoxikaci urcitou latkou se tak razantne meni psychicke pochody, ma telo ("molekuly", "neurony") (i strizlive) na psychiku tak zasadni vliv, ze v soucasnem momente nepotrebuju k jejimu vysvetleni zadne 'nadprirozeno'. Ale zaroven, ze to, ze neco vnimas/prozivas muze naopak byt produkt tve psychiky, nikoliv 'realita'. (Pripad se synovcem.)

Nicmene, at uz existuje nebo neexistuje 'nadprirozeno', lze se bavit o strukturach, ktere Jung popisuje. ty jsou na tom nezavisle.

Chci říct: Jung úžasně popsal strukturu "duše" člověka - tedy vědomí a nevědomí atd. I já si myslím, že dost předběhl dobu, jak tu někdo napsal. A v rámci všech těchhle věcí se (podle mě) držel maximálně vědeckého a střízlivého přístupu. Ale pak se v jeho díle dají vysledovat náznaky toho, že mu nedával spát určitej "mystickej" rozměr toho, co objevil. Jasně, že se o tom příliš nerozepisoval, už takhle má mezi spoustou lidí nálepku "mystik" nebo "ezoterik". Jde o takovou tu mlhavou oblast kde se střetává "psýché" a "hmota". Na jedné straně jevy jako synchronicita a na straně druhé ten průnik archetypů a čehosi, z čeho vycházejí. Píšu to dost neurčitě, i on se o tom rozepisoval dost mlhavě, nedělal žádné jednoznačné závěry (narozdíl od spousty "psychotroniků" dešní doby, kteří mají v telepatii, telekinezi a podobných věcech naprosto jasno:-))), jen náznaky, co by mohlo být. No a do toho druhý "brouk nasazený do hlavy", kvantová fyzika, jako poměrně nová věda v té době, která boří hranice mezi hmotou, energií a informací a ukazuje nám lidem jak málo toho víme.... Rád bych o tomto diskutoval podrobněji, ale nevím, jestli to tady někoho zajímá, jestli se nad tímhle někdo zamýšlel, nebo má nějaké osobní zkušenosti.....

Ahoj. Trochu změním téma diskuse, doufám, že se někdo přidá: Mě na Jungovi fascinujou právě ty přesahy. Jak i takovej člověk, kterej se snažil držet se maximálně objektivity a "nefantazírovat" jako např. Grof, jak ani on se neubránil po všech svých zkušenostech tomu, aby neviděl tu mystickou "hraniční" oblast vědomí. Mám na mysli jeho články o synchronicitě a pak to, co lze občas číst mezi řádky.

ty si to nevedomi asi predstavujes nejak divne. chce se ti jeste jednou vymezit, proti cemu protestujes?

Uvědomil jsem si, že jsem vlastně četl jednu zajímavou knihu, která se částečně dotýká tématu nevědomí - jmenuje se
Chybějící okamžik. Jak nevědomí utváří moderní vědu.
Napsal to Robert Pollack - profesor biologických věd na Kolumbijské univerzitě a v minulosti spolupracoval v laboratoři s Jamesem Watsonem, spoluobjevitelem DNA.

Nečetl jsem to tehdy moc pozorně, takže se na to podívám se zaměřením na to nevědomí, o kterém jsem pochyboval.