TOOM: Synchronicita je strašně ošidný pojem. Mám pocit, že sám Jung se o ní vyjadřoval dost opatrně, spíš to pro něj bylo označení toho všeho, co nešlo vysvětlit pomocí nástrojů "západní vědy". Synchornistické události jsou podle mne hlavně tvořeny zaměřením vědomí na určitou oblast. Takový nejblbější příklad co se mi stal nedávno - jedu na kole a cestou jsem potkal snad 15 prodejen s cyklistikou... normálně si nevšimnu ani jednoho...:o) Samozřejmě existují i takové události, u kterých zůstává rozum stát, jako když si v noci povídám se svou mrtvou babičkou. Nicméně i pro tyto jevy je možné najít "logické" vysvětlení - kdo hledá ten najde:-)

JAHRABAGAN: :o) jsem rád že máme podobné pocity:o) Teď čtu James A. Hall - Jungiánský výklad snů - není to špatný. Na začátku je takový hezky uspořádaný a stručný přehled jungiánské terminologie, pak když dojde na kazuistiky tak je to horší (ale ještě jsem ji nepřečet celou takže kdo ví, třeba dál bude něco víc) Zajímavé je, že místo pojmu kolektivní nevědomí razí pojem "objektivní psýché", prý kvůli požadavku sjednocení s ostatními školami (gestalt, vztahová psychoanalýza apod.)

Jinak co fakt doporučuju je ta Kastová. Přehledný, s příkladama, čtivý no prostě paráda:o) (ale je fakt, že jsem předtím čet několik přednášek od Hogenový, což je úděsná fenomenologie a mentální artistika aneb kterak říci jednoduchou věc pětkrát jinak a za použití co nejvíce cizích slov, uh)

SPIELMANN: Odvolávám, co jsem řekl, mám za sebou asi padesát stránek a řikám si, kde v sobě ten Amík bere tu drzost odvolávat se na Campbella. Uvidíme, co ta jungiánka...

Trochu bych se vrátil k synchronicitě. Nemyslím si, že je v přímém rozporu s principy kauzality. Podle mne jde jen o jiné kauzality ( a jejich důsledky), do kterých bezděky vstupujeme, aniž máme povědomí o toom, jaké děje je předcházely. Nemyslím si, že když vám na ruletě padne 5x za sebou červená a kdesi vykolejí tramvaj č. 5, narodí se vám pět dětí :)

Ještě jsem objevil, některé věci nejsou přímo Jungiánská literatura, přesto si myslím, že s analytickou psychologií dost souvisí:

M.-E. a G. Wollschläger: Symbol v diagnostice a v psychoterapii. Portál, Praha 2002
A.STEVENS: JUNG. Argo, Praha 1996
I.RIEDLOVÁ: OBRAZY V TERAPII, UMĚNÍ A NÁBOŽENSTVÍ. Portál, Praha 2002
J.JACOBI: PSYCHOLOGIE C.G.JUNGA. Psychoanalytické nakladatelství, Praha 1992
M. HYDEOVÁ, M. Mc GUINNES: JUNG. Portál, Praha 2001 (tohle je špica comics o Jungovi:o)
J.HILLMAN: DUŠE A SEBEVRAŽDA. Sagittarius, Praha 1997
J.HILLMAN: SNY A PODSVĚTÍ. Portál, Praha 1999
H.HOPCKE: PRŮVODCE PO SEBRANÝCH SPISECH C.G.JUNGA. N.T.Janečka,Brno 1994
D.FONTANA: TAJEMNÝ JAZYK SYMBOLŮ. Paseka, Praha a Litomyšl 1994

Teda, Krále pannu mám, ale přišlo mi to hrozně blbý:o( Nicméně je fakt, že jsem se do ní koukl jen zběžně a v období, kdy jsem neměl na čtení oddychové literatortury moc čas:-)))

Jednou mi kamarád doporučil Tajemství dvou partnerů od J. Hefernanové - a nedalo se to číst, zvláště když začala popisovat ten krásný čas kdy ženy vládly mužům bo za časů atlantidy bylo všecko fajn:o) Aůůůů...

No vidiš to, a já ji kupodivu nečet:o)

Jinak errata, autorka se jmenuje Jaffé, nikoli Jeffé...

Jen tak mimochodem, nemáte někdo cokoli od H. Leunera?

A druhé mimochodem pro milovníky použití těžké techniky na jemnou psychiku:oD http://www.mujweb.cz/zabava/lycaeumCZ/lsd.htm

SPIELMANN: což je mimochodem výborná kniha.. IMO hlavně pro ty, co s Jungem začínají.

Jo a ještě jsem zapomněl na Anielu Jeffé - Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga; Přízraky a zjevení

LOOK::-) Tohle je seznam věcí, co mám doma (krom asi tří knížek, ale o těch vím, že vyšly):

C.G.Jung - Výbor z díla I - VII; Aion; Mandaly. Obrazy z nevědomí; Analytická psychologie (tavistocké přednášky); Člověk a duše; Duše moderního člověka; Paracelsica; Sto dopisů; Předmluva k I-tingu ( http://www.honzaplsek.cz/i-ting/jung01.html ); Tajemno na obzoru;

Jung, Wilhelm - Tajemství zlatého květu

Jung, Kerényi - Věda o mytologii

E. Jung, M.L. von Franz - Legenda o grálu

M.L. von Franz - Věštění a synchronicita; Mýtus a psychologie; Psychologický výklad pohádek

V. Kast - Dynamika symbolů; Nebuďte obětí; Otcové - dcery, matky - synové; Imaginace jako prostor setkání s nevědomím

Paul Schmidt, Ang Lee Seifert, Theodor Seifert - Aktivní imaginace

Daryl Sharp - Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga

Hans Dieckmann - Sny jako řeč duše

James A. Hall - Jungiánský výklad snů

k ty nedavny diskusi o kineziologii...ted jsem cetl na auditku "alternativni leceni" nebo tak nejak prispevek od lu_exe a nabizela tem kdo maji zajem s tim pracovat vsechno mozny.... kdyz nenajdete to auditko (sorry ale ma dlouhy nazev, nepamatuju si ho) zkuste to ID to sedi urcite....

myslim, ze by bylo fajn mit na home vsechny u nas vysly knihy Jungovy a jungianu. kdo se toho ujme? :)

Kupodivu až teď jsem narazil na vynikající knihu: http://www.kosmas.cz/knihy/118293/Dynamika-symbolu/ - doporučuji:-)

OT:
Starý vtip ale docela dobrý:
„Láska je disociace psýché spjatá s projikcí nevědomých obsahů obrazu syzygického archetypu anima či animy, kde ve vědomí vázaném na jáský komplex je vyvoláván pocit, že šukat je boží."

K tomu, abyste se v diskuzi dostali dál vám chybí několik pojmů:-)

Komplex, přenos/protipřenos (projikce), Selbst (Bytostné Já), libido, inflace já. Zkuste si o nich něco načíst, fakt to pomůže:-)

VELDRANE: ja se primarne nebavim o individuaci (o ktere mam zatim jen povsechne znalosti), moje 1.reakce byla na:
YMLANDRIS: ehm co tim chces rict - archetyp je archetyp, je nevedomy a nevedomy zustane ;-) - pokud by nastalo to co tu popisujes s tou maminou tak bychom nebyly lidi ale obeti svejch archetypu - proste neco jako roboti a to nejsme ;-)
(coz se mi ani trochu nepozdava)
a tys pak do toho zacal tahat individuaci..

LOOK: to ja samozrejme nepopiram jen si myslim ze osobni nevedomi hraje pri individuaci vetsi roli (prece jen kazdy sme jiny - mame jine zazitky, vyrustame v jinem svete, kdezto kolektivni vedomi mame vsichni.). Nicmene ted me napada ze kolektivni nevedomi vystupuje pri individaci hlavne pri hledani korenu sama sebe - proto lidi v urcitym veku zacnou chodit na jogu, prihlasej se k Jehovistum, zacina je zajimat esoterni vedy atd - coz nerikam ze je krok spravnym smerem - o to vsak ani nejde. Ale je to jen muj nazor - rozhodne nejsem zadnej psycholog ani jungian.

VELDRANE: a co treba archetypove sny? osobni a kolektivni nevedomi nejsou uplne oddelene. lisi se to od cloveka k cloveku
viz [ EMBRYO @ Jung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ... ]
myslim, ze vedet vic o kol.nevedomi se muze hodit i pri individuaci :)

VELDRANE: :-) Jednoduchou definici individuace napíšu klidně teď. Mě už jde o trochu víc...

SPIELMAN: mno k te individuaci - zkus si precist neco z jungovy typologie - tusim ze to byl hnedka prvni svazek z vyboru dila tam je process individuace postaven trosku jinak ale srozumitelnejc

SPIELMANN: Není co dodat.:-)

K té individuaci píšu článek. A strašlivě mi to nejde. Tak snad časem, až se mi to všechno v hlavě srovná:-)

Napsal Jung.

„Setkávám se stále znovu s nedorozuměním, že archetypy jsou určeny obsahově, tj. že jsou jakýmsi druhem nevědomých „představ“. Je proto nutno znovu zdůraznit, že archetypy nejsou určeny obsahově, nýbrž pouze formálně, a to nakonec jen velmi podmíněným způsobem. Obsahově je určen praobraz prokazatelně jen tehdy, je-li vědomý, a tudíž naplněn materiálem vědomé zkušenosti. Jeho formu naproti tomu lze … srovnat se systémem os krystalu, který do jisté míry preformuje utváření krystalu v matečném roztoku, aniž sám má hmotnou existenci. Ta se projevuje teprve ve způsobu ukládání iontů a pak molekul. Archetyp sám o sobě je prázdný, formální prvek, který je jen jakási facultas praeformandi, jakási a priori daná možnost formy představy. Nedědí se představy, nýbrž formy, které v tomto ohledu přesně odpovídají rovněž formálně určeným instinktům. Právě tak málo jako existence archetypů o sobě se dá též dokázat existence instinktů, pokud se tyto instinkty neprojeví in concreto …“

„Zdá se mi pravděpodobné, že vlastní představa archetypu je vědomí nepřístupná, je neuvědomitelná, tj. je transcendentní, pročež ji označuji jako psychoidní.“

„Nelze se ani okamžik oddávat iluzi, že bychom nakonec byli s to archetyp vysvětlit, a tím by byl vyřízen. Ani nejlepší pokus o vysvětlení není nic jiného než víceméně zdařilý překlad do jiného obrazného jazyka.“

LOOK: jasne ale je rozdil mezi tvym OSOBNIM nevedomim a KOLEKTIVNIM nevedomim do nehoz archtypy patri a ja si myslim ze individuace s tyka hlavne Tveho osobniho nevedomi.

ze jsou archetypy nevedome a tudiz nepoznatelne je nonsens, jelikoz uz byl popsan mechanismus jejich pusobeni obecne i konkretne.

veldrane: prave ze nevedome obsahy te ovlivnuji vic, nez kdyz je mas aspon castecne uvedomene. (pripominam, resp. jung v tavistockych prednaskach, ze nevedome/vedome je relaitvni, dochazi k neustalemu presunu objektu mezi vedomim a nevedomim; ze je neco nevedome, neznamena, ze to bude nevedome porad.)

YML: mno vis co ja mam spis pocit ze jungian pri vykladu snu nikdy takle nepostupuje ale pouziva metodu tzv. volnych asociaci - tzn. a ted to reknu moc nepresne - v prve rade se pokousi naroubovat sen na jeho vsedni realitu. Strasne zalezi na danym pacientovi. Dalsi vec - archetypalni sny se vetsinou od obycejench lisi a to tim ze sou necim vyjimecny a pamatujes si je pak treba celej zivot a vetsinou se ti zdaj kdyz neco v Tobe cejti ze ma prijit naka zmena. Jung tohle pekne ilustroval na primitivnich narodech kdyz mu samani rikali ze maji obycejne sny a pak sou sny tzv. velke ktere sou pro ne velmi dulezite.

vel: mozna je chyba na me strane, ze opravdu neznam terminologii. ja si to predstavuju tak, ze jungianovi kdyz vypravis sen - dejme tomu ses dobyval do hradu a sklatil te blesk, tak on rekne, ze ve tvem nevedomi mocne pracuje archetyp Hrdiny a ze manifestoval tim snem. A jses li v terapii, tak se s tebou dal bude bavit na tema proc asi se ti zdaji hrdinske sny, zda ti v zivote nechybi hrdinskost atd. atd. Ne? Tak to myslim - citit archetypy ve vecech ktere kolem nas na nas pusobi

YMLANDRIS: ehm co tim chces rict - archetyp je archetyp, je nevedomy a nevedomy zustane ;-) - pokud by nastalo to co tu popisujes s tou maminou tak bychom nebyly lidi ale obeti svejch archetypu - proste neco jako roboti a to nejsme ;-). Jinak docela dobra oddechova knizka na podobne tema byl "Les Mytag" od Holdstocka - doporucuju precist - nejlepe nekdy vecer na podzim kdy uz je hnusne a posmourno - velmi pusobive ;-). Jinak sory za trosku zmatecnej thread ale pisu ve spechu f praci ;-)