LOOK: Mám pocit, že ho víc brala tantra a jóga. V Tajemství zlatého květu má esej o tom, jak západní člověk jak cvičená opice napodobuje východní techniky a neuvědomuje si, že jsou dělány pro východního člověka:o) Tedy velestručně řečeno:-)

Do debaty o buddhismu bych se pouštěl jen nerad, to je tak komplexní téma, že se nějak neodvažuji moc o něm vynášet soudy. Snad jen, že buddhisti většinou vypadají, že jsou v pohodě:o)))

KASTA: To že se Jung zabýval synchronicitou je podle mne zcela v souladu s jeho zaměřením. Pokud někdo má takovýto žážitek, tak mne primárně zajímá ani ne tak ta objektová úroveň (tj, jak je možný že se to stalo), ale spíš úroveň subjektu (tj. proč se to děje té osobě a jak to ona vnímá). A jinak - mluvit sám se sebou je vcelku normální:o)

Jak už jsem řekl, mě osobně synchronicita jako taková přijde jako docela častý jev, který pokud nějak významě nezasahuje do "toku života" je svým způsobem nezajímavý. Takže ti mystičí duchovně uvědomělí lidé (a nebo taky "vypálený smažky") o kterých jsi mluvil se sice snaží zaujmout seč mohou, ale nějak jim nedochází, že v téhle subkultuře má "mystické zážitky" snad každý. Částečně je to asi i dáno zaměřením vědomí, jako kdyby stačilo, že si těchto podivných koincidencí začneš víc všímat... A nebo tím, že zančneš měnit své vědomí půobíš na okolí tak, že se začnou dít "divné věci":o) Což je debata jestli bylo dřív vejce či slepice:o)))

TOOM: projekce se daji praci odhalovat a rusit. do jiste miry. a buddhismus, tak ten ma prave ideal osviceni, kdy jsou veskere projekce prohlednuty a clovek vnima to, co opravdu je.

ALL: nepsal nekde Jung o buddhismu? zatim jsem na nic takoveho nenarazil

to byla reakce ne Spielmana - nepovidam si tu sam se sebou...:-)))

KASTA:U tý synchronicity myslím jde hlavně o to odlišit, co je opravdu synchronicita. Třeba ten tvůj zážitek s obchodama se dá vysvětlit i tak, že si přemýšlel o kolech a víc sis prostě všímal obchodů s cykl. potřebama. Anebo druhá možnost - podvědomě jsi do tý ulice zahnul z nějakýho důvodu. Neříkám že to tak muselo být, ale myslím, že u skutečný synchronicity by mělo být "prokazatelný" že nejde o nic takovýho. Což je těžký. I k tomu mýmu zážitku se dá najít několik "paralelních" vysvětlení. A pak jsou tu spousty lidí, co si takový věci vymýšlej, nebo jsou tak mysticky zaměřený, že tyhle jevy potkávají všude a nejde je brát vážně....takže pravda se tady těžko hledá a o to víc mě fascinuje, že Jung, kterej je pro mě dost důvěryhodnej se tímhle zabýval - a protože pracoval s archetypama tak pokud platí ta teorie, o který jsem psal posledně, měl určitě možnost se s těmahle jevama u svých pacientů setkat

jo ta knížka se jmenovala Rostliny Bohů a otevřela se mi vždycky na stránce s konopím, který jsem v tý době vnímal jako rostlinu mi nejbližší.....

SPIELMANN: jo jasně, přišlo... Teď se mi vybavilo jak jsem jednou na tripu se dostal "mimo kauzalitu" začalo to tím, že jsem nevěděl kde jsem a kde mám hranice, nedokázal jsem se lokalizovat ve svým těle, jako obvykle. Pak se stalo ještě pár divnejch věcí a mě to nějak sebralo, přál jsem si aby ten svět byl zase jako dřív, aby platily všechny normální fyzikální zákony, aby fungoval prostor a tak. Pokoušel jsem se sám sebe přesvědčit, že si tuhle novou realitu jen představuju a pak jsem v nějakým záblesku si chtěl dokázat že platí normální pravděpodobnost, vzal jsem si jednu knížku a začal jí náhodně otvírat - samozřejmě jsem jí pokaždý otevřel na tý samý straně, tak jsem zkoumal jestli tam ty listy nejsou nějaký ohlý a tak....... otevřel jsem jí tam asi dvacetkrát... a ráno už to samozřejmě nefungovalo...:-)

LOOK: Jasně, jde o PROJEKCI. Chtěl jsem do toho pro pestrost zatáhnout i zkušenosti exotických myslitelů. YM má v lesčems pravdu. Ryba také nevidí oceán. Osobně mám za to, že jakási superempatie či parapsychologie není dostačující podmínkou vyššího poznání. Čím více se člověk přibližuje k okraji, věci se stávají nejasnými a nelze je rozlišit od reflexe. Jde o krajní mez limitovanou samotným úhlem pohledu z pozice člověka ve stávající formě.

viveka: no ja prave nerozumim nicemu.

LOOK: Máš recht:o)

SPIELMANN: Vůbec ne - jen si vždy představím toho človíčka, co se sebevědomím sobě vlastním předpokládá, že "teď už rozumí všemu", a že vše od něj evolučně dolů má dokonale zmapované.


YMLADRIS: :o)

TOOM: nemusime sem tahat buddhisty (a myslim, ze tak jaks to napsal to je moc zjednoduseny), pojem projekce je dostatecny a blizsi oboru, ve kterem se pohybujeme :)

vivekovi se pri interakci se mnou konsteluje komplex 'protivna spoluzacka' nebo tak neco ;)

VIVEKA: a ty pro změnu prudivou:o))))))))

YMLADRIS: Ty máš při dnešku taky hloubavou, viď?:-)

YMLADRIS: Staň se bakterií, než začneš popisovat její svět, hlupáčku s "komplexním vnímáním";o)

Jak se asi žije bohům, co nás vidí jako ubohé bakterie a říkají si "Jak se asi žije lidem, jejichž svět se dělí na ohromné barevné emoce reagující na nesmysly, a na malilinký pocit rozumného uvažování....?" ???

;o)))

jak se asi zije takove bakterii, jejiz svet se sklada myslim ze zmen svetla, tepla, nekterych chemikalii a mozna magnetickeho pole u nekterych typu.
a jak se asi zije nejake teoreticke bytosti, ktera by svet vnimala o tolik komplexneji a kolik komplexneji my vnimame oproti bakterii

No IMHO objektivní realita neexistuje - nebo spíš není možné ji vnímat aniž by nedošlo k jejímu zkreslení vnímajícím subjektem... vlastně je to tak trochu jako s kvantovou fyzikou:-) Při troše filozofování bychom taky mohli dojít k závěru že kvality připisované objektivní realitě víceméně odpovídají kvalitám Boha... ale to je jen taková mentálněgymnastická noticka na okraj... :o)

No Budhiste tvrdi, ze jde vicemene o preludy vlastniho ega. Take mexicti samani oddeluji subjektivni vjemy ( i ve zmenem stavu vedomi) od vnejsi reality. V podstate jde o to ze subjekt vnima svet skrze polopruhledne zrcadlo, na kterem se mu odrazeji jen vlastni myslenky, predstavy i podvedome deje a jakoukoli objektivni interakci s vnejsim svetem neakceptuji, resp. vse se odehrava uvnitr subjektu.

btw 'jung - o synchronicite' je na home