• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JACOBThere is nothing but a billion screaming monkeys
    JACOB
    JACOB --- ---
    A vskutku, průměrný typ dnešního Evropana má duši zdravější a silnější než v minulém století, ale zato mnohem prostší. Proto občas působí dojmem primitiva, objevivšího se nečekaně uprostřed prastaré civilizace. Ve školách, na něž bylo minulé století tak pyšné, nebylo možné dělat nic jiného než učit davy technickým znalostem moderního života, nebylo však kdy je vychovávat. Davům se dostalo schopnosti intenzivně žít, ale ne citu pro velké historické úkoly; byla jim spěšně naočkována pýcha a moc moderního prostředí, ale ne duch. Proto nestojí o nic duchovního a nové generace se chystají vzít do rukou otěže světa, jako by svět byl rájem bez starých stop, bez odvěkých a složitých problémů;
    A jestliže tradiční dojem říkal: "Žít, toť cítit své omezení a z toho důvodu být nucen myslet na vše, co nás omezuje", hlas dnešní praví: "Žít, toť nepoznat omezení a tedy klidně se oddat sobě samému. Prakticky není nic nemožného, nic nebezpečného a zásadně nikdo není více než druhý.
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Jelikož je člověk odsouzen k radikální samotě, nemůže se s bližními dorozumět a vyčerpává se usilím nějak k nim dospět. V rámci tohoto úsilí jazyk leckdy dokáže s maximálním přiblížením vyjádřit procesy, které v nás probíhají. Nic víc. K těmto výhradám však obvykle nepřihlížíme. Naopak, začne-li člověk mluvit, dělá to z důvodu svého přesvědčení, že bude moci říci všechno, co si myslí. To je však iluzorní, jazyk na to nestačí. Vyjevuje menší nebo větší díl z toho, co myslíme, pričemž vyjádření zbytku klade nepřekonatelnou hráz.
    Přidržíme-li se nehynoucího předsudku, že mluvením se dorozumíváme, mluvíme a nasloucháme tak optimisticky naladěni, že mnohdy skončíme v mnohem větším nedorozumění, než kdybychom se věci hleděli dopídit mlčky.
    JACOB
    JACOB --- ---
    V 18. století jisté menšiny objevily, že každý jednotlivec lidský, jakmile se narodí a aniž potřebuje jakékoliv zvláštní kvalifikace, požívá určitých politických práv, tak zvaných práv lidských a občanských, a že nakonec tato práva, společná všem, jsou jediná, která existují. Všechna ostatní práva, vztahující se k zvláštním předpokladům, byla odsouzena jakožto výsady. Toto bylo nejprve čirou poučkou a názorem nečetného kruhu; tito nečetní nato počali onoho názoru užívat prakticky, vnucovat jej a vyžadovat jej. Byly to menšiny nejlepších. Nicméně po celé 19. století dav, ač se cítil nadšen představou těchto práv jako ideálem, necítil je v sobě, nevykonával je ani neuplatňoval, ale ve skutečnosti žil si dále po svém za demokratických zákonodárství a cítil se dále jako za starého režimu. "Národ", jak se tenkrát říkalo, "národ" již věděl, že je nejvyšším pánem; ale nevěřil v to. Dnes se ten ideál stal skutečností, a to nejen v zákonících, jež jsou vnějšími schematy veřejného života, ale i v nitru každého jednotlivce, ať jsou jakékoliv jeho názory, a třebas i zpátečnické: to jest, i když zamítá a boří zřízení, jimiž ona práva jsou sankcionována. Po mém soudu ten, kdo nerozumí tomuto podivuhodnému mravnímu položení davů, nemůže si vysvětlit nic z toho, co se dnes počíná ve světě dít.
    Suverenita jednotlivce nekvalifikovaného, běžného lidského jednotlivce, stala se z představy nebo právního ideálu, jímiž byla, základním duševním stavem průměrného člověka.
    JACOB
    JACOB --- ---
    YouTube - Vincent (Short Film) By Tim Burton/ Narrated:Vincent Price
    http://www.youtube.com/watch?v=ASHP-vgnjAw
    KLA
    KLA --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Na smrtelné posteli, v oné chvíli, vyhrazené již od dob Sokratových proslovení několika vznešených slov, jistě řekl své ženě totéž, co řekl jeden můj strýček své ženě, jež u něho probděla dvanáct nocí: „Tobě, Terezo, neděkuji; konala jsi pouze svou povinnost."
    Když dospěje člověk až sem, je třeba před ním smeknout.
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    JACOB
    JACOB --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam