HARIBOKACHNA: zajimava otazka... ale nepodstoupit ji by taky znamenalo ze taky zadna budoucnost byt nemusi....

ahoj, může biopsie prsu zvýšit riziko nádoru v budoucnosti (tím, že se zasáhlo to tkáně?)

hele ja nevim, ale moje mati me jako dite strasne nutila do jidla a ja jsem z toho mela az trauma... tak ho proste nechejte nebo u nas hodne pomahalo, ze jedl to co mu fakt chutnalo. takze s uzenym nebyl problem (to bude mozna jako s tim gulaskem) :-) ale brokolice ta proste nesla.
a pak jsme mu zacali podstrojovat jako cukrovicku s kremem, sladke pudinky byly taky super a aspon takhle aby v sobe zlomil, ze to nejde.
Nejhorsi by bylo nad nim stat jako drab...

Ale jeste me napada, ze jsme mu davali do tech koktejlu hodne hroznoveho cukru.
Nebo do jogurtu a tak. ja myslim, ze jsou ted dulezite takove ty mlecne tuky, uz se to tu resilo, hodne pomazanky z tvarohu, luciny a tak, to je nejlepsi na obaleni organu po drasticke lecbe.
Ale napada me jeste zkus zavolat na tu nadorovou linku ligy proti rakovine. Ja jsem s nima tohle taky resila. moc mi pomohli, nebo cesta domu, oni budou mit fakt o dost vetsi zkusenosti.

popravde nevim jakej je rozdil mezi tim jist normalni jidlo a pit normalni jidlo rozmixovane. mozna kvuli polykani? kousani? nevim, ale urcite by se dalo najit nejaky kompromis aby se tatovi to trauma nezvetsovalo ale spis zmasovalo :-(

Dneska vzala mamka a jeho kamarádi taťku na výlet za jinými známými, jídlo s sebou - gulášek a těstoviny, mezi lidmi jí skoro jakoby nic.... opravdu si myslím, že jeho nechutenství je způsobeno spíše psychicky, otažmo psychosomaticky... :/

Tekutou stravu a mixovanou měl během léčby_nejprve orálně, pak už jenom sondou,... ale i do sondy jsme mu vařili normální stravu a nutridrinky a to jídlo "z pytlíku" jsme mu dávalik tomu navíc..i doktoři nám doporučili (hlavně doktoři - přátelé:) že musí co nejdříve začít zase normálně jíst... nemá problém s pudinkem, vajíčky, těstoviny s lososem, bramborová kaše se šunkou....

Prostě nemá zase tak velký problém "mechanického" rázu jako "psychického"... s tím si nevíme rady... nikoliv se skladbou jídla... ale jsem ráda, že na mě reaguješ a píše mi své zkušenosti. Nejsem v tom pak tak sama .)*

ACIDQA: muj tatka byl po totalni laryngektomii, tzn, z pusy mu vedla jen dira do zaluzku a dychal dirou v krku. Sliny se mu netvorily vubec, porad pil, vyplachoval si a tak.. treba rizek proste nebyl schopen snist. a taky ztratil cich.
A po ozarovbani to bylo uplne drasticke, takze to chapu.

tatka byl na tech nutridrincich dva roky. snazil se jist, ale proste to neslo. Mamka mu pak delala treba vyvar s rozmixovanym masem, ryzi a zeleninou, proste piticka. Nakonec uz to mixovala vsechno, ale tim jak nemel chut to byla vlastne vyhoda.

Ja bych ho netlacila. co ma do tela dostat to dostane a holt to musite vydrzet. nez ho nutit aby se bal kazdeho jidla to zkuste spis tu tekutou stravu

Nutridrinky pije už od začátku léčby + máme od známého lékárníka takový větší pytlíky (prý jsou ještě lepší), které se jinak dávají sondou do žaludku.... ale spíš chceme, aby začal zase "normálně" jíst... sliznice má v podstatě zhojené, "akorát" se mu stále netvoří sliny....

ACIDQA: to zni ale strasne skvele!! a s tim jidlem, zkouseli jse ty nutridrinky?? je to maly mlecny koktejl ktery nahradi jedno jidlo, je to opravdu fajn a zlepsuje to i to nechutenstvi.

my jsme pak uz kupovali smes pro kojici matky, je to stejne a stoji to desetinu, navic si to smichass cim chces a kolik chces. proste voda ale doplni vsechny pordebne slozky potravy

Ufff, tak mám pocit, že jsme skoro všichni tak nějak na konci sil a v podstatě jediný pevný bod v dáli je pondělní kontrolní CT, na jehož výsledky budeme pak celý další týden čekat.

Začala jsem s taťkou jezdit na kole, aby přišel na jiné myšlenky. Fyzicky to úplně dobře nedává, ale ujede už 5 km a včera vyjel podstatnou část kopce, který minulý týden celý vycházel. Objeli jsme na kole některé jeho kamarády z tenisu a golfu. Všichni ho nahlas obdivují, jak dobře vypadá a jak je dobrej (což opravdu je a jsem ráda, že to slyší i od někoho jiného než jsme my). Byl s kamarádem na golfu (opět jenom patování, na rybách a já ho zaměstnávám hovadinama typu :"potřebuju vyrobit stolky do chilloutu, poraď mi." Funguje to. Náplasti na bolest má už ty nejslabší a bolesti se nevrátily (což říkal lékař, že hrozí). Včera jsem taťku nechala řídit po městě auta, měl z toho radost, protože neřídil půl roku a na dvoře mu už 14dní stojí nové auto - aspoň se má na co těšit. Kromě pangaminu a malého množství antidepresiv je bez léků. Dokonce už 4x plaval u nás v bazénu.... Všechno je super, dokud nad ním někdo stojí a dělá ty věci s ním, krize ale vždycky přijde u jídla. Trpí nechutenstvím a u jídla se vždycky rozpláče... (pokud u toho není někdo, na kom mu záleží a není z rodiny - protože včera tady byl jeden jeho mladej kolega z práce a před ním jedl jakoby nic, teda aspoň se o to snažil).

S tím jídlem moc nevíme co... mamka mu vyváří samý lahůdky, všechno jídlo, co má rád a podle konzistence by jíst mohl...ale on se rozbrečí, že to nikdy nebude lepší, a že to nemůže sníst.... přitom se den ode dne lepší...pak se tajně rozbrečí i mamka a den je celej rozhozenej.... :/

ACIDQA: je to na dlouho trat... :-(

Tatku tohle taky prepadalo kdyz ho prohlasili za "zdraveho" porad na neco cekal porad nevedel co bude a pak ten fakt ze takhle uz to proste bude...
Dej mu cas, smirit se to chce proste cas....

WANAH: taťka spí dobře, náladu má většinu dne také dobrou, na jídlo má chuť, "voní mu", jíst nemůže, protože má ještě po ozařování spálené sliznice a slinné žláza (ozařovali mu krk a měl umělou výživu.... jde spíše o dlouhodobou psychickou podporu, protože ho jednou denně "přepadne" pláč a řeči typu - "to už lepší nebude"... od odby, co jsem to tady napsala udělal ale další pokroky..... v pátek snědl na malé kousíčky krůtí maso, vaříme mu vydatné polívky, vajíčka, měkký chleba...spoustu věcí už pomalu dává... byli jsme už dvakrát na golfu - nezahraje si (byl aktivní hráč), ale může alespoň "trénovat" patování, které není fyzicky tolik náročné, jezdíme do lesa (na hodinku, dvě, jen pomalým tempem na houby), předevčírem byl celý den na návštěve u kamráda, snažíme se, aby tady každý den byla nějaká návštěva, protože ho to rozútyluje a zlepšuje mu to náladu....

Dostal nějaké prášky na psychiku, od léčitele má bylinkové tinktury a nějaké lektvary a čaje (konzultováno i s lékařem)... ale je to běh na dlouhou trať, z kterého mám trochu strach. ne snad, že ho nedá, ale spíš, že nebudu moct reagovat až se stane to, co minulý týden.... ty plačtivé návaly... (teď ale trvají třeba jen pár vteřin)_ myslím, že je to taky tou kupou chemie, co v sobě má.... ale děkuji za odepsání. Marihuaně bych se já osobně nebránila, doma ale zatím zcela jistě neprojde.... na to mu není tak zle (teď se usmívám, protože úplně slyším své "konzervativní" rodiče:)

ACIDQA: Možná vám to bude znít divně ale opravdu by sem zkusil marihuanu spíš než nějaká psychofarmaka. mluvím z vlastní zkušenosti po prvním kole chemoterapie jsem nemohl jíst spal jsem jen útržkovitě přez den a v noci byl neustále vzhůru. Moji blízcí se mne snažili všemožně podporovat ale každá návštěva mne hrozně vyčerpávala vnitřní pocity stoupaly a klesaly ale nikdy sem se necítil alespoň dobře. Když sem jí začal užívat bylo to opravdu zvláštní ale jak mávnutím kouzelného proutku sem dokázal jíst cokoli přestal jsem se zabývat nepodstatnými pocity a věcmi a soustředil se jen na to aby jsem takříkajíc vyhrál na všech frontách.
Zřejmě to bude třeba probrat s lékařem, ale rozhodně by jsem tu možnost nezavrhoval, samozřejmě není to samospasitelné je třeba ho neustále podporovat a směrovat myšlenky k hezkým věcem viz třeba:SUCHRE: , ale jak to pozuruju u vás to nebude problém...

PIDALA: Hodně sil, držte se! ***

PIDALA: Hodně sil v tomto období..

PIDALA: uprimnou soustrast :-(

Uf.. tak my už to mám celé za sebou. Šlo to všechno strašně rychle, zase až takhle rychlé jsme to nečekali.. ale vlatně je to dobře, netrápila se dlouho.

Taťka normálně spí.... když tady někdo je, tak je v "pohodě".. ale pozeptám se našeho lékárníka ještě....

ACIDQA: Taky bych řekla, že to bude chtít nějaké léky... antidepresiva, nebo prášky na spaní. Když už mamka přestala chodit, půjčili jsme invalidní vozík a aspoň jsme ji občas vzali ven na projížďku. Ale u nás to bylo dost ideální, bydlíme stranou od lidí a kolem je klid a příroda. Ve městě by to asi až tak ideální nebylo.

ACIDQA: Vemte ho nekam do prirody na vylet.

ACIDQA: no to bude uz totoalni vycerpani, deprese... a muze tata v noci spat a tak? mozna by stacilo kdyby se poradne vyspal. Ale uplne uprime myslim, ze by to chtelo probrat s odbornikem na psychiku...

ale vubec bych se nedivila kdyby byl ve stavu, kdy uz je jeho psychika velmi vycerpana a potreboval by medikaci. to co popisujes zni jako ucebnicova deprese...

muze se hybat? docela pomaha fyzicky pohyb aspon prochazky to je skvely i pri lecbe proti zacpe a podobne....

Taky poprosím o radu... taťka má v současné době za sebou téměř dvouměsíční radioterapii, kdy k ozařování jednou týdně dostával chemo. Protože léčbu dobře snášel, dpostal pak ještě 3x po týdnu chemoterapii v odstupech 3 týdnů... celou dobu byl s námi doma, a myslím, že i chemoterapii snášel neobyčejně výborně. Po poslední kůře je týden, má bolesti, ale na ty má náplasti, začíná pomalu, ale jistě jíst (při první fázi léčby musel mít sondu)... ale hroutí se psychicky... porpadá plačtivým náladám, je mu smutno, sám říká, že ho nic netrápí, ale nedokáže se těm pocitům ubránit... co s tím? Já už vážně nevím :/
Do toho všeho nám o víkendu zemřela teta taky na rakovinu... což ničemu nepřidalo...

Jak podpořit a rozptýlit?