• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • Přišli jste skrz odkaz na příspěvek, který již neexistuje.

  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    LEWINRakovina - zkušenosti, prevence, podpora nemocného, alternativní léčebné metody
    BARUSSS
    BARUSSS --- ---
    LENDULIK: to ej na jednu stranu pravdu.. 2 rozdílní lidé a jeden typ rakoviny... každý z toho vzejde jinak. Nemoc není záležitostí hmoty.
    LENDULIK
    LENDULIK --- ---
    BARUSSS: vis problem je ze nikdo nevi co bude, presne jak pises jeden neco rekne a pak je to zase jinak. To jsem ocenovala u osetrujiciho lekare taty nejvic, to ze mi rekl ze nikdo nevi a nikdo nedokaze rict, ze se leci podle statistiky a to co ma tata ma XY % sanci na vyleceni. ale ze nikdo nedokaze rict ve ktere skupine bude.....
    ja myslim ze pravda nikdy nemuze ublizit tolik jako davat nekomu falesnou nadeji....
    KOOTCHA
    KOOTCHA --- ---
    ale musim říct po tom co tu čtu, že jsem rád, že ten nemocnej jsem byl já a ne někdo z mých blízkých...
    KOOTCHA
    KOOTCHA --- ---
    nevim jestli jsem to psal, ale když jsem byl na kontrole, tak jsem zjistil, že už jim tam chodí i farář. Tak úplně nevim jakej si na to udělat názor...Já bych se mu tam vytlemil, ale když je někdo starší, nebo s trochu jinym přístupem...no prostě je to takový, že člověk neví co si o tom má myslet. Je to teda ve VFN. A já musim chválit tuhle nemocnici, protože doktorka na oddělení měla 3-4 lidi a tim to haslo a ještě jsem spadal pod hlavní doktorku, která mě o všem informovala. Věděl jsem, že mi řiká jen to podstatný a řiká to věcně a za to jsem jí byl vděčnej. A teď třeba máme zas nějaký podezření a okamžitě mi objednala CT a jedu na kontrolu. Mluvila se mnou o toxicitě léčby, následcích atd. naprosto otevřeně a společně jsme se domluvili, jestli dáme 8 cyklů escalovanýho režimu, nebo 4 escal a 4 bazál...
    BARUSSS
    BARUSSS --- ---
    Já třeba nechápu, proč mně napsali doktoři do zprávy k diagnoze Paliativní péče. Doteď mi to njak nedá spát. Nevím, zda se mnou vdy mluvili napřímo, ale vyžadovala jsem to. Doufám,že to teda dostatečně pochopili. Je pravda, že úplně jiný přístup měli na Bulovce, kde mě z toho doktor hned ujistil, že chemo zabírá a nádor díky ní úplně zmizí. Poté mě přesunuli do HK,kvůli bydlišti a v HK mi ve fakultce Dr. při 1. schůzce řekl, že touto léčbou zkušenosti nemají, a že je velké riziko, že mi budou muset ruku amputovat...a další cosi... Pak 1.chemo a konzultace s mou doktorko, že mi byly dle PET/CT nalezeny metastázy. Takže 2.rána. Ano přístup doktorů mi zezačátku přišel fér, ale jelikož jsem tam byla takový exot, tak si mě přehazovali posléze jako horký brambor. Defakto už jsem neměla jen jednoho stálého lékaře, který by o mně věděl vše od A do Z. Což jim přičítám, jako jeden z největších mínusů. Nejdřív Vám řeknou, že jse po 4.cyklu chemo konec. Já an sračky vycucaná a po ánocích telefon, at přijdu an schůzku a tam se dozvím, že mi chtějí dát ještě nějakých 5 cyklů chemo a nelkolik ozařek. Tak to je pro ěm další rána č.3 . To si myslím,že mělo přijít také předem. Ale těžko říct jejich léčebné postupy se kažou chvíli mění.
    Každopádně nesouhladím s tím, aby doktoři mlžili či něco zatajovali a říkali polopravdy. Ať se to týká jakéhokoli onemocnění. Lékaři by měli být i poloviční psychologové. Nejen stanovovat diagnozy, ale také umět komunikovat s lidmi a být empatičtí.
    LENDULIK
    LENDULIK --- ---
    HILLY: presne... i pres vsechno ja ma proste pocit, ze kdybych se s tatou nemohla rozloucit a rict si veci co jsme si rict meli bylo by to por ma i neho proste nedoreseny, odesel by jakoby nepripraven a ja bych s tim asi zila o dost tezceji... takovy ma pocit, nikomu nenitum, ale sleduju ze stav a nalada cele spolecnosti je porad nastavena na to ze smrt je tabu a proboha hlavne aby se to nvedelo co by tomu rekli lidi... nastesti pomalu se to meni....
    HILLY
    HILLY --- ---
    SUCHRE: Presne tak, nereknou si, co by chteli...
    SUCHRE
    SUCHRE --- ---
    Lisi se i jeden nemocny od druheho, ale jsem spis pro to, aby se rikala pravda. Jinak se muze stat, ze si spolu lide nestaci rict, co by chteli. Stoji to za to i pres pocatecni zdesenI, kdy se pacient dozvi, ze se blizi konec.
    HILLY
    HILLY --- ---
    Mne mamka zemrela minuly tyden na rakovinu, tri mesice od diagnozy. A ja do posledni chvile mela pocit, ze stale veri, ze se uzdravi, resp. se jeji stav na nejakou dobu stabilizuje a ona se zas vrati domu. Mozna to bylo tim, ze pred peti lety prodelala rakovinu prsu a bylo ji sdeleno, ze ted je naprosto zdrava a vylecena. Nyni to byla rakovina delohy a tak asi doufala v to same. A vsak zadny z doktoru, u kterych se lecila (operace, chemoterapie), ji nerekl pravdu o jejim stavu. Pritom uz uplne od zacatku, kdy na to prisli, vedeli, ze je to nelecitelne a bude to mit velmi rychly prubeh. Mne to ale na rovinu rekli. Do ted nevim, co by pro ni bylo lepsi. Jestli to vedet, smirit se s tim a urovnat si vsechny veci v zivote. A nebo do posledni chvile doufat, bojovat a mit nadeji, ze se to spravi. A ja se priznavam, ze jsem nemela na to, abych ji rekla pravdu… Kdyby se me na rovinu zeptala, tak ji to samozrejme povim, ale k tomuhle nikdy nedoslo, protoze ji tahle moznost takhle rychleho prubehu asi nenapadla… Takze zustala spousta veci u toho: to vyresime, az se vratim domu… Samozrejme take nevim, jestli se ona takhle primo doktoru ptala, mozna to nechtela sama slyset… Kazdopadne, kdyby se to tykalo me, tak bych to vedet chtela, abych mela moznost uzavrit nektere veci a uzit si ten posledni cas a pokud by to muj stav umoznoval, tak ho nestravit v nemocnici s tim, ze si budu myslet, ze me leci a oni by mi misto toho davali morfin…
    Je to zkratka doktor od doktora a asi o tom, co pacient chce opravdu slyset…
    SUCHRE
    SUCHRE --- ---
    Clovek prochazi ke smireni ruznymi fazemi a je nutne si uvedomit, ze obvykle prochazi vsemi a neda se tomu vyhnout.

    1. vztek
    2. popreni
    3. smlouvani
    4. deprese
    5. smireni

    LENDULIK
    LENDULIK --- ---
    DOBINKA: presne... proste nedesit, ale nelhat...
    prave tata, kdyz uz vedel, ze to nejde vylecit tak samozreje hoto hrozne zasahlo, ale spadlo z nej ten strasnej stres, vlastne se prestal bat, protoze proste uz to neslo zmenit a on se proste mohl jen smirit.... to je strasne dulezity...

    Ale pokud chcete sve blizke fakt ochranit, je potreba vedet co vsechno se muze stat a jak ten konec muze nastat...
    hlavne kdyz mel tata zachvaty kdy se dusil a pokazdy se bal, ze uz to ted bude, tak jsme mu mohli rict neboj se pan doktor rikal, ze tohle muze prijit ale neni to nic vaznyho... i kdyz treba uz jsme vedeli, ze to vazny byt muze....

    proste nechat je se smirit, ale nenechat je bat se a mit bolesti...
    DOBINKA
    DOBINKA --- ---
    LENDULIK:
    CORNELA: mně se moc líbil přístup doktorky z brněnský bohunický onkologie. Nejdřív řekla, že je tam nález.. Při druhé schůzce řekla, že je to vážný, nicméně budeme bojovat a uděláme, co půjde... A pak naznačila, ať si mamka pořeší, co potřebuje radši... Přišlo mi to fér. Maminka měla necelý 3 měsíce před sebou (my jsme to věděli, ona ne) a takhle si to užila. Samozřejmě, že to cítila, že odchází, ale díky tomuhle přístupu měla možnost se s tím srovnat líp. Kdyby jí doktorka řekla na první schůzce, kde všude má metastázy a kolik času jí max. zbývá, pak by se zhroutila a nedala to. Takhle to, věřím, přijala.
    LENDULIK
    LENDULIK --- ---
    CORNELA: proto pisu, nedavat prognozy, ale rict, ze uz ten stav nelze vylecit.
    prognozu ani davat nemuzes protoze sami doktori netusi.
    ale informace i lecbe dat musis...
    nikdy nemuzes odhadnout ajk to ten clovek vezme, lidi jsou neuveritelne silny kdyz na to prijde. a nemas pravo nekomu nerict pravdu.
    pokud to nekdo vylozene nechce vedet je to taky pravo, ale nerozhoduj nikdy za nej.

    LENDULIK
    LENDULIK --- ---
    ja si zase myslim, ze by se to rikat melo... protoze oni to stejne vyciti a pak se uplne zbytecne boji kazdyho zakaslani....

    nerikam rict jim za 14 dni umrete, ale proste uz se to neda lecit by mu melo byt receno.

    Jestli mu zbyva par mesicu nemusel by je prozit v nemocnicich s hnusnym prostredim, personalem, jidlem... vsim....

    Da se resit paliativni lecba doma.
    Navic ma mit sanci se s tim proste smirit.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    CORNELA: diky za odpoved, toho jsem se bala. taky si myslim, ze by se mu to nemelo rikat natvrdo, ale prej mu to budou muset brzy sdelit, tak nevim. co myslis, jak se to dneska dela? reknou mu jen cast? v dobe, kdy musis dat v nemocnici souhlas prakticky ke vsemu.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    jinak ten clovek ma obrovskou chut se z toho vylizat.
    POZITRON
    POZITRON --- ---
    dotaz. kdyz ma nekdo nador pres pul mozku, fakt obri, prislo se na to pozde a cast mu odriznou a pak bude nejak lecen (chemoterapie treba), tak je mozny, ze se dalsi rust zastavi/zpomali a bude zit nekolik dalsich let relativne ok? ten nador je zhoubnej bohuzel.
    KOOTCHA
    KOOTCHA --- ---
    já myslim, že je to dost individuální.Zubař mi řikal, že by to s tim nemělo souviset, ale když si teď vzpomenu jaký morybundusy sem v tý hubě měl, že jsem jednu chvíli ani jíst nemohl, atk si myslim, že je to spíš tim působenim bakterií...Asi je to logický.Oni to zas pospravujou a bude vymalováno.Myslim, (nebo mi to přijde logický) že se ten proces urychlenýho kazení musel po léčbě zastavit, takže by to mělo být jen lepší.Ale jako to je teorie z mý hlavy :)...
    BARUSSS
    BARUSSS --- ---
    KOOTCHA:
    WANAH: Hmm já mám ty krčky taky dost v háji :( Dáseň mi kolem nich pěkně ustupuje :( Tak jen mě zajímalo, aby to nedošlo do takového stádia, že o zuby přijdu.
    KOOTCHA
    KOOTCHA --- ---
    BARUSSS: Já mám zuby taky dost na dranc...Taky jsem o ně pečoval při chemkách víc a několikrát denně vyplachoval ústní vodou (chtěl jsem si nějak osvěžit tu volezlou plechovou hubu), ale teď se i zuby kazej víc, než dřív...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam