CORNELA: ona ted byla na operaci zakalu postupne obou oci, takze kdyby na tom byla nejak fakt blbe, na zadnou operaci ji neposlou, ne? mentalne je celkem fit, tuhle mi vysvetlovala, jak jsme blby, ze platime najem a ze si mame vzit hypoteku. :) chodi s takovym tim vozejkem pred sebou, ale to je spis ze strachu, protoze ji pred casem privrely dvere, upadla a mela otres mozku, takze se boji chodit o holi, aby se to neopakovalo a chodi holt s choditkem, nicmene v 91 letech? dost dobry si myslim.

CORNELA: v tomhle veku bych uz taky nestageoval... zasadni je casto rozhodnuti, "jakym zpusobem ten clovek vlastne zemre". napr. z rel. plnyho zdravi prijde senior s obstrukcnim ikterem pri v.s. ca pankreatu. je jasny, ze na palitivni chemoth neni a prognozu ma tak jako tak par mesicu. pri pro progresi ikteru dostane do tydne cholangoitidu, na kterou bez intervence zemre. nebo se mu zavede paliativne biliarni stent, na kterem muze tech nekolik mesicu fungovat - jde uz overtreatment? se stenten jsou spojeny casty komplikace, musi se menit... pacient by mel byt informovan. obdobna situace pri stenozujicich tumorech git, kdyz nemuze prijimat potravu nebo ani vodu.

vetsina hospicu (mobilnich ci luzkovych) navic neprevezme pacienta do pece, pokud neni informovan. rodina ma sveho seniora doma, bez adekvatni hospicove podpory. stoji pred dilematem, zdali rict pravdu ci ne. pri komplikacich ho casto vozi zpet do nemocnice.

FLAVIGNY: Ja mam ze svoji kratky paxe momentalne to, ze posuzovat individualne jen JAK to rict. Ale rict.

MOODYCAT: nemam s timto tak primou a hlubokou zkusenost z obou stran, ale dle me kratke lekarske praxe bych take rikal vzdy pravdu.
o nekolik senioru s malignitou s fatalni prognozou jsem pecoval. to primarni rozhodnuti nerici pravdu pak vzdy situaci vyrazne komplikovalo. obzvlaste pokud byli mentalne relativne fit. opakovane caste hospitalizace bez jasneho vysvetleni, temer nemoznost hospicove pece atp. casto jsem mel pocit, ze vse tak nejak tusi, ale hraji s nami tu hru...

na druhou stranu vim, ze kdyz mela babicka lymfom zaludku, tak ji mamka (lekarka) tvrdila, ze jde o benigni vred. pravdu se dozvedela az po gastrektomii, nez mela zacit onkologickou lecbu. pravda, slo o divoky pocatek 90. let. babicka je dost psychicky labilni a vedomi, ze ma "rakovinu" by ji podle me slozilo natolik, ze by mozna ani operace nebyla schopna.

takze posuzovat individualne?

CORNELA: Teoreticky nejakejma hormonama nic vyrazne nezkazis, jestli mela pozitivni receptory.
Jinak souhlas s CORNELOU. Ja jsem ovsem teda taky zastance rikat pravdu, sice specifickym zpusobem a individualne, ale rikat.

CORNELA: prave tata rikal, ze co ji rekli, ze to je neco, co de lecit praskama a nebude muset na zadnou operaci, tak se ji ulevilo a je prej najednou fit, jak uz par let nebyla. takze souhlasim, ze se ji to rict nema, jen se bojim, aby ji to nejak nedoslo no.

ahoj, babicce nasli rakovinu prsu, ale protoze ji je 91, tak se rozhodli, ze ji to nereknou a nebudou to nijak lecit. dali ji jen nejaky prasky nevim na co, tata mi to neumel do telefonu vysvetlit. metastaze nema zadny. je to normalni postup? a je fakt mozny, ze na to neprijde? prece neni blba.

Holčičce, která překonala leukémii, nadělili sousedé dárek, který dojmei vás! | OneTV.cz
http://www.onetv.cz/...me-i-vas#utm_source=Facebook.com&utm_medium=Social-organic&utm_campaign=onetv

K nam chodi blbe indikovany lidi i ze slovutnych prazskych klinik. Napriklad tuhle pani po excizi maligniho melanomu, pul roku po vykonu zvetsena uzlina v trisle - na slovutne klinice rekli, ze je to lipom a nechali to bejt. No a hadejte co - nebyl to lipom ov koz.

CORNELA: fyzikalni vysetrni nadevse. k nam se takhle dostala stara pani po elektivni tepce kycle... predoperacni od nekolika doktoru. 3. pooperacni den delirium pri hyponatremii. az u nas na interne ji kolegyne koukla pod prsa, kde, ejhle, exulcerovanej tumor mamy s metkama uplne vsude. pak se na ni ortopedi chodili koukat, jako na hodne blbe indikovanou...

CORNELA: Asi tak.

ale já vím (teda tak moc, jak se to dá vědět zpětně), že by umřela stejně a že agresivní léčba neměla smysl. Ale kdyby už od podzimu bylo jasné, co jí je, tak by to prostě pro ni i pro rodinu bylo jednodušší po všech stránkách (i emocionálně), jak se ukázalo v okamžiku, kdy už tu diagnózu znala (i za cenu toho, že by se možná nedožila ani Vánoc, protože je možné, že s tou diagnózou to prostě vzdala). That's all.

CORNELA: ona ale neměla rakovinu jícnu, "jen" blbě ten tumor mozku.

CORNELA: takže to prostě tak občas je, že když to jde zjistit, tak už s tím nejde nic dělat :-(
u té babičky na to možná mohli přijít dřív (kvůli ochrnutému jícnu nemohla polykat už před vánoci, vzpomínám si, že jsem pro ni řešila nutridrinky - a to už za sebou měla asi pět hospitalizací za půl roku kvůli nespecifickým kolapsům), no ale co už naděláme.

jak často dochází k tomu, že u pacienta (který svoje nespecifické obtíže řeší s praktickým i odborným lékařem / lékaři - nemyslím tím někoho, koho do ordinace doveze až záchranka po kolapsu) se na rakovinu přijde až ve fázi, kdy už mu zbývá jen pár týdnů života?
Za poslední rok k tomu u nás v rodině došlo dvakrát, o prvním případu (muž cca 55) vím jen to, že od diagnózy to trvalo necelé tři týdny, v druhém případě (paní 80+, nádor na mozku) byla paní opakovaně v nemocnici po kolapsech, problémy s polykáním atd - na MRI se dostala až teď na konci března a minulý týden zemřela.
Nechci tvrdit, že doktoři něco zanedbali, informace se ke mně dostávají strašně filtrovaně, spíš mě jen zaráží, jak to šlo rychle, měla jsem rakovinu zafixovanou jako nemoc, s níž je to na dlouhé lokte, a ne tohle. To má lidské tělo tak dobré kompenzační možnosti, že ty dobře seznatelné příznaky se objevují až ve chvíli, kdy "už je pozdě"?

CORNELA: jasně, díky.

Můžete mi prosím někdo trochu osvětlit rozdíl mezi biologickou léčbou a chemoterapií?

Zdravim. Je tu nekdo, kdo v rodine resi mnohocetny myelom?