LITTLEFOX: Stručně řečeno:
Nepřítelem mnohých autorů, což je škoda zejména u těch kvalitních, stále zůstává mikrofon a čtení do něj. Jak poznamenal Echo, "taky jsme začínali". Ano, každý jednou začne - důležité je tak i neskončit. Proto mě skoro napadlo "co uspořádat 'workshop', kde se literáti prostě budou učit číst, zřetelně a s dikcí, do mikrofonu?"
Jako první četl Václavek. Autor kvalitní, ostatně nebyl na wagonovém čtení poprvé. Dopustil se ale klasické chyby: četl příliš dlouho. Někteří diváci se unavili a ztratili pozornost. Dle mého odhadu o 1/4 - 1/3 kratší by bylo tak akorát. Platí poznámka o práci s mikrofonem.
Random dobrá. Platí poznámka o práci s mikrofonem.
Lubor Kasal byla bomba srovnatelná s Pavlem Novotným,
http://finskej.bloguje.cz/788992-ziji-kulturnim-zivotem-a-kdo-nechodi-sobe-skodi-cteni-wagonu.php
takže vystoupení těchto pánů považuji za dvě nejlepší performance - a to je ten správný výraz, protože suché slovo "čtení" to dost nevystihuje - v dějinách Wagonu vůbec.
Největším zádrhelem pro mě byl hudebník Martin Jáchim.
+ dovedná práce se slovy a stavbou verše, fakt mu to jde
- lezou z toho tak trocha ucajdané slaďáky a ty já nemusím (pozor: věc osobního vkusu, zcela jistě se najde někdo, kdo to označí za krásné citlivé poetické balady)