mě se tedy zdá, že cenit v poezii a dávat pořadí sbírkám spíš poezii škodí. v téhle souvislosti mě napadla jiná forma třídění básní. jedním okem jsem v posledním Hostu viděl dopisovou polemiku na téma knihy Nejlepší česká báseň. pisatel podotýká, že publikace neobsahuje nejlepší české básně... koho by to napadlo, že? mě se líbí, že něco takového vůbec existuje. a může vyjít.
táta mi loni hrdě ukazoval sborník americké poezie z roku 1947, který odchytil v antikvariátu. četl jej v mládí dodnes ho má rád. a pokud by se tohle někomu stalo i třeba s Nejlepší českou básní, budu rád.
co tím vlastně chci říct je to, že určité formy třídění mají pro mě smysl. cenění poezie mezi ně, ale nepatří.

RICARDERON: To už je pár let, ne? Ale ano, měl by na něj Typlt poštvat Těsnohlídka :-(

Radim Kopáč se začal urputně angažovat v komiksech. To je mi radosti...

UBIK: Jasně. Zase jsem byl moc rychlej.

PETR36: já se pak vysvětlil.

UBIK: Vlastně kecám, jen to ukazuje, že literatura je odrazem společnosti.

NATASHA: Asi nikdy by mě nenapadlo něčeho takového se účastnit. A pokud Magnesii Literu vybírá opravdu sbor 300 lidí, pak měla většina z nich již několikrát mozkovou obrnu.

Výzva na obranu knih:
S
http://sckn.cz/index.php?p=vyzva

finatasha: já jsem tím diskurzem myslel i sebe. (ale to jsem byl až troufale domýšlivý)
a taky s vámi částečně souhlasím. kdyby byl rok 1952, tož by asi jtjr byl předákem SSM a bezobsažně básnil na téma očí Stalinových. kdyby byl rok 1972, tak zase na nějaké pijatyce o zmrdech Husákových (taky bezobsažně). ale je halt doba internetu, tak to rozjíždí na dýcháncích a akcích opatkovaných IN-Rudišovců.
jenže zase nesouhlasím s názorem, že když nějak bylo kdysi, tak je v podstatě podobně i dnes. myslim si, že to dnes vypadá více bledě. třeba Generaci osamělých běžců jsem dlouho považoval za velmi dobrý vhled do poezie po r. 1980 (resp. 1979). a pak zjistím, že Bílek dal Ortenovu cenu 2010 jtjr. Bílek, u kterého jsem si cenil, že ty přetažené "studie" v dnešních časopisech označuje za zcela redundantní. za takový považuji z velké části i text Hrušky o Šiktancovi. (ač Hruška básník je zas někde jinde.)

tož a esli ta slivovica zakopaná neni sedm kroků od lípy, jak stávala udírna, tak tam bude ležet možná aj sto let. a to pak bude hotová milost, aj když už jen jeden hlt...

NAMESICNIK: Budeme přesraženi.:) no, ono to nějak dopadne.

FIN: Děkuju...

básnický sraz! tak básnici maj taky sraz. to jsem ani nevěděl. básník, to je krásný povolání.

těším se na vás lidi:-).

Padne-li, nezahazovat. Nahřát a do nohou lože umístit v tomto ledovém únorovém odpoledni.
;)

co tou cihlou chceš říci? zeptal se fin podezíravě věda, že ona ví, kde on bydlí

Ale tak ono je dobré občas různým lidem říci, že bychom bez nich byli zcela ztraceni (nebo aspoň částečně zbloudilí). Nikdy nevíš, kdy Ti padne na hlavu cihla, a škoda, aby mnohé zůstalo nevyřčeno.

tedy, abych byl zcela přesný, bylo by hezké, kdyby na každého byl někde nějaký jeden - abych nebyl příliš velkým idealistou. poměr je naneštěstí smutně v neprospěch těch druhých, čímž jim bezostyšně lezu někam, aby si nemysleli, že jsem tím vyjádřením snad něco špatného myslel :-)

FIN: Ano, tak :)

NATASHA: tohle ti podepíšu. taky jsem to sem původně dával, abyste se pobavili. nebudu psát rozbory děl dotyčného, abych dokázal, jaká je to sr... nepovedená věc. nebudu bádat nad jeho postoji (imho je jasné, že jsou všechny závislé na faktoru "aby sem byl vidět") a rozebírat jeho pohnutky v pregnantním rozpisu, abych posléze vyslovoval dohady, kterým směrem k nápravě. a nebudu ani uvažovat "kam kráčí naše poezie", protože ona kráčí všemi směry, jak tomu činila vždy a bude i nadále, amen :-)

na každého hejátka a těsnohlídka je někde - dotyční se snad neurazí - nějaký švanda a kukal a já budu číst je a chodit na pivo s nimi (když náhodou oni se mnou (taky budou chtít:-))