NATASHA: poezie sama je tak široký, že v podstatě nedefinovatelný pojem :-) což nás v podstatě zbavuje možnosti se na něčem konkrétním shodnout - anebo nám dává nekonečně možností se shodnout na čemkoliv. tedy půjde-li o obsah a definici. to je debata bez konce a výsledku.
pak se můžeme bavit o oblíbených stylech, toť otázka osobních preferencí, a tam se na něčem shodnout i můžeme. někdo píše lyriku, někdo prasárny nejhlubšího kalibru, třeba bukovský, avšak shody jen těžko dojdou :-)
no a pak se můžeme bavit o měřitelné rovině a to je asi ta práce s jazykem čiliže řemeslo a "technický aspekt", tedy styly, formy atd.
podstatné je, že zatímco v otázce oblíbených stylů se pouze lze přidat do některého z táborů, protože subjektivní preference jsou subjektivní preference, tak v otázce "technické" snad, snad podotýkám, lze i k něčemu objektivitě se alespoň blížícímu dojít.
no a kouzelné na tom je, že například můžeme dojít k tomu, že dáváme přednost stylu x před y, ale vůbec nic to neznamená na rovinách jiných, totiž na rovině té, jaký obsah stylem x nebo y zpracujeme, a nakonec ani na rovině té, zda řemeslo nutné je či nikoliv.
poezie sama je asi něco jako život sám - lze o něm hovořit do nekonečna. a čím více se vyhneme konkrétnějším přízemnějším aspektům, tím více duch se může rozlétnouti do nebeských výšin, tím lépe to v důsledku bude vypadat, ale... asi mě ten bystrov s tím svým blues zkazil, protože se mi skoro sápe na jazyk chuť dopověď: a tím víc to bude za prd stát. blues, hochu, je pravda vo ženský a sešlapanejch podrážkách, na vznešený řeči si nech zajít chuť...
ne, ani na poezii samé se nelze shodnout. obávám se, že pouze na tom přízemí, když už vůbec.