Nu, já se právě snažím prosekat k samotnému textu té recenze, protože to by bylo vhodné zde uveřejnit. Sbírku K. Kováčové znám, tu recenzi jsem ale buď přeskočila nebo neuložila do své bídné paměti.

protože přesně takto celé ty roky zde na nyxu reagovala hromada blbečků v amatérské poezii, kdykoli jim někdo řekl, že jejich "velebáseň" je dosti slabá až shit :-)

NATASHA: jak si přečtu toto
"skrývaná za odborné termíny a znaleckou rétoriku, umocněná povýšeným tónem a sexistickými narážkami"
je mi jasné, že někde smrdí hromada blbých nefaktických plků. hint: terč to asi nebude :-)

K tématu Mokré ponožky aneb "laureáta" zde dobře známe.
Možná by k tomu něco měl? :)

---

Milí přátelé,

už tento čtvrtek 27. 4. 2017 od 19:00 se v kavárně Strašnického divadla X10 (Solidarity 1986/53, 100 00 Strašnice) v režii časopisu pro současnou poezii Psí víno uskuteční křest 79. čísla časopisu včetně přílohové sbírky a vyhlášení anticeny Mokrá ponožka.

Psí víno č. 79 s ilustracemi scénografky Terezy Bartůňkové se zabývá průnikem divadla a poezie, potažmo literatury. Editoři Ondřej Škrabal a Terézia Klasová se v něm zaměřují na autory, kteří promýšlejí či praktikují politické, hudební či syntetické divadlo, gestický verš, radioart a nelyrické psaní či experimentování na pomezí těchto druhů umění. Potřeba zasvětit číslo literárního časopisu divadlu vychází z přesvědčení, že české literární a divadelní prostředí spolu pozoruhodně nekomunikují.

V čísle najdete esej Petera Handkeho o pouličním divadle, který poprvé vychází v českém překladu Zuzany Augustové, rozhovor s Jiřím Adámkem a Lukášem Jiřičkou i texty autorů, jako jsou S.d.Ch, Luboš Svoboda, Susanne Kass, Jakub Vaněk, skupina Ufftenživot, Vanessa Place nebo Peter Handke. V kritické sekci reflektujeme knihu Miloslava Klímy O dramaturgii a představení ADA a Mir vam.

Jako přílohový sešit v Edici Psí vychází debutová básnická sbírka původem slovenské básnířky a studentky divadelní režie na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU Lucie Kramárové ŠTUCHANIE DO MEDÚZ.

Na večírku dojde k vyhlášení literárněkritické anticeny Mokrá ponožka 2016. Porota ve složení Ondřej Hanus, Roman Kanda, Jana Sieberová, Klára Soukupová a Michal Špína ji udělila recenzi Petra Kukala ”Strach z plodů a hnízd“ na sbírku Kateřiny Kováčové Sem cejtila les (Tvar 1/2016). Důvodem udělení ceny je nepodloženost autorových soudů skrývaná za odborné termíny a znaleckou rétoriku, umocněná povýšeným tónem a sexistickými narážkami. Vedle toho porota udělila čestné (zne)uznání Jarmile Flakové za text ”Česká moderní literatura psaná ženami“ (CzechLit, srpen 2016). Podrobné zdůvodnění včetně doprovodné eseje o metakritice z pera Romana Kandy najdete v časopise.

Na večírku mimoto vystoupí herci Jakub Gottwald a Lucie Roznětínská, kteří v režii Ondřeje Škrabala uvedou úryvek ze hry Petera Handkeho Krásné dny v Aranjuez, improvizátor a slammer Jiří Šimek (Ufftenživot) a svou instalaci o Milanu Knížákovi performancí představí umělkyně Susanne Kass. Večírek hudebně doprovodí legendární lounská kapela s divadelními konexemi Furt Rovně.

"Zaslané tipy na kritické texty nevalné úrovně vyhodnotí pětičlenná porota, jíž předsedá básník, překladatel a bývalý redaktor Psího vína Ondřej Hanus."

Mokrá ponožka a suchej večírek – H7O
http://www.h7o.cz/mokra-ponozka-a-suchej-vecirek/

Vychází unikátní sešit Jana Zahradníčka z leopoldovské věznice | Literatura
http://www.rozhlas.cz/...ava/vychazi-unikatni-sesit-jana-zahradnicka-z-leopoldovske-veznice--1699469

CICHLASOMA: To je pěkný. :) Úplně mě to přivedlo zpátky k tomu, když mi o tom babička jako malýmu vyprávěla.

VANEK: ( http://www.okoun.cz/boards/podivuhodni_kouzelnici?contextId=1066651559#article-1066651559 )

CICHLASOMA: Kdysi jsem kamarádovi, který je na Šiktance, sehnal v antikvariátu jejich společnou reportáž z festivalu mládeže v Helsinkách 1962 jménem Raci a racci, a nebylo to pěkné čtení ani na ta šedesátá.

No, myslím, že na kariéru jsme tady měli jinčí kádry.

HAROLD: "Na jaře 1949 byl Rotrekl zatčen a ve vykonstruovaném tajném procesu s brněnskými vysokoškolskými funkcionáři 17. 11. 1949 odsouzen k trestu smrti, změněnému později na doživotní vězení (Bory, Leopoldov, uranové doly Bytíz na Příbramsku). Propuštěn byl v květnu 1962 na desetiletou podmínku. V letech 1962–1968 pracoval jako pomocný dělník-osvětlovač petrolejových lamp u Technické a zahradní správy města Brna."

"Od 1949 byl [Václav Renč] z politických důvodů nucen živit se pouze příležitostnými pracemi, v květnu 1951 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s tzv. Zelenou internacionálou v dubnu 1952 odsouzen na 25 let vězení. Z vězení byl propuštěn 1962, rehabilitován v plném rozsahu až 1990."

Pravda je, že dělat to, co jejich někdejší souputník Šotola, by pro tyhle a další básníky bylo ještě těžší.
Těžká volba básníkova mezi životem mukla a "děláním kariéry"..

I když... mám-li přemýšlet, jak bych to nazval sám... pak možná právě názvem tohohle klubu. :D

CICHLASOMA: Tak, no. :)


(Mně nepříde, že by psal vyloženě konformní sračky.)

HAROLD: No a jak bys to nazval Ty, pokud Šotola vysvětluje absenci podstatných knih mladých básníků tím, že nepsali, protože cítili "Ostych před tím, o čem je dáno psát. Pocit, že umění, že verš, a k tomu nezkušený, je zcela bezmocný, aby nějak účinně zasáhl do takové historie, aby vůbec obstál, aby vůbec měl smysl." Primárně je to jasná lež, ne? A pokud to píše Šotola, který v době, kdy jiní ve skutečnosti podstatné věci psali, vystavujíce se risiku či reálné persekuci, raději psal konformní sračky, trošku mi to chucpe zavání.

(Ok, můžeme přihlížet k tomu, že se pravda v oficiálních knihách psát nesměla a že se musí číst mezi řádky atd., no. Já prostě ty český šedesátý léta nemůžu, tak uznávám, že "nejsem objektivní"..)