LADY_CANDAR +
KUTAS:: mam-li sahnout dal do minulosti - detstvi, odkud prameni moje laska k colkum, pak musim jeste zminit byvale vojenske cviciste, kam jsme po prevratu chodili na skolni vychazky s druzinou (tam byly ty zminovane tunky a zaplavene zakopy a "pal-posty" tanku). Tam jsem taky videl zatim nejvetsiho colka v mem zivote.
Dalsi epizoda - par let pozdeji (to mi mohlo byt tak 13) jsme chodili s kamaradama na takovej umele vybudovanej rybnik - koupaliste, kterej z niceho nic vypustili, a jali se ho vybetonovat - na dne byly takovy maly tunky a v nich spoustu zab a colku...
Nezapomenu na to, kdyz jsme na kazde dalsi cast plochy vylite betonem nachazeli "ziznive cary" a na jejim koncich uschle ropuchy, ktere se ze zaliti betonem sice zvladly vyhrabat, ale pak nejspis umrely vysilenim a dehydrataci... Desitky jsme jich odnosili v igelitkach do okolnich potucku a struh. Byli tam i colci, z nichz asi 3 jsem si odnes domu. Dva jsem pak odnes na ten cvicak, jednoho jsem si nechal v takove velke sklenici, a jednoho dne rano jsem ho tam nenasel... Dopadl stejne jako pise Kutas - par mesicu pozdejc jsem ho nasel v rohu pod topenim. Samozrejme uz neziveho...
Abych to trochu vizualne vykompenzoval pribeh, prilepuju fotku tech colku, ktere si pamatuju jako malej :-)