OMI: hm, ale proč bych se měla nechat využívat k řešení jejího nepovedenýho života? vždyť na tom je založenejch většina generačních neshod - ty starší maj nenaplněný ambice a mladší to odsíraj (ať už nátlakem, by je naplnili, nebo nadávkama, že je překazili).
ORIKA: jenže je to kapku složitější .. když to hodně přeženu, tak "protože sem to, co se jí nejvíc povedlo, tak přece budu dělat to, co si ona přeje a kdy si přeje, ne?" (na náznaky jejích seskoků ze sedmýho patra - v případě mojeho nesouhlasu - taky došlo ... sice je to cca 5 let od posledního, hodně věcí se mezitím změnilo, ale ekl je furt) .. co bych si nejvíc přála, aby už konečně dala pokoj a přitom byla pokud možno i živá (jen z toho důvodu, že nikomu nepřeju nic zlýho a že do jedenácti mi s ní bylo fajn). šlo by to, kdyby zjistila, jak se udělat spokojenou .. ale už je jí přes 60, tak na to moc nesázím.
Osobně preferuju klidně sobeckou primitivku, který se ale dá utýct - nelepí se a neotravuje.
Umíte někdo slušně a přitom dostatečně jasně poslat rodiče do prdele?