EDERA: přesvědčení, že vychovávat je zvrhlá sadistická záliba rodičů, je jen další mýtus! bože, jak rádi bychom se věnovali jen a jenom sobě nebo vymetali hospody!!! :-DDD

OMI: Koukám, že kamenování se nekoná. Jestli to nebude tím, že celá řada matek rodu by občas někam s chutí zdrhla taky.:-))

tahle věta je geniální: :)) "Po třech dnech deptání nevděčnýma děckama, smradlavým čoklem a kočkama, co soutěžej, která nasere na zajímavěnšímísto, konečně sedím v práci."

...pokud vám přijdou písmenka troch urozházenáí, tak za to může ruská borůvkovo... bůhví_co_všechno_jaká kořalka od ID Jedi, čímžto dělám reklamu. Kdyby se to naředilo,jako babský tlamolep by to bylo skvělé, tkahleje to normální voltáže, ale vůně je v tom jako když vyždíme carský hvozd.

Po třech dnech deptání nevděčnýma děckama, smradlavým čoklem a kočkama, co soutěžej, která nasere na zajímavěnšímísto, konečně sedím v práci.

Matky rodů mne budou kamenovat, ale jsem v bezpečí, pár facek se mailem attachementem přes náš vyspělý, chlapský FireWall neprotlačí.

Bože, jak já si užívám klidu... až jsem se přistihl, jak na pozadí mozku běží scan, který se ve vzpomínkách pokouší vypátrat, kam jsem si trnkrát, sakra práce, uložil ten spacák, žebych se vymluvil na nějakou nrzkou ranní práci, skočil k vinárníkovi nahoru pro litránek toho a da litránky tamtoho, k čongovi pro nějakou pálivou pošlou slepici, fusekle bych přilepil na monitor, aby do rána vyschly a bylo by to jako za staromládeneckejch let před rodinou...!

Bóóóže...!

Jaktože tu moju světici doma už dávno neklepne pepka?
Já tam jsempár dní a musím nastavit vojenskej režim a seřezat to dolatě, aby to trochu fungovalo, ale vzhledem k tou, že mi děcka někam uklidila bič, se už moc nechytám... Je jenom otázkou času, kdy ho odněkad vylověj. Holka s ním už jako malá uměla líp než s rukama.

Možná je jenom otázkou pohledu, z jakého dúvodu začno v práci vyhledávat asyl napřesrok...

QASHQAI: nj, dík...

ZLATUSKA88:
Zlatuško, já mám rodiče pdobného kalibru, troufla bych si říct, že i horší...Někdy si můžem vylít smutné srdce, dnes jsem v práci a makáám...:/ Papa a hlavu hore!

MIKATCHOU: No tohle mě taky napadlo -- kdykoliv se mi (i "adoptované") děti (a pseudoděti) cpou někam, kde to znám, je mi znalost tý sceny spíš naškodu... asi jako dkyž se mi jedno netové idéčko občas svěří, s kým si povidá a já zalovím v deset let starých archivech a vyplavou na světlo takový věci, že se skoro sám někdy stydim, co tam na některý lidi mám :-)

OMI: nebyl zfotrovatělej, narodila sem se mu když mu bylo 21.... tak nevim no... spíš byl citlivější na vlastní děti a znal osudy spousty těch, jemž se punk vymknul z rukou

MIKATCHOU: ...dky je to můj synek a mě opravuje a moralizuje... tak vyrůstá se mnou i s naší dobrou matkou v kompletní rodině...

Žvára jsem se rodičům taky snažil típat, zvláštní, tohle synek nedělá.
Takže to byl už zfotrovatělej pankáč. Jó, nevěř nikomu, komu je přes třicet.. :_)
Na ty blbý připomínky a omezování se snažím dávat majzla, ale nějak mi to furt nejde...

OMI: to je rostomilé, takový synek.. bud za něj rád. On žije jen s matkou nebo co? Kdo ho vychoval?
já si z dětství vzpomínam jen na to, že když sem tátu viděla ve společnosti kámošů co kouřej, tak si s nima někdy dal cigáro, což normálně nedělal když byl doma a to sem pak šílela že umře na raka... a snažila se mu cígo různě hasit. Ale stalo se to je párkrát. Jinak to bylo uplně normální všecko. Nechápala sem že by měl být nějaký rozdíl v punkovém a nepunkovém rodiči. Máma pankáč neni a mnohdy se chovala mnohem víc super než otec, kterej měl občas přehnanej strach když sem někam šla nebo naopak debilní kecy na muj první piercing, na muj první crazy účes apod... Rozdíl byl snad jen v tom že sem od raného dětství poslouchala trošku jinou muziku než jakou mejm vrstevníkům pouštěli jejich rodiče a když sem pakv cca 12ti letech hudbu začala trochu vnímat, nechápala jsem jak někdo může poslouchat něco tak trapnýho jako 2 unlimited, Dj Bobo nebo Jacksona.

Mít tatu pankáče... hele, to by mě zajímalo víc než naopak, jaký to je?
Můj synek občas má záchvaty morálky, kdy mi vysvětluje, že víno fakt nechce, že je ještě maličkej a že on pije šťávu. A žebych to měl taky někdy zkusit. A že bych neměl mluvit sprostě, když jsou tam děti, například on.

tak sem zjistila že v televizi na jedničce existuje pořad Rodina škola a já. Řešej tam problémy dětí a rodičů, výchovu a tak... že pořad existuje jsem zjistla na základě toho že muj otec předevčírem natáčel jako host díl pořadu "když se z našeho dítěte stane punkáč" :)) sem na to zvědavá... budou tam různé scénky punkových dětí hádajících se s rodiči... můj otec tam bude vyprávět jak se chovat když je vaše dítě punkáč, protože on sám je pankáč. A jelikož sám vlastně tak uplně moc neví, co si s takovym dítětem počít, trochu sem mu radila co tam má říkat :)) tak se na to třeba ze srandy někdo mrkněte... možná to bude v telce už teď v pondělí...

ZLATUSKA88: Ono to fakt dost pomůže. Mně pomohlo i jenom nepřijet párkrát z intru domů. Vandroval jsem o víkendu, žil tam z toho co jsem ve školní jedovně nasyslil a přijel jsem domu asi po dvou měsících. A byly karty najednou úplně jinak rozdaný.

MLEKAR_STEIN: njn... to stěhování mám v záloze...:)

ZLATUSKA88:
napada me jednoduche reseni, nosit doma spunty v usich.
a nebo jedno slozite ale ucinne reseni, seber se a odstehuj. a s par kamaradama si pronajmi byt. neni to tak drahy, kdyz se to rozpocita na vic lidi.

ZLATUSKA88: jak řikám: lidi jsou divná cháska. A rodiče jsou taky jenom lidi.
Na šéfa v práci taky můžeš narazit jako na pěknýho kreténa, co se bude vyžívat v sabotování tvý práce. Stát se může, každej máme nějakou tu jizvu na duši a holt někomu dělá dobře dělat jinejm nedobře a co naděláš -- zásobník má jenom devět patron.
Prostě základem je pochopit, že to není objektivní hodnocení, které by mělo tovje podvědomí přijímat, ale jen deklamace jejího životního psotoje, kterou má tvoje podvědomí zaznamenat a k ní si zapamatovat jako další indicii. Ale neřídit podle toho svůj vlastní život.
Zní to jednoduše, ale většině lidí se to nepodaří ani po těch deseti letech psychoanalýzy :-)

ZLATUSKA88:
Vydrž :-)

GEDI: bohužel...

ZLATUSKA88:
Některý jsou holt hodně vytrvalý -)

GEDI: jo, to dělám... a pořád nic :D už několik let