• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JUERGAJsou rodiče našimi přáteli či nepřáteli?aneb rodiče si člověk nevybírá...
    MIMA
    MIMA --- ---
    MEG: Co třeba odpovědět : "Samozřejmě. Já! " :-)))
    MLEKAR_STEIN
    MLEKAR_STEIN --- ---
    MEG: ano. :o))))))))
    neni v tom tragedie. ani nebyla. odbyl jsem to tehdy opravdu jenom tim zlym pohledem. jen to byla absurdni tresinka na dortu konfliktu.
    A kdyz je konfliktu moc, tak nejako malinko prerustaji obema stranam pres hlavu. A ze jich bylo opravdu hodne.
    MEG
    MEG --- ---
    MLEKAR_STEIN: a to je jako tvoje osobní zkušenost?
    nicméně - co je v tom za tragédii. odpovím: samozřejmě. :-)
    ZLATUSKA88
    ZLATUSKA88 --- ---
    MEG: njn.. to ale já mámě vysvětlovat nebudu. Na to by si měla přijít sama.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    navazuju na MLEKAR_STEIN: anebo, když rodiče nezajímá, jestli jsi nemocná a chceš je uvítat ve svém bytě (říkáš jim: "nejezděte sem, není mi dobře, beru ATB"), přesto přijedou a dožadují se kafe a pohoštění, hodinku se spolu baví a pak spokojeně odjedou (zatímco nemocnej potomek je z toho vyřízenej a prodlouží mu to o pár dnů nemoc) .. a tak to dělají stále .. takže pak už není jiná možnost, než jim neříct, kde bydlíš .. což je štve .. a tak je to se vším .. stále se chovají, jako kdyby měli tenhle týden umřít a že když si "nepopovídáme" (proboha, o čem? že je venku hezky? vždyť už se s nima od mejch deseti nebavím o ničem, co by pro mě bylo důležitý .. to si toho vážně nevšimli?), tak umřou bez rozhřešení (no a co je mi po tom? :-D)

    MEG: naopak si myslím, že je to znak tvojí síly a dospělosti - že to necháváš na něm
    MLEKAR_STEIN
    MLEKAR_STEIN --- ---
    MEG: problem je, kdyz se nekdo dvacetileteho klacka jedouciho na vylet pta "A bude tam s vama nekdo dospelej? Jinak mas utrum." na coz klacek opravdu odpovi akorat zlym pohledem.
    MEG
    MEG --- ---
    SEVERINE: věř tomu, že tak to má většina pre- a puberťáků. to jde s věkem. ta nespokojenost a někdy i pocit ohrožení je přímo diktováno biologicky! ale mělo by se to zase urovnat, pokud spolu lidi normálně komunikují.

    už nemám ani sílu ani chuť přebírat zodpovědnost za rozhodování svých dětí.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    MEG: nojo, ale jsou rodiny, kde se prostě člověk přestane cítit bezpečně s nástupem prepuberty a už se to nikdy směrem k "bezpečnému přístavu" nepohne (respektive, rodiče se snaží, aby jej měli zajištěn potomkem .. ale nic mu za to nenabízí .. jen buzer, kontrolu a neschopnost poradit si s vlastními - natož s cizími - problémy) .. a už je jedno čí je to vina (většinou se to svalí na prarodiče, kteří negativně ovlivnili rodiče a ti teď nemůžou jinak) .. a nedá se s tím nic dělat ... taky realita :-)

    jinak k tvému synoj v posteli: tvůj byt - tvoje podpora - tvoje pravidla: a je velmi chválihodný (až záviděníhodný), že v nich máš zodpovědnost potomkovu
    MEG
    MEG --- ---
    jinak teda moje definice rodiny znamená přístav v bouři, místo, kde se člověk má cítit nebezpečněji, kde si má odpočinout. což mu na druhé straně přináší jisté povinnosti (třeba uklízet a pomáhat) a "ústrky" (třeba říct, kam jdu a kdy se vrátím, což je dnes už otázka bezpečnosti). jsou chvíle, kdy to funguje samo, ale někdy je třeba na domácí pohodě zapracovat.
    MLEKAR_STEIN: jsem ráda, že k tak radikálnímu "řešení" u nás nikdy nedošlo. aspoň zatím.
    MEG
    MEG --- ---
    WOODMAKER: myslela jsem si to... tak to bych nejdřív promluvila s mamkou. a zkusila v ní najít spojence, "jak pomoct tátovi". takové aliance v rodinách mohou dobře fungovat k prospěch všech.

    SEVERINE: ovšem, že by nikdo v rodině neměl být otloukánkem.
    SEVERINE
    SEVERINE --- ---
    MEG: otázka je, jestli - pokud je rodič stále naštvaný (zakomplexovaný, neschopný zařídit si sám, aby byl šťastný, má dlouhodobou celoživotní krizi, .. - dosaď, co vyhovuje) a řeší si to tím, že buzeruje (kontroluje, "stará se", ...) potomka - je to můj životní úděl, dělat mu otloukánka? .. moje odpověď je: ne.
    MLEKAR_STEIN
    MLEKAR_STEIN --- ---
    MEG: sice neda ale funguje to.

    co se tyce rozmluvy, tak muj tata uznal ze delal nesmysly v momente, kdy jsem s nim dva roky nepromluvil ani slovo, krome pozdravu a sam dosel za jednim svym kamaradem - psychologem poradit se co a jak.
    mama mela a ma vzdy jen dobre umysly, jimiz si dlazdi cestu. :o))))))
    WOODMAKER
    WOODMAKER --- ---
    MEG: No mamka to odnáší asi ze všech nejvíc. Děkuju moc za to všechno. Pokusím se ... a snad se podaří s tím něco udělat.
    MEG
    MEG --- ---
    WOODMAKER: všechno je řešitelný, ale musí k tomu být vůle aspoň na jedné straně, aby se to vůbec začalo řešit. :-) tvůj otec může mít docela obyčejnou krizi středního věku, taky se tomu říká mužský přechod, prostě období, který může být pro mužskýho docele náročný a ani si to nepřipouští a přitom je protivnej na všechny strany. co maminka, jak se na protivnost tatínka dívá, jako na normál?
    samozřejmě, že jeden protiva a negativista dokáže otrávit celou rodinu. ale tím spíš by se ta rodina měla snažit o řešení, pomoc.
    měli byste sinastavit jiná pravidla, než jaká fungovala, dokud jsi byl malé dítě. a když to neuíte sami, tak s pomocí odborníka. já být tebou, tak bych se zkusila nakontaktovat na RIAPS s prosbou o kontakt na nejbližší poradnu a zašla bych tam sama.
    WOODMAKER
    WOODMAKER --- ---
       MEG: Mě se to, co se u nás doma děje, moc nezdá být řešitelný nějakou rozmluvou. Většinou je to o tom, že příjdou a začnou mi říkat, co všechno nemám udělaný, jakej mám bordel v pokojíku a když jsem ještě chodil na střední, tak k tomu přidali moje známky. A nezáleželo na tom, jaké byly, protože samý jedničky jsem nikdy nedonesl.
       Jinak si s nima celkem rozumím, pokud zrovna nemají potřebu někomu něco vyčítat. Tak nevím, jestli ten problém nakonec není u mě.
       Včera se vrátili z dovolené, takže by měli být víc "v pohodě". A mamka byla. Ale od taťky jsem neslyšel jediný rozumný slovo. Začal mi vyčítat třeba že jsem málo krmil slepice, což nebyla pravda, a spoustu strašně nedůležitých věcí, většinou úplný nesmysly, nebo polopravdy.
       Tak mě napadla otázka "jak přinutit člověka, aby přemýšlel pozitivně?". Ho totiž "něco" štve, nikdo neví co, furt je nasranej a tady tu špatnou náladu přenáší na lidi, co jsou kolem. Jasně, není to furt, ale je to dost často. Myslím, že jediný, co ho posledních několik měsíců dokáže uklidnit, je cigareta ...
    MEG
    MEG --- ---
    MLEKAR_STEIN: takhle se to přece nedá řešit... ;-)
    MEG
    MEG --- ---
    WOODMAKER: normální dospělácká rozmluva není možná? pokud ne, zkusila bych se nakontaktovat na psychologa, který by takovou diskuzi moderoval (tím pádem nedovolil, aby se zvrhla v obligátní klišé a hádku).

    mně se taky nelíbí, že například v tuto chvíli leží můj starší syn v posteli a nešel do školy, protože ho bolí hlava a usnul... je mu 20, je to jeho život, jeho škola, jeho zodpovědnost.
    MEG
    MEG --- ---
    ZLATUSKA88: to nedělá moc dobře... já jsem v takové situaci moc ráda, že se projevují soucitně a lidsky. taknějak mě to utvrzuje, že jednou budou schopni a ochotni postarat se o své nejbližší. a o to v rodině a mezi přáteli jde.
    WOODMAKER
    WOODMAKER --- ---
    MLEKAR_STEIN: jojo, teď se tam budu zase stěhovat, ale když jsem tam nebydlel, skoro vůbec jsem nepouštěl na počítači akční hry ;-)
    MLEKAR_STEIN
    MLEKAR_STEIN --- ---
    WOODMAKER: rvat je blbost. rvani je symbol slabosti. aneb komu dojdou argumenty, zacne nadavat. takze spis s naivni tvari a usmevem nejlepe idiota neco jako "proc tolik hluku kvuli kravine?" a odejit :o)))))))))
    a pak si v klidu v pokojiku vypustit adrenalin, aby to nikdo nevidel. :o))))))
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam