BOBASH: tak zde slibovaný flejm. žádám o souhlas zveřejnit tento dialog i mimo NYX:
Nevím, co nechápeš na argumentu, že i kdyby ropa stále 500Kč litr, je pořád levnější použít pět Tatrovek než 500 oslů. I kdyby ropa nebyla VŮBEC, bude levnější použít náklaďáky na bionaftu, dřevoplyn, elektriku nebo třeba parní na uhlí, než použít stovky oslů. Osel je totiž nahovno - je pomalej, nic neunese, je energeticky hrozně náročnej a vyžaduje spoustu energie na údržbu a skladování. Alternativy (vůl, otrok, kůň) jsou na tom podobně.
Dopouštíš se základní chyby, že neustále vracíš do hry peníze. Peníze existují, pouze pokud jsou něčím kryté. Peníze jsou jen organizační pomůcka, která slouží k optimální alokaci zdrojů - ale tam, kde tyto zdroje nejsou nebo jsou vzácné, je pomocí peněz samozřejmě alokovat nelze. Mluvit o nějakých 500 Kč za litr je zavádějící: mluv o tom, kolik bude stát byt a strava pro oslovoda, který ho bude mlátit holí ! Dnes by samozřejmě takové náklady byly neúnosné. V budoucnu nevíš, zda nebudou vítaným vytvářením nových pracovních příležitostí...
Vietnamci porazili Američany pomocí zbraní, které po tzv. Ho-chi-minově stezce vedoucí skrz Laos pašovali např. i nákladní cyklisté. A vše kupodivu neprobíhalo na základě nějaké komunistické propagand, ale docela tržně: za přepravu toho nákladu byla vypsaná konkrétní finančí odměna, která byla natolik zajímavá, že o ni ti cyklorikšové prý usilovali. Prostě pragmatická Asie.
Zmínka o "oslech" byla samozřejmě nadsazená: ve skutečnosti, těžké náklady se historicky v Evropě a v současnosti např. stále ještě někde v Asii přepravují volskými (případně buvolími) potahy. Dvoukolá dřevěná kára uveze několik metráků (já jsem viděl převážet např. 2-3 prasata současně), a obsahuje pouze několik málo kovových součástek, které dovede zručný kovář vyrobit v podstatě na koleni.
Pokud budeme převážet několikatunové ocelové nosníky, asi se nám vyplatí si zavolat tu tatrovku - ať už pojede na o něco dražší fosilní naftu či stlačený zemní plyn, nebo na bionaftu, bioplyn, dřevoplyn, atd. O tom samozřejmě nemá smysl diskutovat.
Ovšem pokud budeš chtít převést na stavbu třeba cihly, tak se projeví jejich "škálovatelnost směrem dolů" - můžeš je část cesty klidně odnosit, a část cesty odvézt volkským potahem, nebo třeba nákladním člunem po řece, apod. Výsledná stavba bude naprosto stejně funkční bez ohledu na to, jestli ty cihly někdo přinese v baťohu na zádech, nebo na nákladním kolem, nebo na volském potahu, nebo na nákladním autě. A to vytváří samozřejmě trh, kde si operativně konkurují různé formy dopravy, a ty můžeš velice snadno, i v průběhu stavby, změnit "dopravce": takouto možnost u dopravy ocelových nosníků mít nebudeš, protože i když si bude konkurovat více majitelů aut, tak stejně budou ceny přepravy definované cenami ropy - které asi jen stěží budou nižší.
I kdyby neplatil předchozí bod, je pořád energeticky míň náročný vyrábět beton ručně, než tesat a vozit šutry. Šutr je totiž vzhledem ke svý nosnosti těžkej a těžko přepravitelnej.
- Vedle železobetonu existuje i obyčejnej beton. A i ten má pořád mnohem lepší parametry než šutr. Oni Římani asi tušili, proč postavili kopuli Pantheónu z betonu a ne ze šutrů. Ono by to z těch šutrů totiž nešlo...
Beton obsahuje nejen písek (který má všechny výhody cihel, co se dopravy týče... a ještě některé navíc), ale i cement, který je energeticky i technologicky náročný na výrobu. Výroba cementu se tudíž centralizuje, a cement se přepravuje na velké vzdálenosti. Kromě toho - pokud betonuješ něco jiného, než základy, cesty či podlahy, tak potřebuješ železobeton, ne beton. Energetická náročnost železobetonu bude záviset na množství a kvalitě toho železa. samozřejmě docela rozumě se dá betonovat i s příměsí kovošrotu (to jsem zažil za svého DIY mládí u rodičů na chatě :)
Lokální kamenolomy jsou historicky prověřený stavitelský postup: naproti tomu, v před-industriální éře používali beton jen staří Římané... a mám jen mlhavé povědomí o tom, jaké postupy při jeho výrobě používali. Nedovedu si představit, zda by náš dnešní cement bylo možné v dostatečné kvalitě vyrábět decentralizovaně, v lokálních cementárnách, tak jako cihly.
Nejpravděpodobnějším scénářem pro blízkou budoucnost samozřejmě je, že nákladní doprava zůstane (i za cenu větších nákladů) provozovaná zhruba tak jako teď - zatímco manažeři a obchodníci jednoznačně přejdou na elektronickou komunikaci, a cestovat prostě nebudou (možná ani do práce ne... proč by se s cementem nedalo obchodovat přes Internet ?)
Ocel se přes půl Evropy vozit nemusí o nic víc, než se přes půl Evropy musej vozit brambory. To, že se tak děje, je jen následek toho, že energie je srandovně levná. Jestli srandovně levná bejt přestane, tak se holt bude vozit ocel z blízka a ne zdaleka. A vzhledem k tomu, že šutry se taky nedaj těžit všude, vyjde to nejspíš s ocelí dost podobně - zvlášť když vezmeš v úvahu takovej drobnej detail, že toho kamení budeš potřebovat přepravit asi 10x tolik, pokud máš postavit ekvivalentní stavbu.
Ano, ale nebavíme se o dnešní "srandově levné energii" - ale o tom, jakým způsobem ovlivní konec éry levné ropy růst cen ostatního zboží a služeb - včetně služby přepravy ! Proti pesimistickému tvrzení že "všechno je vyrobené z ropy" jsem docela razantně vystoupil s dlouhým seznamem zemědělských i pre-industriálních technických výrobků, které z ropy vyrobené nejsou.
Osobně si nejsem jistý, při jaké (relativní) ceně ropy vzhledem k něčemu jinému na trhu (jak jsem psal dříve - peníze nehrají až takovou rolik) se v nějaké vesnici vyplatí postavit přes potok cihlový či kamenný můstek místo železobetonového. Svoji roli určitě bude hrát rozpětí oblouku, vzdálenost nejbližšího kamenolomu či cihelny, vzdálenost od cementárny, ocelárny, apod. Dnes to zní nesmyslně - ovšem v budoucnu prostě situace na trhu může vypadat jinak a já ani ty nevíme přesně jak.
Každopádně stavba cihlového můstku mj. vytvoří pracovní příležitosti - takže pokud např. bude starostům dovoleno vytvářet post-peak oil lokální pracovní místa tímto způsobem (místo aby lokálně vybrané daně šly nutně na kraj, a ten shora rozhodl, že most přijede postavit parta betonářů), tak si myslím, že se nic hrozného nestane. (Na rozdíl od toho 18. století navíc můžeme
šutry zvedat třeba pomocí stacionárních elektromotorů, které navíc budeme provozovat přes den, když zrovna svítí slunce a elektřina je tudíž levná, apod.)
- Stavět most z cihel je drahý, pracný a zbytečný. Mohl to dělat Brunel v Británii, kde se na to skládalo celý impérium.
Ano. A taky k tomu nepotřeboval ropu. A právě proto zvolil cihly :-) A proto o tom mluvím.
- Když už chceš vymyslet nějakej inteligentní, open source, DIY a obnovitelnej materiál, kterej je na stavbu mostu k něčemu dobrej, udělej ho ze dřeva. Rozdíl mezi dřevěným mostem a mostem z kamení, cihel nebo něčeho podobnýho je hlavně v tom, že dřevěný mosty (nebo spíš lávky) se pořád stavěj. Kamenný jaksi ne... čím to asi bude?
Já dřevu fandím. Ale historicky se ukázalo, že na některé stavby trvalejšího charakteru je prostě výhodnější použít kámen nebo cihly. Není to můj nápad - lidi na to přišli už před tisícovkami let.
A poznámka na závěr - ve srovnání s počítačovým čipem je ocel nebo aspoň železo úžasně DIY a open source věc.
To si myslel Mao taky, když vyhlašoval svůj "velký skok vpřed" - během kterého v Čině rolníci zbytečně pokáceli spoustu stromů na výrobu dřevěného uhlí, a zbytečně roztavili spoustu pánví a motyk, takže pak zemi postihl menší hladomor... :-)