VSOUKOLOHLOR: hmm, asi jak který... (karcinogení je i teflon, a když smažší mimo teflon, tak je karcinogení zase to, co se připálí...)

nevím, jak by cestující přesně mohli přijít do styku s uhlíkovým vláknem: vnitřek kabiny z toho evidentně není, tak jako u dnešních letadel.
Boeing 787 Dreamliner - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_787_Dreamliner#Composites

co se dalších uváděných rizik kompozitů týče, tak si myslím, že při mnou navrhovaných rychlostech do 500 km/h (v podstatě poloviční rychlosti proti dnešním) bude namáhání trupu celkově menší. neni to tak, že bych navrhoval něco, co se tak jako tak už dělá (víceméně ze zoufalství - z inženýrského hlediska je to tak jako tak sub-optimální, ale aerolinky si zásadně objednávají nejúspornější letadla)
Airbus A350 - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Airbus_A350#Fuselage

Airbus se kompozitům chtěl vyhnout - jenže Boeing přišel se 787 a s 20% úsporou paliva, a tak se Airbus musel přizpůsobit, aby si udržel podíl na trhu.

A stejné by to bylo v případě, když by první aerolinky nabídly spací zaoceánský turbovrtulák třeba za poloviční cenu letenky: prostě lidí, co šetří, není v dnešní době málo - a spousta lidí by navíc ještě ušetřila za dva noclehy v cílové destinaci (to už by bylo na marketingu aerolinek, tohle zpropagovat).

A v cestě nestojí vůbec žádná překážka (tedy kromě čiré zlomyslnosti: že nějaké letiště plošně zakáže přijímat daný typ letadla, ale poté co byl homologován A380 by to byl výsměch). Žádné argumenty o hluku jako u nadzvukových letadel, nic: evidentně malá turbovrtulová letadla dnes létají úplně odevšad a start turbovrtulového letadla by nebyl hlučnější, než u obřího proudového letadla: prostě by tam nebylo možné najít žádný argument (typ paliva, pojezdová hmotnost, startovní rychlost, hluk, zplodiny) proč by takové letadlo mělo být zakázané někde, kde je povelné létat se 747 nebo A380 (popravdě - ve svém věku už daleko víc vidím jako zásadní překážku změn byrokracii, ne technologii...)

XCHAOS: Počkat, myslíš ten laminát, který je, pokud se nepletu, karcinogenní?

ITCHY: no.... ano. většina paliva se bez ohledu na vzdálenost spotřebuje při startu (a ve skutečnosti - i při delších vzdálenostech, protože na palubě startuješ s větším množstvím paliva !)

tedy méně startů při větším počtu cestujících na palubě = větší ekonomika provozu. tedy pokud takové letadlo obsadíš. a já říkám: mezi Amsterodamem a New Yorkem nebo Frankfurtem a Bangkokem ho rozhodně obsadíš. A ještě můžeš nabídnout let s noclehem jako alternativu ke zmírnění jet-lagu (hluk vyřeší levné špunty do uší za pár halířů...)

composite turboprop aircraft - Google Search
http://www.google.com/search?client=ubuntu&channel=fs&q=composite+turboprop+aircraft&ie=utf-8&oe=utf-8

BIDAK: ve skutečnosti z toho asi udělám standalone-článek, jenom jako copy+paste.

zase jednou jsem se nechal unést raní kávou a zprávami o ceně benzínu... už jdu pracovat :-)

ITCHY: bohužel... mě se vzducholodě hrozně líbí (komu ne) a hrozně jim fandím... ale prostě máš tam několik "ale".

Ano... obří stratosférické vzducholodě, které by nikdy nepřistávali, a na kterých by s cestujícími přistávala malá přepravní letadla startující z konvenčních letišť... kolem dokola planety by je mohl prakticky "zadarmo" unášet jetstream, na palubě by byly hotely... něco takového možná... ale dopravní vzducholodě jako ve 20. a 30. letech ?

i kdyby si vyřešil zbývající technické problémy, zapomeň na to: konvenční letiště je nebudou schopná rozumně odbavit - vzducholoď zabere příliš mnoho místa, může se neuvázaná volně pohybovat pouze při určitých max. rychlostech větru apod. - není to prostě bezpečné a efektivní. (a kromě toho to, že si vytáhl vzducholodě zrovna TY, pokládám za výraz tvého určitého zoufalství, kdy už fakt nevíš coby - kdybych vytáhl vzducholodě JÁ, tak se mi vysměješ, jak blouzním, apod. - problém je, že já jsem teď vytáhl zcela reálnou a škálovatelnou věc: prostě když jde postavit Boeing 787 jakožto "laminátovou" verzi tryskáče, tak zřejmě půjde postavit "laminátovou" verzi Tu-95/B-36 - a takové letadlo by mělo ekonomii vymykající se naprosto čemukoliv, co do té doby létalo...)

vzducholodě se pořád operují jen v rámci vyhlídkových letů z malých letišť. navíc úspora paliva proti vrtulovým letadlům není tak výrazná, protože letíš pořád třeba 100-150 km/h, ale s daleko větším čelním odporem vzduchu: úspora prakticky jakéhokoliv přibližovadla je masivní hlavně proti tryskáčům, včetně velkých - ale nemusíš nutně srovnávat jen spotřebu v dnes existujících kategoriích přibližovadel: obří zaoceánské parníky se možná s energií dostanou na hodně zajímavá čísla, ale obří pomalá letadla nejspíš ještě na lepší.

Když jsem vyhlásil a) - tedy, že nezaměstnané dělníky z těžkého průmyslu je levnější poslat v zimě na dovolenou na jih, než jim platit světlo, topení a "chléb a hry" během dlouhé severské zimy - tak musím říct i b) - tedy, jak je na tu dovolenou odvezu. no a vychází mi, že je tam fakt asi odvezu obřím turbovrtulovým letadlem, spíš než čímkoliv jiným.

a pardon, hlavně tedy [ XCHAOS @ Peak Oil - zlom ropy ]

pro ty kdo přišli k diskuzi později: rozvíjím úvahy dle [ XCHAOS @ Peak Oil - zlom ropy ]

smrt betonu a oceli - laminátem k lepším zítřkům.

ITCHY: kurňa, spotřebuješ na to polovinu paliva ... to ti při dnešních cenách ropy nepřijde jako DŮVOD?????????????????????????????????

ITCHY: nemluvím o pístových, ale o turbovrtulových letadlech. ta mohou AFAIK létat na kerosen (a nebo případně klidně i na zkapalněný zemní plyn...).

elektrické létání je taky zajímavá možnost - už dnes je možné pro zábavu (když jsem byl malý, bylo nemožné principiálně - potřebné baterie prostě nebyly, resp. snad by to šlo na palivové články, ale byl by to úlet).

víceméně jakýkoliv zásadní průlom v akumulaci elektrické energie (nanotechnologicky vyráběné baterie, apod.) který umožní rentabilní elektromobily současně jako vedlejší efekt umožní/usnadní i elektrické létání.... ale to je větší halucinace, než konvenční turbovrtuláky.

Samotný úsporný obří turbovrtulák by při troše dobré vůle byli schopni postavit i v LETu Kunovice: je to 50 let staré knowhow, nic extra převratného. A pokud k tomu přidáš know how elektroniku 21. století (GPS navigace, fly by wire, zábava pro cestující nudící se při dlouhých letech...) tak získáš dost možná revoluci v létání za dostatečně krátkou dobu a dostatečně levně.

Problémem aerolinek v 50. a 60. letech bylo trochu i to, že se lidi při dlouhých letech zoufale nudili: jenže toto jsme už vyřešili, dnes můžou sedět v letadle online na Internetu úplně stejně, jako na něm sedí když v letadle nesedí :-)

XCHAOS: a když už jsem u toho tak daleko pravděpodobnější bude renesance vzducholodí,na krátkých trasách,dálovvá přeprava bude dál domenou tryslkových letadel,dale spíš než 600tunových turbovrtulových krávovin

XCHAOS: DŮVOD?????????????????????????????????

ITCHY: ad "tryskáč jednu cestu, vrtulák dvě" - největší tryskáče dnes končí na 500 cestujících, většinou ale méně. já celou dobu mluvím o pomalých vrtulácích pro cca 1000 lidí.

ano, pokud to spadne, tak bude stejně obětí, jako když spadnou dva dnešní jumbojety, které ale (většinou - k jedné srážce došlo) nespadnou najednou. zabere to víc místa v novinách, to nepochybně.

XCHAOS: vysvětli mi prosím proč a z jakých důvodů bycho měli od méne kvalitních paliv a rychlejších letadel přecházet na pomalejší stroje vyžadující kvalitnějščí palivo,přičemž výsledná efektivita měřená počtem přepravených osob a zdražením letů,tzn návrat do 30tých let minulého století???????????

ITCHY: éééé, ééé - ne.

pokud by si četl co píšu, tak vidím dvě možná směřování letecké dopravy:

1) snižování absolutního čísla přepravených cestujících (při zvyšování počtu sedel první třídy či nějaké "luxusnější" třídy v existujících typech letadel). letenky sice nezdraží, ale méně lidí si je bude moci dovolit kupovat

2) zvyšování či alespoň udržení současného absolutního čísla přepravených cestujících. to pravděpodobně nebude možné při použití stávající technologie.

nasazení "velkých turbovrtuláků" nahrává i to, že jde o relativní low-tech, který by asi dokázaly dodat třeba i brazilské nebo čínské firmy: velké tryskáče umí Amerika a Evropa - a pohlídají si, aby konkurující letadla od alternativních výrobců neprošla certifikací (nebo jim nedodají potřebné technologie). (dále tedy Rusové umí velká letadla, ale na trh civilního létání se necpou, protože zrovna neexcelují v bezpečnosti...)

XCHAOS: a považovat jako výhodu méně startů a přistání,přeloženo méně přepravenýách pasažérů, to jsi požil nebo co?

XCHAOS: přestaň se handrkovat o kravinách
co rozhoduje jsou náklady na provoz,kapacita přepravy
tryskáč prostě přepraví více platicích zákazníků za stejné ,spíš ale nižší náklady za stejný čas, TO JE VŠE

ale i kdyby ale náklady na hodinu letu byly u tryskáče vyšší stále je zde podstatně vyšší příjem za hodinu letu,aneb zatímco vrtulák udělá cestu 1,tryskáč 2 ergo máme
2násobné tržy za stejný čas provozu,chápeš tuto celkem primitivní logiku nebo to tu budeš řešit dalších 100+příspěvků??

BIDAK: ok, ten kyslík je problém.. ale existovala pístová i turbovrtulová letadla koncipovaná pro lety v těch vyšších letových hladinách (moje hypotetické "úsporné letadlo" by pochopitelně mělo přetlakovou kabinu)

už letová hladina okolo 8000-9000m ti AFAIK umožňuje vyhnout se naprosté většině vlivů počasí: a do vyšší (méně ekonomické) letové hladiny by bylo možné vystoupat jen v případě potřeby (na druhou stranu - tropické bouře nad Atlantikem občas dosahují až do výšky 20 km, jak ukázala nehoda Airbusu Air Frace, a to stejně nepřeletíš ani dnešními tryskáči).

co je důležitá informace pro post-peak-oil éru je, že rychlovlaky okolo 500 km/h jsou neekonomický a neekologický nesmysl - dávají smysl možná pokud chceš udat levnou elektrickou energii z jaderných elektráren. ale proti letadlům o stejné hmotnosti je celý systém (vlak + trať pro takovouto rychlost) zoufale neekonomický: odpor vzduchu máš jako u letadla, ale musíš stavět novou, přímou trať, na to spotřebuješ tuny betonu a oceli, potom řešíš hluk (nejen u letiště, ale po celé trase) - a celé je to na houby. Pokud se někdo rozhodne řešit peak oil pomocí rychlovlaků, bude to cesta do pekel.

(vlaky okolo 200 km/h pohybující se po existujících tratích z 19. století jsou proti tomu enviromentálně, ekonomicky i energeticky naprosto ok)

Výhody velkých pomalých letadel:
- pořád rychlejší, než vzducholodě nebo zaoceánské parníky
- ekonomičtější, než rychlovlaky o srovnatelných rychlostech
- žádný nový zábor zemědělské půdy oproti rychlovlakům o srovnatelných rychlostech
- žádný kšeft pro spojené betonárny, ocelárny a jaderné elektrárny
- minimum nových pracovních míst v hnusném těžkém průmyslu
- použiješ existující infrastrukturu letišť, bez velkých změn pro cestující i personál
- větší letadla podnikající méně (delších, pomalejších, přímějších) cest znamenají méně startů a přistání

XCHAOS: O rychlost se nehádám - ale prostě v 10km máš už na turbovrtulák málo kyslíku, ty motory už musí mít jinou a méně efektivní konstrukci... Taky do letadel nedělám, teda, jenomže to, proč dopravní vrtuláky lítaj v 5 km musí mít nějaký důvod. A tím bude ekonomika provozu.