Dívka!
Včera jsem s kamarádem dopil půl flašky Bushmills 10 yo single malt jako předkrm, pak jsme dorazili stejný množství Laphroaigu (neuvěřitelná věc), a závěr večera patřil půl flašce Lagavulinu, kterej zatím pro mě nemá žádnou konkurenci mezi skotskýma a o irským Midletonu lehce pochybuju. Budu si muset dřív nebo později koupit Blue Label, abych si sáhnul na ten pomyslnej vrchol a mohl srovnávat s etalonem, ale Lagavulin je v tuto chvíli pro mě nektar snů.
Koňak Hennessy X.O. za trojnásobnou cenu nenabízí nic navíc oproti Lagavulinu, naopak v mnoha směrech selhává.
Zároveň včera došlo k přímému porovnání asi patnácti druhů skotské proti sobě, počínaje VAT69 přes Label 5 a Glen něbo a Ballantines a Glen něco jinýho a Dun Beaghan a další a další a Laphroaig a samozřejmě Lagavulin to vše smetli ze stolu jak vichřice.
Aspoň mám vyřešeno.