Já se v poměru konečně dostal s počtem vypitých flašek nad počet otevřených, z čehož mám radost. ;) Mám to aktuálně 26 ku 27. Dal jsem si podmínku, že dokud nesnížím počet otevřených - jednu dobu už jsem jich měl přes 40 -, tak neotevřu žádnou novou.
Jinak jsem moc rád, pánové, že vám lahve dorazily. Zrovna jsem vám chtěl napsat, že kdyby s tím byl nějaký problém, tak mi napište do pošty a já se pokusím zjistit, co a jak. Což tedy samozřejmě platí i do budoucna.
BAAL: Mám otevřenou Bruichladdich 10yo (to jejich úplně první plnění z roku 2011 po restartu) a baví mě celkem dost. (Shodou okolností jsem ji zrovna dnes bral do práce ochutnat kolegovi, se kterým si tak nějak vzájemně vyměňujeme vzorky stylem jednou nalije něco on, jindy zase já.) Přestože má "jen" 46 %, tak je v projevu neuvěřitelně silná a naslepo bych nejspíš tipoval mnohem více. Bez přidání vody je docela uzavřená. Silná, hutná whisky. Vody snese neuvěřitelně moc. Asi jediná palírna z těch, které produkují jak kouřové, tak nekouřové whisky, od které mne zatím mnohem víc baví ty bez kouře.
NOIZER: Za mě jediná FB skupina, kterou má smysl sledovat, a která je často i informačně přínosná, je Malt Maniacs, kterou zakládal jeden z mých dlouhodobých oblíbenců, Serge Valentin z Whiskyfun.
A co se týče toho trendu, který popisuješ, tak ten jsem naštěstí nikde nezažil. Ve Whiskáči jsme to měli přesně naopak. Klidně jim ukážeme cestu, budou-li chtít, ale jinak ať si každý pije whisky tak, jak uzná za vhodné...
XLACHTAN: Hele, v klidu. Všechno chce svůj čas. Já sice tuhle diskusi v roce 2006, tedy před zhruba 15 lety, zakládal (ty vole, to je už kurva doba!), nicméně v té době jsem o whisky věděl v podstatě kulové. Tady jsem sbíral první dojmy a pojmy, za což do dneška všem zúčastněným vděčím. Dlouho se mi nechtělo utrácet pomalu ani za dražší panáky v baru. Pak jsem měl několik let jen 2 lahve. Po několika letech a pod dojmem barového setkání s Talisker 10yo jsem koupil další flašku. A pak další a další. Ale furt jich bylo do 10. No, a pak jsem "potkal" Ralfyho a v ten moment se to celé začalo "srát". ;) Dnes v tom lítám jako málokdo. Ale to všechno v horizontu 15 let, byť poslední roky strmě nahoru co se degustování i zkušeností týče.
Jinak moje nejdražší flaška má prozatím hodnotu cca 8 tisíc a zatím se mi přes ni moc nechce. Byť pro tento rok mám už právě v plánu vykašlat se na nakupování flašek tu a tam a raději šetřit prachy na nějakou pořádnou pecku typu Brora nebo tak nějak, protože Clynelish miluju. Zatím mi do toho teda hodil vidle Edradour 2002 Ibisco Decanter, který jsem si pořídil díky práci - kdysi jsem tu whisky totiž měl možnost ochutnat a je boží, takže jsem šel na jistotu. To máš tak, když se kozel stane zahradníkem. :)) Naštěstí většina lahví v našem obchodě, o kterých bych snad i uvažoval, je za takové palby, že mne nechávají v ledovém klidu.
SAMOUT: Si piš, že ji budeš hodnotit výš. ;) Rádo se stalo.
PHOBOS99: A zkoušel jsi ji rozkápnout vodou, jak jsem psal výše? Prakticky vždy, když je nějaká whisky nepříjemně alkoholově silná, říká si o přidání vody. Odkryje pak kolikrát mnohem širší spektrum vůní a chutí než neředěná. Nicméně není samozřejmě vyloučeno, že ti prostě nebude chutnat tak či tak. Také eviduju palírny, kterým zatím ne a ne přijít na chuť. Třebas Linkwood.