FILOMENA:
Rodinný recept na perníčky, jak jsem jej dnes po telefonu vytahal od maminky, která jej zdědila od babičky, která jej zdědila od prababičky, která... (však to znáte -- od časů bez počátku, nezrozen, neumírá, věčný λόγος ;))
Běžně se dávky zdvojují, ztrojují, tady je naopak zpravidla potřeba dělit, aby výsledku nebyl celý kamión:
- 1 kg medu
- 1 kg žitné a pšeničné mouky hladké, s dominantní převahou žitné;
v případě volby celozrnné zde bych doporučil ty z Alberta, které jsou velmi jemně mleté, případně AlNatura z DM Drogerie
- Perníkové koření či jeho jednotlivé složky v poměru dle chuti a individuelních preferencí.
V míse nechat do druhého dne.
Celkem řídké těsto postupně dávat na zamoučený vál (opět žitná mouka), a válet, vykrajovat a strkat na plech. Válením se do objemu 2kg těsta přidá ještě dalších cca 0,5kg mouky.
Žádná vejce, žádný tuk, žádné kypřidlo.
Vejce lze použít až před pečením na potření vykrojených kousků, aby to bylo krásně lesklé. Případně lze asi zvolit nějakou náhražku, ale neznám jakou.
Peče se tak akorát.
Nesmysly jako zdobení atd. dle libosti následovně.
První měsíc po upečení jsou perníčky jako skála, když se nechají ve vlhké spíži, tak zvláční a pak je to nejlepší typ perníčků, co existuje :))