BROZKEFF: ono to je všechno do sebe metabolicky zacyklený, masíčko, kávička, cukírek, vínečko, pivečko, a to nemluvě o sociálních vzorcích ( k obědu pivo, k večeři víno, po jídle kafe a zákusek), není divu, že to táhne, příjde mi to jako tavý vír, stačí se trochu namotat a začne se to všechno rozjíždět "jako za starých časů"...
FILOMENA: jj, taky vždycky když cestuji nebo mám větší výpadek mb tak potom strčím do úst první lžící mb jídla a blahořečím, blahořečím tuhle moudrost.
PSICHE23: já řízečku unikl, ani kačenka už není co bývala , i když pravda, maso mám hozený spíš ideologicky než nějak podle mb.
Samozřejmě jsem taky vyfasoval dávku cukroví od mámy, tak jsem se rozhodl udělat pokus. Posledních pár let sleduju, jak cukroví lidé spíše hltají a hážou do sebe, než že by ho nějak pomalu vychutnávali. Jakto? Rozhodl jsem se, že budu každý kousek cukroví pomalu jíst a "vychutnávat". No a hádejte co? S každým dalším kousek se zvyšoval nepohodlný pocit přecukrovanosti a takové těžké lepivosti... moc jsem si ho nevychutnal ;)