PETEKKA: mraz jde ve vlnach, neni to tak, ze vsude klesne teplota stejne, ten studeny vzduch jde pri zemi a vytlacuje teplejsi vzduch nahoru. z toho duvodu pri sireni mrazove vlny hodne zalezi na clenistosti terenu, ja mam taky nektere rostlinky na jednom kraji zahonu chycene a na druhem kraji jsou nedotcene.. zalezi kam az ta oblast ledoveho vzduchu zasahne

ja tomu rikam socialni nutnost.lidi sou blbi takze radsi si koupi levnejsi sracku az je ptinutis k tomu a nebudou mit na vyber i zahradky si zacnou delat i slepicky chovat ale dokad budou mit na veeber tak pujdou to pohodlnejsi cestou to je jasny....a to mas se vsim.az to prijde a bude tu humbuk jak svine neboj kolik permakulturistu bude.dobrovolne se to nikomu delat nechce a jenom hrstka blaznu jako sme my to delame a to jeste mozna s pocitu vyvolenosti.....

DENDROBATA: rekl bych ze max. v delce sveho funkcniho obdobi

KUATO: je to uplne stejny jak s jinymi neobnovitelnymi zdroji, vydrancovat, vyzdimat a jit dal .. clovek bohuzel nedokaze uvazovat vic nez v delce sveho uprdeneho zivota :/

Ahoj lidi,

nabízím jenom krátký svůj postřeh k tomu, jak se tu probírala smysluplnost "kurzů o permakultuře":

- Pokud jde o převyprávění věcí z Mollisona, tak to je beznadějně zastaralé a hlavně nevztažené na náš klimatický pás a hustotu osídlení
- Přístup Seppa Holzera je víc na zemi, ale taky není uplatnitelný všude
- Ani 24, ani 72 nebo kolik hodin kurzu, není samospásných, certifikát na konci nebo jiné třpytivé ornamenty můžou páchat i škodu, pokud se další akty nevztahují k unikátním okolnostem každého místa a okolností

Je potřeba aplikovat vědeckou metodu experimentování nad získanými poznatky před tvrzením, jak je věc skvělá. Například tolik propagované mulčování může mít řady nevýhod a paradoxně někdy zhoršit kvalitu půdy. Nejde jen o škůdce, co jsou pod mulčem, ale o to, co je ten mulč zač a jak interaguje s půdou. Piliny, kousky dřeva nebo kůra jsou v tomhle dost špatnou volbou, a i řada dalších věcí zejména pokud je dovezená kdovíodkud žádný zázrak neudělá. Jahody ve slaměném mulči budou mít třeba o 30 % menší úrodu než bez mulče. Sice je méně práce, ale jsou podstatně menší. Brambory, pokud je nedělám ve slámě a podobnými alternativními metodami, moc nevyřeším jinak než vytvářením klasických hrobečků, tj. stěží dosáhnu vynikající úrody metodou no-till. Černozem se chová jinak než hnědozem. Poznatky z tropů nadělají v našem pásmu víc škody než užitku. Dá se pokračovat donekonečna.
Nakonec jde zase jen o selský rozum , všímavost a pozorování. Od-naučení se věcí, které jsme si už zvykli považovat za "přirozené" (taken for granted). Nezaměňování faktů a domněnek.


---
BTW, kdo znáte klasické dílo Veblena, http://en.wikipedia.org/wiki/The_Theory_of_the_Leisure_Class? Zdá se, že tohle víc jak sto let staré dílo je schopno celkem dobře vysvětlit, v čem je problém překročit současnou buržoazní společnost (problém statusu = když kluk ve třetí třídě před spolužáky řekne, že jeho otec je zemědělec/farmář a nebude dost silný/mít přirozený respekt, výsledek bude, že se mu ostatní budou smát a odsedávat, protože přece je celý od hnoje. Snaha to oktrojovaně změnit selhala i v komunistické éře, kdy se sice všichni učili o rolnické a dělnické třídě, dělaly se hezké vnější rituály, ale vedlo to k nějakému hlubšímu pochopení?)