když to jde ze sloního trusu, proč byto nešlo z lidského...
Papír ze sloního trusu. Pražská zoo rozjede výrobu | Týden.cz
http://www.tyden.cz/...y/relax/zvirata/papir-ze-sloniho-trusu-prazska-zoo-rozjede-vyrobu_376977.html
Papírna - Zoo Praha
https://www.zoopraha.cz/papirna

Mate nejake konkretni info/plany na lowcost micro bioplynky?

:D to je debata o hovne. Hovno je skoda kompostovat - je potreba ho energeticky vyuzit - vyrobit methan, methan spalit a kompostovat jenom to co zbyde. Varuju kazdho kdo hodla prenaset sva hovna v kyblich po dome Tak dlouho se s kyblem chodi az se ucho utrhne. IMO kadibudka co se kazdy rok prestehuje o kousek dal je asi nejelegantnejsi reseni...

Pěstuje tu někdo Zlatobýl?

KUATO: ja na to taky nevericne koukal. Myslim ze to bylo v jidlo sro v dile o mlece a rikali to tam kravinaci tak by asi nerikali neco co nedelaj.

SCHWEPZ: Já mluvím o tomhle :
Využití zeleného kompostu je možné k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Veřejnou zelení se rozumí parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce.
...

Jiné využití zeleného kompostu je možné v souladu se zákonem č. 156/1 998 Sb., o hnojivech....,
http://www.mzp.cz/.../cz/komunitni_obecni_kompostarna/$FILE/oodp-metodicky_navod_kk-20120629.pdf.pdf


V podastatě se jedná o to, že pro jiné než obecní použití, tedy pro prodej je třeba produkt zaregistrovat a nechat otestovat... prodává se jako hnojiva a podléhá stejné (pitomé) regulaci...

Tak buď to tedy v Brně testujou a prodávají jako certikovaný produkt a nebo to prodávají nelegálně..

SCHWEPZ: u nas na vysocine stromy stale vahaj, evidentne maj proc, a oresak si o tom mysli svoje a nikam nespecha... takze zatim zadna pohroma, cekame, az se to poradne zazelena a rozkvete. na nektery zahonecky jsem natahla netkanku a uvidime - predtim mi cerstve vyraseny redkvicky, horcice, mizuny a spol. hbite okousali naky drepcici ci ktery breberky, tak jsem zvedava, co z toho zbyde...

SCHWEPZ: Imho z obecních kompostáren nelze legálně brát kompost na jiný použití než na údržbu veřejné zeleně.

KUATO: jen doplním, že sláma obsahuje i hodně draslíku ( a máme přírodní NPK :-D)

TADEAS: pravda je že velká část (40-50p.) komunálního odpadu jsou kompostovatelné zbytky. Obce a města mají v oblasti bioodpadu velkou volnost, ale trend je pořizovat na bio-odpad ty hnědé kontejnery. Brno jich rozmístilo už 3 tisíce. Ale takovej Šternberk u Olomouce třídí už 15 let. Pak se to většinou sváží na centrální kompostárnu ze které si lze brát (že jo Darjeele&Karen). Možná že by to šlo vozit i těm farmářům - právě že se mluví o tom, jaká to bude do budoucna příležitost - ale otázka asi je, co organizačně jednoduší a nákladnější. Myslíš že by farmáři v okolí Brna projevili zájem o 10 náklaďáků bio-zbytků? Nebo by si rovnou vzali ten hotový kompost? A na čí náklady? A co třeba ten městský kompost využít na komunitní zahrádky? Teď jich ve městě vzniká celkem dost, jedna velká v Brně-Jundrově.

Ad perma-cyklus - jeví se mi to tak (zjednoduším na kost) že pokud farmář doveze výrobky do města a tam je prodá, je nejefektivnější bio-zbytky zkompostovat a použít na komunitní zahrady, což dále zlepší život ve městě. Farmář zapracuje do půdy ten zbytek.

KUATO: textilií jsem myslel na čerstvě vyrašenou zeleninu samozřejmě ,-)

SCHWEPZ: premyslim z pohledu neceho, co je realizovatelny, aniz by to vyzadovalo nejakou vyraznou zmenu infrastruktury typu vystavby pokrocily novy ctvrti v rakousku. situace vetsiny lidi: nekdo jim dodava vetsinu potravin, ale oni ty materialni zbytky nevraci zpet. situace o kterou mi jde: CSA, vazba farmar spotrebitel uz existuje. permakulturni otazka: jak nejjednoduseji uzavrit cyklus, kdy ty jako farmar kontinualne cerpas, ale nevracis, protoze tvi zakaznici ti nic nevraci? a nejde jen o vykaly, ale o veskery organicky zbytky. problem ve meste je, ze otevrene ani ty zbytky kompostovat nemuzes, napr. protoze krysy. neresim ted vodu, ani sedou vodu, to je podle me jina otazka.

SCHWEPZ: u nas nejmin -2, tak jsem zvedavy, jestli to merunky, broskve a svestky prezily, zatim se mi zdalo, ze jo.. jinak po zmrzlych se tradicne sadi ven dyne, cukety a rajcata. jako nevim jak to resit nez modlitbou a drzenim filosofickeho pristupu "panbu dal, panbu vzal". stava se to jednou za x let a kdyby se na to mel clovek kazdy rok preventivne pripravovat, tak by to nejspis vyslo draz (material i cas), nez si jednou za par let zapicovat a eventuelne zasadit znovu. ze lokalne nebudou broskve a merunky, to se neda asi nic nedat. prikryvat na noc stromy netkanou textilii si neumim moc predstavit :o).

A k tématu - jak poslední dva dny přežila vaše zelenina a rozkvetlé stromy?
Kolegovi pomrzl vinohrad, dokonce i věci ve skleníku, bylo k ráno -6C (lokálně). Žádně meruňky, žádné broskve letos.
Jak řešíte tyhle náhle změny teplot? Zakrýt netkanou folii, tam kde to jde? Sázet až po zmrzlých? ,)