QUIP: To je právě ten rozdíl v pojmech: dělat něco pro úlevu, nebo proto aby sis skutečně pomohl, aby ses vyléčil.
Je-li tělo nemocné, zvyšuje teplotu. Ne nějakým omylem, ale schválně. Ten mechanizmus je takový. Aby rozběhlo imunitu, rozběhlo krevní oběh, aby spálilo méně rezistentní antigeny. A taky aby dovedlo krev (plnou bílých krvinek a protilátek) i do hůř přístupných míst v těle.
Zvýšená teplota a horečka je naprosto úmyslná a cílená.
Jenže to vyčerpává tělo (proto je potřeba zahřát ho jinak než vlastníma silama. Zabalit se do izolantu a prolejvat se horkým nápojem),
a zadruhé - jak správně poznamenáváš - není to zbytku těla moc příjemné.
Jasně že se Ti v horku neuleví, naopak. Když je ti horko, chceš se zchladit - to uleví, ale (dlouhodobě) nepomůže. Je to příjemnější, ale příjemné i nemocem.
Ty teplotu zvyšuješ právě proto, že je nepříjemná i nepřátelům tvého těla.
Říkat že nepůjdeš při nemoci do horka protože je to nepříjemné je stejné jako říkat že nebudeš polykat léky, protože jsou hořké. Léky nejsou od toho aby chutnaly příjemně, ale aby léčily.