Před časem mi začala hlavou vrtat otázka, proč se v žádných volbách (přinejmenším v žádných, co jsem si vědom) nezohledňuje volební účast, respektive NEvolení. Představoval bych si to tak, že například sněmovních mandátů se obsadí jen tolik, kolik byla volební účast, a zbytek křesel zůstane volných. Reprezentativnost zvolených poslanců zůstane stejná, ale přibude stabilizující prvek od těch, co si například nepřejí zásadní změny.
Například by tak nemohlo docházet ke změnám ústavy, jestliže by se do sněmovny dostalo málo lidí (omezení by se nadále vypočítávala z celkového počtu křesel). Naopak, pokud by byla evidentně potřebná nějaká razantní změna ve směřování státu, tak se dá předpokládat, že se zvýší volební účast a tím i síla zvolené sněmovny. To mi přijde daleko lépe reprezentující přání "lidu", než současný model, kde sebemenší volební účast znamená absolutní moc pro vítěze.
Samozřejmě mi mou ideu hatí to, že nikde nikdo nikdy takový systém nezavedl (nebo jsem se o něm nedozvěděl). Zajímalo by mě tedy, jestli v tom je nějaká očividná bota, kvůli které je to zcela nepoužitelný mechanismus, nebo jestli jenom nebyla vůle ho použít.
Jaký je názor místního pléna?