NEMODLIN: Nejspíš Praha co?

31. ledna v 18:00 v galerii Havelka, Martinská 4 má výstavu On the Road... Honza Vičar, jeden z našich nejlepších současných "mladých" grafiků, dělá hlavně velkoformátový lina.....hodně zajímavej týpek

ELDA: tyjo super auditko..klobouk dolu;)

ELDA: za tu propagandu dik, nektera je fakt ve slusnym rozliseni. premyslim, ze necim takovym by sel dozdobit bejvak ;-)

Encyklopedie knihy – knihtisk a příbuzné obory v 15. až 19. století


Kniha zahrnuje 2 420 biografických, geografických a věcných hesel ze všech oblastí, které souvisely s výrobou a distribucí knihy (papír, písmo a písmolijectví, grafické techniky, knižní dekor a ilustrace, vazba, ilustrátoři a kartografové, tiskaři, knihkupci a nakladatelé, žánry a formy vydání). Nečerpá jen z domácích reálií, ale chápe knihu jako umělecko-řemeslný objekt širšího časového, teritoriálního i mezioborového vývoje. Každé heslo doplňuje bohatý přehled odborné literatury. Text provází na 500 obrazových příloh, z nichž většina je u nás publikována poprvé. Kniha poslouží nejen laickým zájemcům, ale i pracovníkům knihoven, archivů, galerií a muzeí i antikvářům, sběratelům a bibliofilům. Může posloužit i jako učebnice příslušných oborů na univerzitách a vysokých i středních školách uměleckého a grafického zaměření. Kniha získala roku 2006 Výroční cenu Českého literárního fondu za vědeckou literaturu.

ukazka 65 stran: http://www.libri.cz/data/pdf/421.pdf

ELDA: Nevadi, nevadi... casu mame dost. :-)

GOBERS: tak jsem na dobre ceste se naucit fotogravuru v praxi:)) Zacinam s tim totiz otravovat lidi co jsou tomu oboru opravdu blizko... Az se to naucim tak klidne predam zkusenosti dal...bude to ale nejaky cas trvat...

Nebylo by tisku bez Čechů
Laskavý čtenář jistě promine jistou národnostní nabubřelost výše uvedeného titulku, ale velký kus pravdy na něm jistě je. Abychom vás o tomto odvážném tvrzení mohli přesvědčit, připravujeme na toto místo seriál o historii tisku, který bude v Novinách vycházet po celý rok 2003. Dnes si jen ve stručnosti představme české průkopníky tisku.

Knihtisk
Minimálně kdesi hluboko ve vašem podvědomí bude uložena informace, že vynálezcem knihtisku je jistý pan Gutenberg z Mohuče (tedy německý občan). Obecně přijímaný fakt je však historicky nepřesný a například Holanďané by vám toto vehementně vymlouvali. A co teprve za oceánem, kde první japonské noviny byly vytištěny již po roce 650! Ale mnoho nechybělo a pan Gutenberg by byl také spjat s naší zemičkou. O tom ale až níže.

Litografie
Prvním z českých praotců tisku byl Pražák Alois Senefelder, muž mnoha profesí. Vynálezce potřeboval ke svému bádání jedinou věc – prázdnou kapsu. Jako autor divadelních her neměl na rozmnožování svých her a proto se rozhodl tisknout sám. A povedlo se! Na kámen nakreslil mastnou tuží zrcadlově obrácenou kresbu a celou plochu poleptal lučavkou královskou. V místech pokrytých tuží zůstaly vyvýšeniny… To jistě znáte sami. Vynález litografie oběhl doslova celý svět a stal se prvním způsobem tisku z plochy.

Hlubotisk
Tisk z hloubky, původně zastupovaný mědirytinou, nese také výrazný otisk českého vynálezeckého ducha. První mědirytina nese v rodném listě rok 1452 a je situována do italské Florencie, ale již před rokem 1460 působili na Moravě čtyři mědirytci. Skutečným gigantem v rozvíjení této tiskové techniky však byl Karel Klíč, vídeňský Čech. Nejprve opominul silvestrovské oslavy a na Nový rok 1879 díky okamžitému nápadu vyrobil první dokonalou reprodukci polotónové předlohy – tzv. heliogravuru. Tento úspěch však jeho badatelskou dušičku nenechal poklidnou a po několika pokusech se do historie zapsal nesmazatelně: rotační stírací hlubotisk.

Tisk z plochy – světlotisk, ofset
Již jen málokdo bude mít ponětí o existenci v té době významného tiskařského závodu Husník & Haüsler Praha. Přesto jeden z jeho zakladatelů, profesor Jakub Husník, také patří do tohoto sloupce slávy. V roce 1868 pokryl skleněnou desku vrstvou speciálně preparované želatiny, překopíroval na ni fotografický negativ a pak ji koupal ve studené vodě. Po takovémto zpracování se skleněná deska změnila v tiskovou matrici – byl vynalezen světlotisk (fototypie), vynikající reprodukční technika.
Přestože se o problematiku náhrady litografického kamene zajímali začátkem minulého století mnozí odborníci (jmenujme např. W. Rubela z USA, který zavedl v r. 1905 nepřímý tisk z plochy), také u ofsetu můžeme vysledovat zřetelný otisk stopy českého novátora. Ofsetový tisk zavedl v Německu (potažmo v Evropě) r. 1906 Američan Kašpar Hermann. O rok později v Lipsku dokonce zkonstruoval archový ofsetový stroj Triumph. Princip kotoučového ofsetového stroje si nechal v polovině toho roku také patentovat. Tento Američan se narodil v Kynšperku nad Ohří a většinu života prožil v Německu (kde i skonal).

Pokud jsme vás ani v nadsázce nedokázali přesvědčit, že Češi tiskovým technikám prošlapávali cestu, vraťme se ještě k "němci" Gutenbergovi. Kdoví, zda vůbec byl německé národnosti! V době národního obrození se čeští učenci vehementně zasazovali o to, že Johannes Gutenberg pocházel z Kutné Hory...
Karel Líbal

		Bohuslav Reynek
		Glosa zimní Hustě v bezvětří se chumelí. Černý sad má z alabastru krov. Kdyby všecky vločky uspěly, co by úzkostlivých to bylo slov, písní kajících a modliteb... Pod rukama soustředěných tich země v bělostný se mění chléb, Zraje na vinici pokornýchkřišťálvý hrozen askeze; požehnanou němotu svých úst, jatých na bolestí řetěze, v perlu úchvatu zří růst.
		Zátiší Telátko v podmraku jeslí. Stín je vzal okolo šíje, stíny mu zlato snesly a lampa odhání je... Stín se mu dotýká čela, sláma mu šeptá do uší, v loktuši zlaté jako plášť anděla- co, nikdo netuší.
		Okno v noci Dřevo, sklo, šeď koster sirá, lotrů přelámané hnáty. Oblaku cár, ve skle díra, zoufalství květ z luny svátý zavírá se, otevírá. Vítr, pláč, dech z vlhkých slují. Sotva slzy ze skla setru, hned zas křivé ruce větru hrabou hrob pod samot tújí, kostrou zalomcují.
		Vítr v mracích Balvany mračen vítr ohněm omet, zápraží domů opuštěných svítí, ve změti vraků, kol a komet lodičku luny láme vlnobití. Noc nahou paží odhrnula z čela zemřelým vlasy, do loží a hloží rubáše světla rozestřela, vztaženou prosí o království Boží, noc žebrá o království Boží.
		Útočiště Lišky mají doupata, ptáci hnízda, včely úle. Únavy tvé odplata, záhadný stín dobré vůle, nedohledný v západu, provází jen v putování. Mlčky vodí v zahradu s měsícem na smrti strání.
		Soumrak Stmívá se na zemi bez naděje. Labuť než oněmí, nezapěje. Jde Josef úpěti do cisterny. Veden jest k oběti kozel černý Šat v krvi zčervená. Zrada zalká. Otcův žal. Ozvěna. Mrak a dálka.
		Povzdech Dni všední, kříže, pátky, a kde jsou neděle? Únava, tíseň, zmatky, kdekterý krok je vratký, kam prchli andělé? Měl Kain už v lůně matky znamení na čele a osten Abelova vraha? Zda Kainům nikdo nepomáhá?
		Blázen Blázen jsem ve své vsi, znají mne smutní psi, bílí psi ospalí, plynoucí do dáli, žádný z nich neštěká: těší mne zdaleka, jsou to psi oblaka,běží a nekvílí. Smutkem jsou opilí, kam jdeme, nevíme: požehnej duši mé. Pastýři prastarý s hlubokými dary měsíci a bdění, s trny na temeni těžkém, rozbodaném jako srdce. Amen

nar. 31.5.1892 Petrkov (Havlíčkův Brod) - 28.9.1971 Petrkov. Grafik, básník, překladatel.

Jeho literární dílo zahrnuje 9 básnických sbírek, 2 sbírky básní v próze, množství významných překladů (Novalis, Ch. Baudelaire,T. Corbiére, P. Claudel, F. Jammes, aj.) a zejména expresionistických básníků (G. Trakla, Ch. Péguyho, M. Jacoba aj.). Jeho ženou se 1926 stala francouzská básnířka Suzanne Renaud, jejíž básnické sbírky překládal a v jejíž rodině v Grenoblu pobýval ve 20. a 30. letech každoročně.Soukromá studia kresby a malby v období studia na gymnáziu v Jihlavě (kolem 1910) zhodnotil v portrétní tvorbě, která vedek navázání kontaktu s umělci Osmy a Skupiny výtvarných umělců a později se skupinou Tvrdošíjní. Po 1915 se však intenzivně věnoval vlastníbásnické tvorbě a překladatelství pro Dobré dílo J. Floriana a ve staroříšském okruhu vznikly rovněž kolem 1920 jeho expresionistické linoryty,spjaté již s uměním krásné knihy. Při vydávání Sešitů poesie spolupracoval s J. Čapkem, později s V. Hofmanem.

Ve 20. a 30. letech paralelně s básnickou tvorbou rozvíjel v souboru kreseb, pastelů a akvarelů (převážně z okolí Grenoblu a Provence)intimní vztah ke krajině a k všední i sváteční skutečnosti, která tvoří zázemí básnické existence.Zaznamenával radosti i smutky prostého každodenního života, naplněného milostí víry.

V letech 1933-71 vytvořil Bohuslav Reynek v ústraní rodného Petrkova na Českomoravské Vysočině na šest set grafických listů technikou suché jehly nebo leptu, které svou básnickou intenzitou přesahují žánrové východisko zátiší či fragmentu krajiny, a v nichž vstupují do reálného kontextu biblické děje, jež jsou často samostatnými námět výtvarného vyjádření. Reynkova tvorba je zakotvena v křesťanské tradici, prostupující biologickou plodností duchovní významy, odvíjející se z počátku, z Božího slova. Zachovávají a ctí tajemství mystické cesty, obrácené k Zemi, k nepatrné všední skutečnosti, ve které se zrcadlí sláva stvoření. Intimní deníkové záznamy pravních grafik nebo listy s motivem Betléma jsou zároveň ryzími dary přátelům k vánocům, z chudoby, která oplývá bohatstvím duše.Grafické cykly Sníh (1941), Pastorale (1942-47) obracejí pohled k tomu, co těší a obnovuje pokoj duše.

Z let 2. světové války se datují náměty biblických podobenství a výtvarných metafor Ukřižování, Zapření sv. Petra a zejména Pieta a pašijový cyklus v nichž Reynek tematizuje smutek země a dobovou tragickou existencialitu.

V letech nástupu komunistického režimu žil ve vnitřním exilu katolického básníka bez možnosti vystavování, jeho petrkovský statek byl zestátněn.

V 50. a 60. letech vytvořil nejvýznamnější část svého grafického díla, cyklus Job (1948-49, cyklus Don Quijote (1955-60) a množství grafik v nichž vpojuje expresivním rukopisem sakrální významy do tkáně viditelné skutečnosti a posvěcuje jimi domov. V 60. letech do jeho samoty začali přijíždět pražští přátelé z literárního a filozofického okruhu, uskutečnily se první výstavy jeho grafik a poprvé vyšly jeho básnické sbírky. V 70. letech opět stíhaly vystavování jeho díla zákazy a až po 1990 došla jeho celoživotní tvorba satisfakce. Posmrtné hodnocení jeho díla, provázené retrospektivní putovní výstavou, vydáním monografie a sbírek (reedice exilového vydání) jej řadí mezi nejvýznamnější lyrické osobnosti českého grafického umění.

Broadside advertising reward for capture of Lincoln assassination conspirators, illustrated with photographic prints of John H. Surratt, John Wilkes Booth, and David E. Herold.

Sice malinko OT protoze to neni fotogravura...a netiskne se, ale toho kdo se zajima o fotogravuru rozhodne clanek o popisu vyvolavani fotek podle starych technik pouci...



Obr. 1 Kyanotypie umělých listů

Historické fotografické techniky s foto dokumentaci: http://www2.ntm.cz/projekty/fototechniky/

Zinkografie
Více o technice zde.



Exlibris Hana Bubeníčková zinkografie (1944?), rozměr: 76 x 54 mm signováno v tisku



Exlibris MUDr. Markéta Zacharníková zinkografie (1971), rozměr: 48 x 80 mm signováno v tisku



Váchal - Ex libris Jaroslav Červený (1928) - zinkografie



Paul Gauguin - Ia Orana Maria. Zinkografie. Vnik v Paříži mezi dvěma pobyty na Tahity. Reprodukce obrazu z roku 1891.



Vítězslav Fleissig : Magické exlibris



Název: Ex libris Bohumil Hradečný Autor: Baruch Jožka Popis: Zinkografie 7*10 cm

Abel Barroso

Abel Barroso, born in 1971 in Pinar del Rio, Cuba, is a very interesting young artist who has been rapidly gaining international renown for his art which combines printmaking and sculpture in biting and humorous commentary on contemporary Cuban life.

Using meticulous craftsmanship, he creates playful works that often invite the viewer to interact. The Third World Internet Cafe, Barroso's memorable installation at the 7th Havana Biennial last November, featured computers fashioned out of wood and paper and hand-cranked by the viewer.

Residents of Tampa Bay had an opportunity to see Barroso's work in the exhibition Contemporary Art in Cuba: Survival and Irony on the Utopian Island, at the USF Contemporary Art Museum in 2001.

Tabaco con ideologia (Cigars with Ideology) is an authentic cedar cigar box carved by the artist and containing a woodblock print (taken from the carving on the boxtop) and a lithographic scroll inside, hand-cranked by the viewer to reveal a story of Cuba, the United States and cigars. It is "hecho a mano" (handmade) by a Cuban in Tampa – a whimsical and beautifully crafted reminder of the deep historical ties between Tampa and Cuba. The once-thriving cigar industry in Ybor City owed its success to the importation of Cuban cigar workers and Cuban tobacco.




Tabaco con Ideologia (Cigars with Ideology)
2001
Handmade Spanish cedar bas-relief “cigar box” with woodblock print (inside lid) and lithograph scroll-print (inside box) viewed by turning two hand-carved crank handles attached to moveable parts; TEXT by artist
9" h x 16 3/8" w x 3" d
Edition: 20, XLV

$2,500

Sin Título 1
Without title 1

TWORBO: Ja bych rekl ze asi ano;) trochu mi ujela ruka...

ELDA: tohle je malba ne? ne grafika...

Odilon Redon, vlastním jménem Bertrand-Jean Redon, (22. dubna 1840, Bordeaux – 6. června 1916, Paříž) byl francouzský malíř, představitel symbolismu a dekadence ve výtvarném umění.

Redon začal malovat jako malé dítě a již v deseti letech byl vyznamenán ve školní soutěži. Jeho dětství bylo poznamenáno vážnou chorobou, epilepsií. Rodiče jeho chorobu těžko snášeli a malý Redon žil několik let odloučen od rodiny, což mělo patrně i vliv na zaměření jeho tvorby.

V patnácti letech začal s formálním studiem malířství, ale na otcovo naléhání přešel na architekturu. Neuspěl však u přijímacích zkoušek na pařížskou École des Beaux-Arts, takže plány stát se architektem vzaly za své. Později se však na této škole přece jen studoval, byl žákem Jeana-Léona Gerôma. Vrátil se do Bordeaux a věnoval se sochařství a grafickým technikám u Rodolphe Bresdina. Uměleckou kariéru však přerušila prusko-francouzská válka. V roce 1870 musel narukovat do armády.

Po skončení války se vrátil do Paříže a věnoval se téměř výhradně grafice. Pozornost veřejnosti a kritiků získal až v roce 1879, kdy vydal první album litografií „Dans le Rêve“ a proslulosti nabyl poněkud netradičním způsobem, když v roce 1884 vyšel velmi úspěšný román Joris-Karl Huysmanse nazvaný „A rebours“ (Naruby) pojednávající o dekadentním aristokratovi, který sbírá Redonovy kresby. Román je považován za bibli dekadence.

V roce 1890 začal pracovat s pastelem a olejem. Získal uznání nejen ve Francii (v roce 1903 byl jmenován Rytířem čestné legie), ale mimořádný úspěch měla i souborná výstava v New Yorku.

JOHN BAUER

John Bauer se narodil roku 1882 jako syn řezníka a bavorského emigranta Jesepha Bauera a jeho ženy Emmy, rozené Wadellové. Vyrůstal v Jönköpingu spolu se svými dvěma bratry a sestrou. V roce 1898 jako šestnáctiletý odcestoval do Stockholmu, kde se neúspěšně ucházel o studium na Švédské královské akademii umění (byl příliš mladý), proto se nejprve učil v malířské škole Althins Målerskola. Na podzim roku 1900 byl Bauer konečně na akademii přijat. Ve stejném roce začala na škole studovat i Ester Ellquist, která se šest let poté stala Bauerovou ženou. V letech 1908-1910 společně podnikli dvouletou studijní cestu po Německu a Itálii.

Bauerova raná tvorba byla do značné míry ovlivněna významnými dobovými malíři Albertem Engströmem a Carl Larssonem.

Již jako student přijímal Bauer zakázky na ilustrace. V letech 1907 - 1915 ilustroval několikasvazkový soubor pohádek Mezi skřítky a trolly (švédsky Bland Tomtar och troll), který jej ve švédsku proslavil. Styl jeho maleb později napodobovali mnozí další ilustrátoři jako například Arthur Rackham, Kay Nielsen či Brian Froud. Jeho pojetí trollů můžeme dodnes nalézt v mnoha pohádkách.

V listopadu 1918 se Bauer utopil spolu se svou ženou a tříletým synem Bengtem při plavbě parníkem Per Brahe do Stockholmu.

http://www.johnbauersmuseum.nu/ [Švédsky] http://bauer.artpassions.net/ http://runeberg.org/jbauer/

Lawson Wood
Lawson Wood was a popular illustrator who did lots of Collier's Magazine covers and other illustrations in the 30's and 40's. He became particularly famous for his chimps and other simians and these illustrations are from a calendar in the late 1940's. (Post-WW II, I think but i had to cut the illustrations away from the torn calendar part on the bottom, so I don't remember exactly). The painting style is interesting and the expressions are unique. Click to see bigger. More to come...













http://www.willfinn.blogspot.com/2007/08/lawson-wood.html