• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ELDAGrafické techniky - knihtisk, dřevoryt, linoryt, mědiryt, lept, litografie, sítotisk, fotogravura atd.
    ELDA
    ELDA --- ---


    Stozlatkový tisk - Rembrandt
    ELDA
    ELDA --- ---
    Hercules Pieterszoon Seghers nebo Segers [erkyles séchers] (1589 nebo 1590, (patrně) Haarlem - mezi l. 1635 - 1639, (patrně) Haag) byl významný holandský malíř, krajinář a grafik 17. století.

    Vedle Esaiase van de Velde a Jana van Goyen patří k nejvýznamnějším holandským krajinářům sedmnáctého století. Kromě toho byl Seghers patrně nejen nejoriginálnějším a nejinovativnějším holandským grafikem vůbec, ale také nejvýznamnějším holandským grafikem před tím, než je jím stal Rembrandt van Rijn.

    Narodil se pravděpodobně v Haarlemu, jako syn obchodníka s plátnem původně pocházejícího z Vlámska, který se roku 1596 přestěhoval do Amsterdamu. Hercules se učil pravděpodobně v dílně krajináře Gillise van Coninxloo, ale asi jen krátkou dobu, protože van Coninxloo zemřel roku 1606. Seghers a jeho otec koupili část Gillisových prací v aukci z jeho pozůstalosti. Po smrti otce roku 1612 se se Hercules odstěhoval do Haarlemu a stal se členem malířského Bratrstva svatého Lukáše. Roku 1614 se však vrátil zpět do Amsterodamu, kde získal do opatrování nemanželskou dceru a v následujících letech se oženil s Annekin van de Bruggen, která byla o šestnácht let starší než on. V roce 1620 koupil na Lindengracht za čtyři tisíce guldenů velký dům, ale později se zadlužil a roku 1631 jej musel prodat. V tomtéž roce se přestěhoval do Utrechtu a v roce 1633 se přestěhoval do Haagu. Není zcela jasné kdy a kde zemřel. Roku 1638 se ale Cornelia de Witte označuje za jeho vdovu. Ve třicátých letech byl zřejmě také obchodníkem s uměním, patrně dokonce obchodujícím v poměrně velkorysém měřítku.

    Jeho posmrtná proslulost byla zvýšena mj tím, že byl v knize Inleyding tot de hooge schoole der schilderkonst (Úvod do vysoké školy malby) od Samuela van Hoogstraten prezentován trochu jako romantický génius avant la lettre, osamělý, chudý a nepochopený. Tato představa byla ovšem spíše než na znalosti skutečného Seghersova života založena na dojmu, kterým působí jeho malby a grafické listy.

    Seghers je znám především jako velmi inovativní grafik, vytvářející především krajiny, které často tiskl na barevné papíry nebo plátno, navíc pomocí barevných past (černě tiskl zřídka). Žádný jiný grafik tolik neexperimentoval s grafickými technikami a hledáním nových postupů. Zdá se, že použil vykrývání, měkkého krytu, suché jehly a metody na způsob akvatinty. Otištěné grafiky navíc často koloroval vodovými či olejovými barvami. proto je prakticky každý jeho grafický list originálem.

    Dohromady se zachovalo pouze 183 grafických listů, vzniklých otištěním 55 měděných desek. Poměrně velkou část těchto grafických listů tvoří krajiny. Z části jde o realistické zachycení holandských rovin, z části však také o zobrazení idealizovaných fantastických skalnatých masivů prořezávaných hlubokými údolími. Většina Seghersova grafického díla je uložena v muzeích. Jednoznačně největší kolekce je pak uložena v amsterodamském Rijksmuseu v kabinetu grafiky.

    Seghersovy malby a grafické listy sbíral Rembrandt van Rijn. Vlastnil osm jeho obrazů. Získal, dokonce originální měděnou desku Tobiáš s andělem (HB 1), kterou přepracoval v grafice Útěk do Egypta (B 56), na níž převážně zachoval Seghersovu krajinu. Rembrandt přepracoval také Seghersův obraz Hornatá krajina (nyní v Uffizi). Rembrandtova krajina obecně vychází ze způsobu, kterým maloval krajinu Seghers.

    Ačkoli datace grafických listů zůstává nejasná, jeho Město s čtyřmi věžemi (HB 29) lze komparací s datovanými malbami vročit kolem 1631. Nízký počet i provedení dochovaných grafik napovídá, že jejich tvorba patrně nepředstavovala hlavní způsob obživy, ale skutečně spíše jakousi pokusnou „alchymistickou laboratoř“. Grafický list Zátiší s knihami představuje na sedmnácté století skutečně nesmírně nezvyklé zátiší.



    Čtyři grafické listy vytvořené otištěním téže měděné desky (Krajina s převislou borovicí - 1620-1630)



    ELDA
    ELDA --- ---
    William Blake se narodil do rodiny londýnského obchodníka. Od 10 let navštěvoval kreslířskou školu. Už jako dítě sbíral reprodukce děl Raffaela, Michelangela a Dürera a během učení se seznámil se středověkým uměním.

    Malíř * 1772–1779 se učil u rytce J. Basira, pro něhož kopíroval gotické obrazy ve Westminsterském opatství * 1779–1780 studoval na londýnské akademii, kde projevoval vyslovený odpor proti akademické výuce, kreslení podle antik a podle modelů * 1780 se Blake osamostatnil jako grafik a ilustrátor. Spřátelil se sochařem J. Flaxmanem a švýcarským malířem H. Füsslim. * 1782 se žení s Kateřinou Butcherovou, která mu pomáhala kolorovat rytiny. Po neúspěšném pokusu vést tiskařský obchod se stýkal se společenskými reformátory a pomýšlel i na politickou dráhu. * 1800–1803 pracuje jako grafik pro básníka W. Hayleye ve Felphamu v Sussexu. * Po r. 1800 pracoval na velkém mystickém eposu Milton a ilustracích k Blairově knize The Grave (1808), 1804–1818 na velké symbolické knize Jeruzalém; pouze jediný úplný exemplář tohoto díla sám koloroval. V posledních letech se zabýval ilustracemi ke knize Jób a k Dantově Božské komedii. * 1809 uspořádal samostatnou výstavu v krámě svého bratra, jež skončila naprostým neúspěchem. * 1818 se spřátelil s malířem J. Linnellem, který ho seznámil s akvarelistou a astrologem J. Varleyem; oba malíři tvořili jádro přátelského kroužku kolem Blakea v posledních letech jeho života.











    MYKO
    MYKO --- ---
    ELDA
    ELDA --- ---
    http://www.fulltable.com/vts/w/wc/l.htm
    http://www.fulltable.com/vts/a/artman/mueller/x.htm
    http://www.fulltable.com/vts/a/artman/sl.htm
    ELDA
    ELDA --- ---
    Drevoryty







    James Grashow was born in Brooklyn in 1942 and has been creating works that address themes of man, nature and mortality since the 1960's. The scale of his work ranges from large environmental installations, through which the viewer traverses, to the delicate and contained world of his houseplants, where homes and buildings replace flowers and buds in intricately constructed bouquets. James Grashow is also a well-known woodcut artist. His prints have appeared regularly in the New York Times and in virtually every well known periodical and publication through out the country. James Grashow attended Pratt Institute where he received a BFA. On graduation, he was awarded a Fulbright Travel Grant for painting and graphics to Florence, Italy. After a year abroad, he returned to Pratt to receive his MFA. James Grashow had his first sculpture show at the Allan Stone Gallery in 1966. This show began a relationship with the Allan Stone Gallery, which continues to this day. James Grashow lives and works in Connecticut with his wife. They have two children and two fabulous grandchildren.
    YENNEFER
    YENNEFER --- ---
    ESTEN: zkus se poptat tady http://www.graficka-praha.cz/?go=3&detail=207 mivaji i dny otevrenych dveri a pry je to tam celkem vstricne, jeste bys mohl zkusit nejakou mensi tiskarnicku, ktera se specializuje na merkantil, jedna je na narodni, kdyz jdes od jungmanaku po prave strane, nevim cislo, ale asi ctvrta nebo pata vyloha....
    ELDA
    ELDA --- ---
    pokus se je pred focenim nebo scenovanim najit ten obrazečk v googlu, velice casto si clovek ustri praci... momentalne jsem plny Vachala a povazuju ho za umelce ktereho jsem vzdy hledal....
    RAEL
    RAEL --- ---
    ELDA: Paráda! Zajímavé informace jsi našel!

    Mám doma knihu A3 barevných reprodukcí japonských dřevorytů, ale není česky. Zkusím nějaké nafotit.
    MARG
    MARG --- ---
    ESTEN: co bys chtel kamo:)sem se aspon snazil
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Postupně jsem dospěl k názoru, že pokud jde o ruční práci - čím ošlivější a "odfláklejší" písmo, tím lépe. Stačí když to bude alespoň trochu čitelné. Např. složitě vypadající písmeno "S" jsou jen dvě dloubnutí dlátem. Zbytek se ostříhá nůžkama.


    S tím pánem ze VŠUPu jsem se už asi dvakrát setkal, vše mi ochotně vysvětlil a předvedl a to nejsem VŠUPák. Je pravda, že jsem měl silnou protekci a tlačenku přes jeho dobrého známého. Zkus ho nakontaktovat.

    ESTEN
    ESTEN --- ---
    KOUDELKA: to je ovsem krasa, o tom zadna.

    Moje "haha" bylo na moje schopnosti navrhnout pismo, ve kterym bych se nestydel sazet. Nedokazu to ani s tuzkou a papirem, natoz s linem a dlatem, ci nedejboze bramborou a skrabkou ;)

    pro diy mam sice slabost, ale nejdriv bych se rad naucil zaklady..

    MARG: priznam se ze sem trochu doufal, ze mi nejakej vsupak prozradi, jestli je ten pan hodnej a jestli mam sanci ;) ale dik, zkusim stesti.
    MARG
    MARG --- ---
    KOUDELKA: cool knizka cela na linu...to se cenni
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Při troše šikovnosti se dá za den do lina vyřezat i několik stovek písmen (záleží na složitosti), takže za týden už můžeš sázet knížku A5.
    Tady je ukázka.
    Jinak Grafotechna má ještě nějaké zásoby olověného písma a výplňků. Tuším, že prodávali kilo za 3 stovky.
    MARG
    MARG --- ---
    ESTEN:
    knihtisk: Jaromír Štoural
    Jaromír Štoural +420 251 098 225 stoural@vsup.cz
    ale jako moc bych tomu neveril, ze by nestudentovi...ale treba je ten pan hodnej kdo vi...:)

    kdyby se ti chtelo do usti nad labem, tak tam mame starej knihtisk taky...
    sam sem ho stehoval...ovsem o uplnosti kolekce liter bych trochu pochyboval...ale jako slo by tam neco vysazet...treba plakat
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    KOUDELKA: haha ;)
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Písmena si vyřežeš třeba do lina. V nouzi jde použít i ten brambor, ale rychle se kazí :-) Lino je lepší materiál.
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    KOUDELKA: a pismenka sezenu kde? vyrezu z brambor? :]

    MARG: a tusis jestli je tam moznost pro nestudenta se domluvit a zajit si to tam vyzkouset? nebo, jeste lip, zucastnit se nejakyho kurzu/predmetu?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam