• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    ELDAGrafické techniky - knihtisk, dřevoryt, linoryt, mědiryt, lept, litografie, sítotisk, fotogravura atd.
    MARG
    MARG --- ---
    ESTEN: co bys chtel kamo:)sem se aspon snazil
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Postupně jsem dospěl k názoru, že pokud jde o ruční práci - čím ošlivější a "odfláklejší" písmo, tím lépe. Stačí když to bude alespoň trochu čitelné. Např. složitě vypadající písmeno "S" jsou jen dvě dloubnutí dlátem. Zbytek se ostříhá nůžkama.


    S tím pánem ze VŠUPu jsem se už asi dvakrát setkal, vše mi ochotně vysvětlil a předvedl a to nejsem VŠUPák. Je pravda, že jsem měl silnou protekci a tlačenku přes jeho dobrého známého. Zkus ho nakontaktovat.

    ESTEN
    ESTEN --- ---
    KOUDELKA: to je ovsem krasa, o tom zadna.

    Moje "haha" bylo na moje schopnosti navrhnout pismo, ve kterym bych se nestydel sazet. Nedokazu to ani s tuzkou a papirem, natoz s linem a dlatem, ci nedejboze bramborou a skrabkou ;)

    pro diy mam sice slabost, ale nejdriv bych se rad naucil zaklady..

    MARG: priznam se ze sem trochu doufal, ze mi nejakej vsupak prozradi, jestli je ten pan hodnej a jestli mam sanci ;) ale dik, zkusim stesti.
    MARG
    MARG --- ---
    KOUDELKA: cool knizka cela na linu...to se cenni
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Při troše šikovnosti se dá za den do lina vyřezat i několik stovek písmen (záleží na složitosti), takže za týden už můžeš sázet knížku A5.
    Tady je ukázka.
    Jinak Grafotechna má ještě nějaké zásoby olověného písma a výplňků. Tuším, že prodávali kilo za 3 stovky.
    MARG
    MARG --- ---
    ESTEN:
    knihtisk: Jaromír Štoural
    Jaromír Štoural +420 251 098 225 stoural@vsup.cz
    ale jako moc bych tomu neveril, ze by nestudentovi...ale treba je ten pan hodnej kdo vi...:)

    kdyby se ti chtelo do usti nad labem, tak tam mame starej knihtisk taky...
    sam sem ho stehoval...ovsem o uplnosti kolekce liter bych trochu pochyboval...ale jako slo by tam neco vysazet...treba plakat
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    KOUDELKA: haha ;)
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Písmena si vyřežeš třeba do lina. V nouzi jde použít i ten brambor, ale rychle se kazí :-) Lino je lepší materiál.
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    KOUDELKA: a pismenka sezenu kde? vyrezu z brambor? :]

    MARG: a tusis jestli je tam moznost pro nestudenta se domluvit a zajit si to tam vyzkouset? nebo, jeste lip, zucastnit se nejakyho kurzu/predmetu?
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ESTEN: Na vyzkoušení doma, stačí váleček na nudle nebo lžíce. Na trochu lepší zkoušení lze využít třeba knihařský lis (plocha na plochu).
    MARG
    MARG --- ---
    ESTEN: na vsupce je knihtisk co vim
    ESTEN
    ESTEN --- ---
    nevite, jestli se da nekde v praze vyzkouset "rucni" knihtisk? Hrozne me to laka, ale ne dost na to, abych sel rovnou na ebay shanet letterpress ;)
    NEMODLIN
    NEMODLIN --- ---
    MARTYZAN: ba ba, praha
    ELDA
    ELDA --- ---
    ELDA
    ELDA --- ---
    KOUDELKA: to bude nejaka chyba, jsem clanek vzal z wikipedie. Dnes tak obdivovaný japonský dřevořez nebyl v Japonsku uznávanou uměleckou formou, ale pouze reprodukční technikou umožňující šířit obrazy mezi nejširší vrstvy obyvatelstva. Drevorezy se vyrezavali podle predlohy umelcova dila. Napr. tisky obrazu Kacušika Hokusaie nejsou vlastnorucne rezane jim samym... jde pouze o reprodukci jeho obrazu... Mozna je rec o tom jak napausovali na drevo predlohu pro ryt, ktera byla vzdy jedne barvy... muselo vzniknout pro jeden obrazek vice tiskovych drevenych desek.
    ESELVIRA
    ESELVIRA --- ---
    KOUDELKA: taky mi to vrtá hlavou .) Ale třeba se to aplikovalo jako razítka.
    KOUDELKA
    KOUDELKA --- ---
    ELDA: "Šlo o barevné tlače na dřevěné desky pomocí šablon." - Bylo by možno objasnit co je myšleno těmi šablonami? Tisklo se na dřevěné desky? Nemá být z dřev.desky?
    ELDA
    ELDA --- ---
    Svetlicitlivy asfalt

    Syrsky asfalt je svetlocitlivy, i kdyz se jeho citlivost neda srovnat s fotomaterialy. Osvetlena plocha dele odolava rozpoustedlu. Asfalt rozpustime v terpentynu. Sirokym vlasovym stetcem provedeme na desce velmi slaby, naprosto stejnomerny svetlohnedy nater. Nechame zasychat v temnu. Kreslime mekkou litografickou kridou primo, nebo jeste pred kreslenim opatrime desku jemnym akvatintovym zrnem, Vystavime ji pak na nekolik hodin slunecnimu zareni. Potom navlhcime hadrik v benzinu a opatrne pretirame. Pokud byla expozice dostatecna, smyji se neosvicena mista, kdezto osvicena zustanou nedotcena. Kresba je velmi podrobna...
    ELDA
    ELDA --- ---
    Ukijo-e (浮世絵), obrazy prchavého světa, je termín označující obrazy (kresby) s žánrovou tematikou vyráběné technikou japonského deskotisku (někdy nazývaný také dřevotisk) v 17. až 20. století. Použitá technika tisku umožňovala masovou produkci. Šlo o barevné tlače na dřevěné desky pomocí šablon. Námětem byl hlavně venkovský život a zábavní odvětví (zápasníci sumó, kurtizány, umělci apod.) Reprodukce byly dostupné chudším, kteří si nemohli dovolit originální práce mistrů.

    Ukijo-e říká, žij ze dne na den a užívej života osvobozený od všech zcestných doktrín.

    Kacušika Hokusai (葛飾北斎) (původně zřejmě Hokusai Kawamura) (říjen-listopad 1760 Edo – 10. května 1849) byl japonský umělec, malíř a dřevorytec období Edo, kterého nejvíce proslavily jeho dřevotisky žánru ukijo-e.

    Je autorem třináctidílného skicáře Hokusai manga (začal na něm pracovat v roce 1814) a sbírky dřevotisků 36 pohledů na horu Fudži (byla vytvořena v letech 1823–1829). Je považován za jednu z největších postav žánru ukijo-e neboli „obrazů prchavého světa“. Hokusai je též známý díky svým erotickým malbám stylu šunga. Ve skutečnosti byla většina z nich jen reklamami pro veřejné domy a divadla, představení nebo portréty idolů, herců a děvčat z čajoven. Jeho Fukudžusó, série dvanácti tisků oslavujících smyslnost a náruživost, je považována za jedno ze tří největších děl stylu šunga.

    Jeho umění bylo důležitým zdrojem inspirace mnoha evropských impresionistů jako byli Claude Monet nebo amerického umělce Jamese McNeilla Whistlera. Hokusai a Hirošige enormně ovlivnili světovou krajinomalbu. Dnes je Hokusaiovo jméno neodmyslitelně spojeno s Whistlerovou prací.

























    ELDA
    ELDA --- ---
    DIKY:
    MARTYZAN: Kdyz se kouknu na nastenku tak to ma opravdu jine aroma...jste jedni z mala...
    DIKY: taky premyslim jak si to levne zreprodukovat...
    MARTYZAN
    MARTYZAN --- ---
    NEMODLIN: Nejspíš Praha co?
    NEMODLIN
    NEMODLIN --- ---
    31. ledna v 18:00 v galerii Havelka, Martinská 4 má výstavu On the Road... Honza Vičar, jeden z našich nejlepších současných "mladých" grafiků, dělá hlavně velkoformátový lina.....hodně zajímavej týpek
    MARTYZAN
    MARTYZAN --- ---
    ELDA: tyjo super auditko..klobouk dolu;)
    DIKY
    DIKY --- ---
    ELDA: za tu propagandu dik, nektera je fakt ve slusnym rozliseni. premyslim, ze necim takovym by sel dozdobit bejvak ;-)
    ELDA
    ELDA --- ---
    Encyklopedie knihy – knihtisk a příbuzné obory v 15. až 19. století


    Kniha zahrnuje 2 420 biografických, geografických a věcných hesel ze všech oblastí, které souvisely s výrobou a distribucí knihy (papír, písmo a písmolijectví, grafické techniky, knižní dekor a ilustrace, vazba, ilustrátoři a kartografové, tiskaři, knihkupci a nakladatelé, žánry a formy vydání). Nečerpá jen z domácích reálií, ale chápe knihu jako umělecko-řemeslný objekt širšího časového, teritoriálního i mezioborového vývoje. Každé heslo doplňuje bohatý přehled odborné literatury. Text provází na 500 obrazových příloh, z nichž většina je u nás publikována poprvé. Kniha poslouží nejen laickým zájemcům, ale i pracovníkům knihoven, archivů, galerií a muzeí i antikvářům, sběratelům a bibliofilům. Může posloužit i jako učebnice příslušných oborů na univerzitách a vysokých i středních školách uměleckého a grafického zaměření. Kniha získala roku 2006 Výroční cenu Českého literárního fondu za vědeckou literaturu.

    ukazka 65 stran: http://www.libri.cz/data/pdf/421.pdf
    GOBERS
    GOBERS --- ---
    ELDA: Nevadi, nevadi... casu mame dost. :-)
    ELDA
    ELDA --- ---
    GOBERS: tak jsem na dobre ceste se naucit fotogravuru v praxi:)) Zacinam s tim totiz otravovat lidi co jsou tomu oboru opravdu blizko... Az se to naucim tak klidne predam zkusenosti dal...bude to ale nejaky cas trvat...
    ELDA
    ELDA --- ---
    Nebylo by tisku bez Čechů
    Laskavý čtenář jistě promine jistou národnostní nabubřelost výše uvedeného titulku, ale velký kus pravdy na něm jistě je. Abychom vás o tomto odvážném tvrzení mohli přesvědčit, připravujeme na toto místo seriál o historii tisku, který bude v Novinách vycházet po celý rok 2003. Dnes si jen ve stručnosti představme české průkopníky tisku.

    Knihtisk
    Minimálně kdesi hluboko ve vašem podvědomí bude uložena informace, že vynálezcem knihtisku je jistý pan Gutenberg z Mohuče (tedy německý občan). Obecně přijímaný fakt je však historicky nepřesný a například Holanďané by vám toto vehementně vymlouvali. A co teprve za oceánem, kde první japonské noviny byly vytištěny již po roce 650! Ale mnoho nechybělo a pan Gutenberg by byl také spjat s naší zemičkou. O tom ale až níže.

    Litografie
    Prvním z českých praotců tisku byl Pražák Alois Senefelder, muž mnoha profesí. Vynálezce potřeboval ke svému bádání jedinou věc – prázdnou kapsu. Jako autor divadelních her neměl na rozmnožování svých her a proto se rozhodl tisknout sám. A povedlo se! Na kámen nakreslil mastnou tuží zrcadlově obrácenou kresbu a celou plochu poleptal lučavkou královskou. V místech pokrytých tuží zůstaly vyvýšeniny… To jistě znáte sami. Vynález litografie oběhl doslova celý svět a stal se prvním způsobem tisku z plochy.

    Hlubotisk
    Tisk z hloubky, původně zastupovaný mědirytinou, nese také výrazný otisk českého vynálezeckého ducha. První mědirytina nese v rodném listě rok 1452 a je situována do italské Florencie, ale již před rokem 1460 působili na Moravě čtyři mědirytci. Skutečným gigantem v rozvíjení této tiskové techniky však byl Karel Klíč, vídeňský Čech. Nejprve opominul silvestrovské oslavy a na Nový rok 1879 díky okamžitému nápadu vyrobil první dokonalou reprodukci polotónové předlohy – tzv. heliogravuru. Tento úspěch však jeho badatelskou dušičku nenechal poklidnou a po několika pokusech se do historie zapsal nesmazatelně: rotační stírací hlubotisk.

    Tisk z plochy – světlotisk, ofset
    Již jen málokdo bude mít ponětí o existenci v té době významného tiskařského závodu Husník & Haüsler Praha. Přesto jeden z jeho zakladatelů, profesor Jakub Husník, také patří do tohoto sloupce slávy. V roce 1868 pokryl skleněnou desku vrstvou speciálně preparované želatiny, překopíroval na ni fotografický negativ a pak ji koupal ve studené vodě. Po takovémto zpracování se skleněná deska změnila v tiskovou matrici – byl vynalezen světlotisk (fototypie), vynikající reprodukční technika.
    Přestože se o problematiku náhrady litografického kamene zajímali začátkem minulého století mnozí odborníci (jmenujme např. W. Rubela z USA, který zavedl v r. 1905 nepřímý tisk z plochy), také u ofsetu můžeme vysledovat zřetelný otisk stopy českého novátora. Ofsetový tisk zavedl v Německu (potažmo v Evropě) r. 1906 Američan Kašpar Hermann. O rok později v Lipsku dokonce zkonstruoval archový ofsetový stroj Triumph. Princip kotoučového ofsetového stroje si nechal v polovině toho roku také patentovat. Tento Američan se narodil v Kynšperku nad Ohří a většinu života prožil v Německu (kde i skonal).

    Pokud jsme vás ani v nadsázce nedokázali přesvědčit, že Češi tiskovým technikám prošlapávali cestu, vraťme se ještě k "němci" Gutenbergovi. Kdoví, zda vůbec byl německé národnosti! V době národního obrození se čeští učenci vehementně zasazovali o to, že Johannes Gutenberg pocházel z Kutné Hory...
    Karel Líbal
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam