LUCKYMARY: a jak psal Klimes, ono je mozne skoncit jako vitez i v pripade, kdy jsi sama rozejita. geneze:
- partner prijde s tim ze uz nemuze dal a ze to musi skoncit
- ty pokrcis rameny, reknes OK a zacnes balit veci (zadne sceny, vycitky, dohadovani se na novych pravidlech ktera by vesla v platnost v pripade odvolani rozchodu atd)
- partner je v soku. cekal, ze budes plakat, ze ho budes prosit, cekal vsechno mozne, ale rozhodne necekal bezstresovy odchod. zacne svoje postoje menit, zacne svuj rozchod relativizovat, ze treba jeste neni uplne definitivni, zacne chtit resit problemy, schazet se ohledne "vyrikavani si" (on si chtel rict svoje a jako vitez odejit stredem, ne nerict nic a byt opusten, ackoliv rozchod sam navrhl).
- ty na onu hru nepristoupis, reknes ze s rozchodem se nezertuje, rozchod kdyz jednou probehne, uz se nevraci. odvezes svoje veci k mame nebo kamaradce a priteli oznamis, ze se jdes konecne bavit mezi lidi na nejakou diskoteku, zabavu, party, festival...
- partner prohral. ackoliv se chtel sam rozejit, nyni by udelal co by to slo, jen aby z toho nakonec vysel lip. nema partnerku, nema s kym si "vyrikat" jak moc jsi byla spatna a prasknout dvermi, nema nikoho v zaloze, je sam a smutny. ty jsi moralne zvitezila.
cele se to ovsem muze zvratit v momente, kdy ty na jeho hru pristoupis, odpustis mu a das mu prostor k tomu, aby vztah ukoncil podle SVYCH predstav. to je holt "rozchodova dynamika", funguje skoro u kazdeho. zakladni vychodisko je - rozchod u lidi z pravidla nebyva definitivni teckou, ale prostredkem jak si moralne polepsit.