Ad autoškoly - nevím, jestli by víc hodin pomohlo, opravdu nemůže připravit na vše. Ale nebylo na škodu lépe kontrolovat, jak probíhají. Já třeba u dědka Horazného měl samé jízdy kolem Prahy 3. Vrcholem provozu byla Vinohradská od Jiřáku k Želivského, a pak zas hlavně menší ulice přes Jarov, případně ještě kolem Rajské zahrady.
Žádná magistrála, v podstatě nikde nebylo víc pruhů, nebo jen kousíček a bez provozu. Nikdy jsem nejel přes 70 a možná ani přes 50.
No a zkouška byla podobná, komisař byl unavený (no já taky, když nám debilové řekli, ať tam jsme na sedmou, a přitom bylo zamčeno, nikdo nikde a testy začaly někdy v devět), poslední, komisař mě nechal objet zhruba tohle:
https://mapy.cz/s/1PNUY , tedy v podstatě pár bloků, jo, nějaké odbočení vlevo, ale skoro nic.
Pak jsem tedy jezdil pod dohledem otce pár let, odhadem pár tisíc kilometrů (ale vesměs stejná trasa na chalupu nebo z ní, někdy jen k dálnici, někdy i s dálnicí, až na výjimky, kdy to bylo jinak). A neměl jsem pocit, že se zlepšuju, že si jsem jistější, naopak jsem se cítil chvílemi hůř, že víc blbnu po nějakém tom roce. Sebedůvěru jsem nabyl až sám, během roku příležitostných jízd.
Tím jen chci říct, že je třeba jezdit i sám, ale pro některé by to chtělo až po pár stech kilometrů pod dozorem, to zas jo. Ale asi bych to neuzákonil, leda opravdu zakázat řídit v určitém věku bez dozoru (takže kdo chce, může prostě neřídit). Já byl extrémně poslušný, nikdy mě nic nelákalo "závodit". Střihnout si ostřeji nějakou zatáčku bezpečně atd., to jo, k tomu mě vedl i otec. Ale mimo provoz.