TRISSIE: vsak jsem chtela, ale muselo to prijit i pres zakaz vyrizovani osobní uctu, se tu opět projevilo, ze si to noik neumi odpustit. Též doufám, že to spravce promaze :) debata, která stejnenikam nepostoupila.

sory ale to bolí, to fakt bolí...

(platí jak pro pána s mantrou líbí/nelíbí, tak pro učitelku výtvarné výchovy na základní škole)

GRANTORINO: Však já jsem dalek toho se rozčilovat. :) Jenže jedna věc je nutnost nějakýho zázemí k pochopení určitý záležitosti a jiná věc je striktně individuální přístup k umění, čili tvůj příklad není dobrej. Obraz se mi prostě buď líbit bude, nebo ne (nebo něco mezi tím, to je jedno). Nepotřebuju vědět, jestli u toho autor prožíval rozvod, chlastal nebo jestli to maloval nohou a pomocí větve namočený do bláta. Reflektovat ten výsledek bude můj vlastní, vnitřní estetickej cit a na to hluboký znalosti danýho odvětví nepotřebuju. Můžu do tý galerie přijít, aniž bych do tý doby v životě viděl jedinej obraz, a přece můj pohled bude mít stejnou váhu jako pohled nějakýho odborníka přes obrazy. Všechno ostatní je snobismus. Je možný, že mi uniknou nějaký detaily (proč má ta holka na obrazu zrovna tuhle a ne jinou náušnici), ale na výsledným dojmu (a principu) to nic nemění. Řeč je o umění, ne o pochopení fyzikálních zákonů oběhu planet.

GRANTORINO: Reaguju pouze na ty řeči tady – jak jsem už napsal, to dílo neznám. Nicméně i v takový situaci platí to, co jsem napsal nahoře. Jestli je provokující dílo uměním, nebo případně do jaký míry, to si určí každej sám, bez ohledu na jakousi erudici.
Aloha.