Brno, stadion Luzanky v peci mesta..

2010


02/2024

JASMINOVA: diky, konecne mi to nekdo vysvetlil srozumitelně a uz to neni magie :)

DIVER: většinou se to dělá tak, že vysekáš díru pro překlad do jedné poloviny, vsuneš ocel, vysekáš to z druhý strany, vsuneš druhou ocel a pak se to buď ještě šroubuje nebo
vyleje betonem. Nebo obojí - podle velikosti otvoru a pokynů statika. Může se použít i betonový překlad. U nosných stěn se ty překlady dávají třeba tři, mezi příruby se dá něco co to utěsní a z vrchu se ještě udělá díra, kudy se mezi nosníky leje beton. Aby se to nezřítilo, tak si - zase na pokyn statika, v některých případech pomůžeš stojkama.

Až když je to tuhé, bourá se větší díra, v dnešní době se zpravidla vyřízne, aby byla díra pěkně začištěná a nemusela se dozdívat.

Tady na obrázku je vidět, že pro uložení toho nosníku se někdy musí udělat příprava, že to zpevníš, aby ti to zdivo nerozdrtilo. Pak se teprve řeže a vkládá.

Jinak je až neuvěřitelný, co to zdivo kolikrát vydrží. Já hystericky občas přikazuju něco podstojkovat a zedník, že ta levitující příčka je v poho, že to vydrží... Většinou se to děje na rekonstrukcích, když se bez rozmyslu vyhrabe násyp a ejhle, ta příčka stála na tom násypu.

ERVIN: Teda nechci se hádat, ale štorcka je prostě stěna postavená z cihel na "štorc" tedy na výšku... jestli je nebo není nosná to neříká zhola nic... ale to na fotce je poslepovaný z kdečeho, ale není to cihel na štorc.

DIVER: Tak vysekáš jen mezeru pro ten překlad, podklínkuješ to v dostatečně malým rozestupu, pak vsuneš překlad, opět podklínkuješ, usadíš a zafixuješ a pak teprv vybouráš co je pod ním no...

MLUKS: Jestli si pamatuju dobře, říká se tomu štorcka. Nosná tenká zeď zaměninetlná za příčku...

Domek z roku 1943, na prvni pohled by se to zdálo jako příčka, jelikož to mělo i s omítkou 150 mm. A bylo to nosný.

Rešeni tedy ve formě podepření stropu stojinami, vybourání a podepření na místě svařeným ocelovým rámem.

U starých domů jsou i tenké zdi často nosné nebo nějak ztužující. Holt to byla jiná doba a i osová vzdálenost stropnich trámů 1000 mm byl standard - teď se z toho některým ježí vlasy hrůzou :)

JASMINOVA: Lol, ta naše, co dělila dva byty, byla z duťáků nastojáka. Do toho fakt stačilo kopnout nohou (hlavně máme nákresy od architekta).. tohle by mě varovalo už jenom rozměrem :D.

Na příčky bacha, hlavně ty co mají cca 30cm a je nad nima hluchý 30 metrový prostor.

DIVER: ja sem s jednim znamym rubal pricku, ale v drevenym baraku. on si pujcil takovy kovovy hydraulicky rozviraky/nohy a nez sme bourali pricku, tak sme to meli tema nohama podepreny. nic nespadlo, ale po vybourani pricky se tam musel dat tram jako podpora. u kamenyho baraku bych ty podpory pouzil urcite..
on je mel pronajaty https://ellismanufacturing.com/collections/screw-jacks

DIVER: my radeji posouvani pricky resili s dvema statikami. Jeden si prijel poklepat, ale chtel abysme udelali sondy do stropu:
- zrnitost betonu/skvarobetu
- jeho tloustka betonove casti stropu
- rozestup vyztuh a pritomnost nepritomnost kari site, tzn odsekavani hlubokych drazek do krize tak aby se nasly 2 vyztuhy (muzou byt od sebe i 1,5 metru, ale nekdy jdou najit od oka podle puklin v omitce)
Druhy rozhodl od stolu o ocelovem prekladu, kdyz uz znal vsechny parametry.
Vsechny ostatni pricky, ktere jsme bourali uz preklady meli a ty jsme taky museli zachovat.

DIVER: jestli je má tý příčce něco nosného v tom případě zjistíš celkem snadno, stačí se podívat do stropu vedle. Pokud bude dostavovaná před 20 rokama, velmi pravděpodobně bude končit pod tou slámovou rohoží a mezi ní a podlahou bude mezera.

GANBOY: já se do toho vůbec nebudu cpát, maximálně to dokážu zbourat kladivem a palicí. ale ani strop už pak nedokážu opravit. u mě vždycky musí být nějakej pan Lorenc :)