MISISSKA:
TARMAQ: imo xmeda ještě podhodnocuje, jaký bizár to je. Jednak ano, alespoň část té doby se stadion nechával chátrat cíleně, aby se pak mohlo říct, že už se s tím nedá nic dělat a je teda potřeba ho zbourat (lukrativní pozemek na okraji centra města). Ale aby tohle prošlo, tak vznikl třeba i bizarní posudek statika, který říká, že nejen to horní patro tribun (které je ve špatném stavu už dlouhou dobu), ale i ty tribuny, co jsou prostě jen hliněný val (který se nemá kam hroutit ani sesouvat) a na něm betonové schody, jsou nebezpečné a je potřeba je zbourat taky.

V důsledku toho se na stadionu jeden rok konal hudební festival, na ty zvednuté tribuny byl přísný zákaz vstupu (a hlídalo se to nekompromisně), ale na ty "hliněné" bezpečné se smělo jako vždy. Obrovská výhoda stadionu pro festival ve městě taky je, že slouží jako zvuková bariéra. Ale pak vyšel onen bizarní posudek, takže na jeden z dalších ročníků město organizátorům na poslední chvíli řeklo, že mají smůlu, a musí hlavní stage přesunout těsně před stadion, na parkoviště z xmedových fotek. Tedy přímo pod tu (skutečně) nebezpečnou zvednutou tribunu, vysklená okna plná bordelu a podobně. Z hlediska bezpečnosti to nedává absolutně žádný smysl, je to naopak výrazně horší, navíc to brutálně navýšilo hluk, ale bylo to potřeba kvůli předstírání, že CELÝ stadion je v háji a nedá se dělat nic jiného, než ho zbourat.

Tohle je jen jedna z mnoha věcí, které aktuální Brněnská radnice dělá, a které se podle mě s časem pomalu blíží úrovni rozkrádání z devadesátek.

Ať jsem ontopic, tak před:




Po:

Brno, stadion Luzanky v peci mesta..

2010


02/2024

JASMINOVA: diky, konecne mi to nekdo vysvetlil srozumitelně a uz to neni magie :)

DIVER: většinou se to dělá tak, že vysekáš díru pro překlad do jedné poloviny, vsuneš ocel, vysekáš to z druhý strany, vsuneš druhou ocel a pak se to buď ještě šroubuje nebo
vyleje betonem. Nebo obojí - podle velikosti otvoru a pokynů statika. Může se použít i betonový překlad. U nosných stěn se ty překlady dávají třeba tři, mezi příruby se dá něco co to utěsní a z vrchu se ještě udělá díra, kudy se mezi nosníky leje beton. Aby se to nezřítilo, tak si - zase na pokyn statika, v některých případech pomůžeš stojkama.

Až když je to tuhé, bourá se větší díra, v dnešní době se zpravidla vyřízne, aby byla díra pěkně začištěná a nemusela se dozdívat.

Tady na obrázku je vidět, že pro uložení toho nosníku se někdy musí udělat příprava, že to zpevníš, aby ti to zdivo nerozdrtilo. Pak se teprve řeže a vkládá.

Jinak je až neuvěřitelný, co to zdivo kolikrát vydrží. Já hystericky občas přikazuju něco podstojkovat a zedník, že ta levitující příčka je v poho, že to vydrží... Většinou se to děje na rekonstrukcích, když se bez rozmyslu vyhrabe násyp a ejhle, ta příčka stála na tom násypu.

ERVIN: Teda nechci se hádat, ale štorcka je prostě stěna postavená z cihel na "štorc" tedy na výšku... jestli je nebo není nosná to neříká zhola nic... ale to na fotce je poslepovaný z kdečeho, ale není to cihel na štorc.

DIVER: Tak vysekáš jen mezeru pro ten překlad, podklínkuješ to v dostatečně malým rozestupu, pak vsuneš překlad, opět podklínkuješ, usadíš a zafixuješ a pak teprv vybouráš co je pod ním no...

MLUKS: Jestli si pamatuju dobře, říká se tomu štorcka. Nosná tenká zeď zaměninetlná za příčku...

Domek z roku 1943, na prvni pohled by se to zdálo jako příčka, jelikož to mělo i s omítkou 150 mm. A bylo to nosný.

Rešeni tedy ve formě podepření stropu stojinami, vybourání a podepření na místě svařeným ocelovým rámem.

U starých domů jsou i tenké zdi často nosné nebo nějak ztužující. Holt to byla jiná doba a i osová vzdálenost stropnich trámů 1000 mm byl standard - teď se z toho některým ježí vlasy hrůzou :)

JASMINOVA: Lol, ta naše, co dělila dva byty, byla z duťáků nastojáka. Do toho fakt stačilo kopnout nohou (hlavně máme nákresy od architekta).. tohle by mě varovalo už jenom rozměrem :D.

Na příčky bacha, hlavně ty co mají cca 30cm a je nad nima hluchý 30 metrový prostor.

DIVER: ja sem s jednim znamym rubal pricku, ale v drevenym baraku. on si pujcil takovy kovovy hydraulicky rozviraky/nohy a nez sme bourali pricku, tak sme to meli tema nohama podepreny. nic nespadlo, ale po vybourani pricky se tam musel dat tram jako podpora. u kamenyho baraku bych ty podpory pouzil urcite..
on je mel pronajaty https://ellismanufacturing.com/collections/screw-jacks

DIVER: my radeji posouvani pricky resili s dvema statikami. Jeden si prijel poklepat, ale chtel abysme udelali sondy do stropu:
- zrnitost betonu/skvarobetu
- jeho tloustka betonove casti stropu
- rozestup vyztuh a pritomnost nepritomnost kari site, tzn odsekavani hlubokych drazek do krize tak aby se nasly 2 vyztuhy (muzou byt od sebe i 1,5 metru, ale nekdy jdou najit od oka podle puklin v omitce)
Druhy rozhodl od stolu o ocelovem prekladu, kdyz uz znal vsechny parametry.
Vsechny ostatni pricky, ktere jsme bourali uz preklady meli a ty jsme taky museli zachovat.

DIVER: jestli je má tý příčce něco nosného v tom případě zjistíš celkem snadno, stačí se podívat do stropu vedle. Pokud bude dostavovaná před 20 rokama, velmi pravděpodobně bude končit pod tou slámovou rohoží a mezi ní a podlahou bude mezera.

GANBOY: já se do toho vůbec nebudu cpát, maximálně to dokážu zbourat kladivem a palicí. ale ani strop už pak nedokážu opravit. u mě vždycky musí být nějakej pan Lorenc :)

DIVER: zrovna tobě bych doporučil si na to někoho pozvat, protože jedtli dáš na svoje dojmy, tak ti to spadne a pak tu s tebou nebude k vydržení protože všude budeš psát “spanul mi barák” :D