• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BULKA1PŘED A PO
    CUKI
    CUKI --- ---
    MARASAN: Taky přmýšlým jestli ti lidé na té fotce jsou ještě někde k vidění :-)
    MARASAN
    MARASAN --- ---
    GUMBA: těla.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    LEON_CHAMEAU: O co vlastně šlo? To řešíte nějakou drenáž/vsakování?
    HUGH_BOYLAN
    HUGH_BOYLAN --- ---
    LEON_CHAMEAU: Doživotní celibát?
    LEON_CHAMEAU
    LEON_CHAMEAU --- ---
    Uz nemam dieru. Rano vs. obed

    HUGH_BOYLAN
    HUGH_BOYLAN --- ---
    CRAZY_IVAN: Tyhle projekty mě vždycky tak hřejou u srdce... Paráda!
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    IF_: nechci úplně vypadat rýpavě, ale ten rok a tři měsíce za tebou vypadají, že tě jdou uškrtit :)
    IF_
    IF_ --- ---
    Kdo váhá, jděte do toho. A to ještě zdaleka není konec.

    CRAZY_IVAN
    CRAZY_IVAN --- ---
    Díky starostce zámek Mirošovice nespadl úplně.

    Když se v srpnu 2019 propadla velká část střechy na zámku Mirošovice, zdálo se, že osud této vzácné památky je definitivně zpečetěn. Původně gotická tvrz z konce 15. století, kterou v roce 1554 renesančně přestavěli rytíři z Mirošovic a později barokně upravili Lobkovicové, se před očima měnila v hromadu sutin. Dlouhá léta chybějící údržby po druhé světové válce vykonala své a budově hrozilo úplné zřícení.

    V té nejtemnější chvíli však zasáhla obec Hrobčice pod vedením starostky Jany Syslové. Obec v roce 2019 odkoupila havarijní zámek od sdružení Kampanila za symbolickou jedinou korunu a paní starostka se okamžitě pustila do mravenčí práce s cílem památku zachránit. Cesta to nebyla vůbec jednoduchá. První pokusy o získání financí selhaly, a když už to vypadalo nadějně, v červenci 2020 se zřítily další části stavby, což zcela nabouralo připravený rozpočet. Jana Syslová se ale nevzdala. Na doporučení odborníků projekt upravila, podala novou žádost a uspěla v dotačním programu Ministerstva průmyslu a obchodu na regeneraci brownfieldů.

    Díky nezdolné energii paní starostky a finanční spoluúčasti obce se podařilo zajistit statiku, vybudovat nový krov a provést kompletní rekonstrukci. Dne 13. července 2023 se opravený zámek slavnostně otevřel jako nové polyfunkční a komunitní centrum. Mirošovice jsou jasným důkazem toho, že když má obec osvícené vedení, které se nezalekne ani padající střechy, dají se zachránit i zdánlivě odepsané stavby.

    Facebook
    https://www.facebook.com/photo?fbid=1431553005675749&set=a.549847340512991

    GRANTORINO
    GRANTORINO --- ---
    Václavské náměstí v 19.století, donedávna a teď se uvidí no...

    FRK_R23
    FRK_R23 --- ---
    DRAGON: Nebo že ten v podstatě novej film je z roku 2006 :D
    FIFI
    FIFI --- ---
    ILTU: je to neuvěřitelný, ale měl by dnes svátek, proto Vám ho sem cpu. A ten první chlapeček, ten větší na fotce, to je jeho brácha a ten by měl svátek zítra:-D
    DRAGON
    DRAGON --- ---
    FRK_R23: já když zaznamenal minulý týden, že 26. června má Q1 třicátý výročí.. :)
    FRK_R23
    FRK_R23 --- ---
    Občas zapomínám, jak jsme tady všichni… dříve narození :))
    FIFI
    FIFI --- ---
    ILTU: to je můj táta :-)
    ILTU
    ILTU --- ---
    FIFI: A co je to za osobu?
    FIFI
    FIFI --- ---
    Osoba na prvni fotce vpravo je zaroven ta osoba na druhe fotce vlevo:)

    CAROLIAN
    CAROLIAN --- ---
    GUMBA: to je bez těch kojenců... a žádná čtvrtina sedmdesátníků, devět procent lidí přes 60
    Ještě v roce 1910 v českých zemích počet lidí starších šedesáti let nepřekročil devět procent z celkové populace. Velký podíl obyvatelstva tvořily děti nebo mladí pracující lidé. Změna nastala až v polovině 20. století a pochopitelně souvisela s rozvojem lékařské péče, nižší úmrtností a lepší péčí o seniory. Podle statistik, které uvádí Milena Lenderová ve své knize Z dějin české každodennosti, představovali v roce 1950 lidé nad šedesát let věku 11,8 procent celkové populace, v 80. letech už to bylo 15,8 procent a v roce 1995 18 procent.
    Před dvěma sty lety se Češi dožívali průměrně 30 let. Na jaké nemoci nejčastěji umírali? - Vitalia.cz
    https://www.vitalia.cz/clanky/kolika-let-se-dozivali-lide-v-18-a-19-stoleti/
    CROME
    CROME --- ---
    GUMBA: Ano jenze tech 70 let se dozila naprosta mensina obyvatelstva a ta se jeste zmensovala dale do minulosti. V te dobe pokud mel clovek kliku a dozil dospelosti, stale dost znacne hrozilo ze zaklepes backorama na dnes jiz banalni onemocneni/ zraneni, protoze nebyla napr. antibiotika, ktera byly a jsou (zatim) znacne vyznamnym prvkem pro zdravi cele populace.
    GUMBA
    GUMBA --- ---
    CAROLIAN: Dovilím si malé statistické okénko. Tohle je velmi zažitá nicméně ne úplně správná interpretace známého faktu, že průměrná "naděje dožití při narození" byla tenkrát cca 40 let (ve středo/starověku ještě méně), tedy zhruba poloviční, než je dnes. To ale neznamená, že by se tenkrát průměrný člověk dožil 35 nebo 40 let, průměr je v tomto dosti ošemetná statistika, je-li to průměrované rozdělení dost šikmé. Např. "naděje dožití ve 20 letech" už takhle nízká nebyla, bývala cca okolo 65 let (19.století). A třeba "naděje dožití v 60 letech" už byla 75 let, to už se celkem dost blížila dnešní. Tyhle statistiky byly totiž v dřívějších dobách silně taženy dolů (z dnešjího pohledu) extrémní dětskou úmrtností, a také i celkem slušnou úmrtností v dospělosti, v produktivním věku. Podobně byl tou vyšší úmrtností v mladém věku tažen dolů i medián věku v okamžiku smrti, který byl tenkrát cca 40-50 let. Když by ale člověk vyšetřoval modus věku při úmrtí (modus je nejpravděpodobnější hodnota daného rozdělení), tak by došel k číslu okolo 75 let. Čili ve skutečnosti i tenkrát (19. století) se třeba čtvrtina lidí dožila kmetského věku 70 let (dneska je takové dožití samozřejmě standard; skoro 90 %)

    Fig. 1 v: https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/articles/mortalityinenglandandwales/2012-12-17?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam