CRAZY_IVAN: Tyhle projekty mě vždycky tak hřejou u srdce... Paráda!

Díky starostce zámek Mirošovice nespadl úplně.

Když se v srpnu 2019 propadla velká část střechy na zámku Mirošovice, zdálo se, že osud této vzácné památky je definitivně zpečetěn. Původně gotická tvrz z konce 15. století, kterou v roce 1554 renesančně přestavěli rytíři z Mirošovic a později barokně upravili Lobkovicové, se před očima měnila v hromadu sutin. Dlouhá léta chybějící údržby po druhé světové válce vykonala své a budově hrozilo úplné zřícení.

V té nejtemnější chvíli však zasáhla obec Hrobčice pod vedením starostky Jany Syslové. Obec v roce 2019 odkoupila havarijní zámek od sdružení Kampanila za symbolickou jedinou korunu a paní starostka se okamžitě pustila do mravenčí práce s cílem památku zachránit. Cesta to nebyla vůbec jednoduchá. První pokusy o získání financí selhaly, a když už to vypadalo nadějně, v červenci 2020 se zřítily další části stavby, což zcela nabouralo připravený rozpočet. Jana Syslová se ale nevzdala. Na doporučení odborníků projekt upravila, podala novou žádost a uspěla v dotačním programu Ministerstva průmyslu a obchodu na regeneraci brownfieldů.

Díky nezdolné energii paní starostky a finanční spoluúčasti obce se podařilo zajistit statiku, vybudovat nový krov a provést kompletní rekonstrukci. Dne 13. července 2023 se opravený zámek slavnostně otevřel jako nové polyfunkční a komunitní centrum. Mirošovice jsou jasným důkazem toho, že když má obec osvícené vedení, které se nezalekne ani padající střechy, dají se zachránit i zdánlivě odepsané stavby.

Facebook
https://www.facebook.com/photo?fbid=1431553005675749&set=a.549847340512991

Václavské náměstí v 19.století, donedávna a teď se uvidí no...

DRAGON: Nebo že ten v podstatě novej film je z roku 2006 :D

ILTU: je to neuvěřitelný, ale měl by dnes svátek, proto Vám ho sem cpu. A ten první chlapeček, ten větší na fotce, to je jeho brácha a ten by měl svátek zítra:-D

Občas zapomínám, jak jsme tady všichni… dříve narození :))

ILTU: to je můj táta :-)

Osoba na prvni fotce vpravo je zaroven ta osoba na druhe fotce vlevo:)

GUMBA: to je bez těch kojenců... a žádná čtvrtina sedmdesátníků, devět procent lidí přes 60
Ještě v roce 1910 v českých zemích počet lidí starších šedesáti let nepřekročil devět procent z celkové populace. Velký podíl obyvatelstva tvořily děti nebo mladí pracující lidé. Změna nastala až v polovině 20. století a pochopitelně souvisela s rozvojem lékařské péče, nižší úmrtností a lepší péčí o seniory. Podle statistik, které uvádí Milena Lenderová ve své knize Z dějin české každodennosti, představovali v roce 1950 lidé nad šedesát let věku 11,8 procent celkové populace, v 80. letech už to bylo 15,8 procent a v roce 1995 18 procent.
Před dvěma sty lety se Češi dožívali průměrně 30 let. Na jaké nemoci nejčastěji umírali? - Vitalia.cz
https://www.vitalia.cz/clanky/kolika-let-se-dozivali-lide-v-18-a-19-stoleti/

CAROLIAN: Dovilím si malé statistické okénko. Tohle je velmi zažitá nicméně ne úplně správná interpretace známého faktu, že průměrná "naděje dožití při narození" byla tenkrát cca 40 let (ve středo/starověku ještě méně), tedy zhruba poloviční, než je dnes. To ale neznamená, že by se tenkrát průměrný člověk dožil 35 nebo 40 let, průměr je v tomto dosti ošemetná statistika, je-li to průměrované rozdělení dost šikmé. Např. "naděje dožití ve 20 letech" už takhle nízká nebyla, bývala cca okolo 65 let (19.století). A třeba "naděje dožití v 60 letech" už byla 75 let, to už se celkem dost blížila dnešní. Tyhle statistiky byly totiž v dřívějších dobách silně taženy dolů (z dnešjího pohledu) extrémní dětskou úmrtností, a také i celkem slušnou úmrtností v dospělosti, v produktivním věku. Podobně byl tou vyšší úmrtností v mladém věku tažen dolů i medián věku v okamžiku smrti, který byl tenkrát cca 40-50 let. Když by ale člověk vyšetřoval modus věku při úmrtí (modus je nejpravděpodobnější hodnota daného rozdělení), tak by došel k číslu okolo 75 let. Čili ve skutečnosti i tenkrát (19. století) se třeba čtvrtina lidí dožila kmetského věku 70 let (dneska je takové dožití samozřejmě standard; skoro 90 %)

Fig. 1 v: https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/articles/mortalityinenglandandwales/2012-12-17?

CAROLIAN: můj osmdesátiletý děda taky nemusel čtyři roky vést národ v bratrovražedné válce, v mlékárně se tolik nestresujes, když zapomeneš mlíko tak holt prodáváš kefír :) a obecně platí že lidé dnes vypadají o minimálně dekádu mladší než jejich vrstevníci před padesáti lety.
mě spíš dostalo jak moc se na člověku podepíše stres. před je to takovej lehce okoralejší strejda Mloka Skamandry, po je čerstvě rozbaleny Tutanchamon

ERRTU: v té době se lidi dožívali plus mínus čtyřiceti let. Vrchlickému (myslím) k padesátinám gratulovali s titulem "ctihodný kmete". V šestapadesáti byl člověk skutečně stařec, kmet... tvůj děda byl pravděpodobně o sto let mladší než Lincoln, narozený v úplně jiné době, kdy už nebyly hladomory a epidemie různých chorob...

ARGANNAH: a uplne blbej pry taky nebyl.

ERRTU: Nikdy mě to nedošlo, páč znám jenom tu druhou fotku, ale byl to krásnej kus chlapa

abraham lincoln v roce 1861 (bylo mu 52, zacala us obcanska valka) a o ctyri roky pozdeji v 1865 (56, valka skoncila).
muj deda vypadal v osmdesati svezeji... valka je svine.

HEJSEK23: fakticky, ano mas pravdu. V tomto hraje roli ten morální aspekt.