THE_MIRACLE: kapitalismus fungující v rámci nějakého typu demokratické či alespoň morální tradice je systémem, který je alespoň sémanticky schopen odlišit podvod od systémového, legálního, legitimního řešení: alespoň si o podvodu schopen mluvit, přisoudit mu negativní emocionální konotaci, apod. - ano, nestačí to, ale otázka prevence mě přijde důležitější, než otázka trestu, a možnost prevence se týká právě možnosti komunikace o problému.
Opravdu děsivé jsou systémy, ve které jazyk moci předem znemožňuje vůbec komunikovat o tom, že tam někde nějaký problém je. Možnosti vzniku takového jazyka si všimli intelektuálové stojící mimo tradiční pravolevé dělení, jako Orwell nebo Havel.
Dokud se vůbec jsme schopni bavit o tom, že některé jízdenky mohou být vytištěné legálně a jiné ilegálně, tak ještě nic není ztraceno: ve chvíli, kdy dospějeme k totální instrumentálnosti směny - tedy ve chvíli, kdy rozlišovat mezi poctivým a nepoctivým ztratí smysl - tak bude vše ztraceno.
(BTW, tohle patří už spíš do
[ Ekonomie - střet ideí ] - ale pojem "likvidita" se odvíjí od "tekutost" a tedy od objemu tekutého, roztaveného a tedy zcela anonymního zlata, nevyraženého do formy mincí...)
Vše je to o tom, kdo má právo být v systému anonymní - a kdo musí neustále žádat o konsensus v rámci společenské smlouvy. A není to tak, že bych tvrdil, že jedno nebo druhé je dobře a opak je zcela chybný: můj "radikálně středový" pohled spočívá v tom, že oba extrémy pokládám za chybné.