jedna věc je, jestli definice trhu sama o sobě nepředpokládá nějako základní regulaci (tedy např. směna a nikoliv krádež, směna dobrovolná a nikoliv vynucená, apod.) - nemám problém se bavit o "sociálně tržním hospodářství", které podle mě spočívá v diskuzi o tom, kde končí dobrovolnost a konsensus a začíná nátlak, lež, podvod - druhá věc je, jestli požadavek na to, aby přes státní rozpočet teklo spíše menší než větší procento HDP je to samé, jako "požadovat zcela neregulovatelný trh".
já jsem zjistil, že mám u libertariánů určitý problém s něčím, čemu pro změnu říkám "texaský maoismus" - jde totiž v podstatě o pojetí vlastnictví jako něčeho, co vychází ze schopnosti uhájit si ho se zbraní v ruce - což mě přijde podezřele blízké Maově politické tezi "veškerá moc vychází z hlavně pušky". nicméně pokud vlastnictví vychází ze společenské smlouvy (což je právě klasický evropský liberalismus, tahle představa), tak na tom nevidím nic extra kontroverzního (jasně - je zde teoretické riziko, že si společnost odhlasuje jeho zrušení - ale k tomuto v zemích, kde se komunisté ucházeli o moc skutečně jen demokratickou cestou a nepřevzali jí násilně, kupodivu nikdy nedošlo)
samotná představa nízkých daní a menšího podílu státního rozpočtu na HDP - i když trh není "neregulovaný", ve smyslu že se hlídá, aby se místo potravin neprodávaly jedy a odpadky, apod. - mě osobně přijde jako rozumná představa. spíše je problémem příliš nerovnoměrná distribuce bohatství v soukromém sektoru - která ale často skrytě stojí na nějaké státní regulaci, která ji umožňuje - k čemu je dobré, pokud 40% přerozděluje stát a 60% soukromý sektor, pokud 99% bohatství v soukromém sektoru ovládá 1% populace? 20% souhrnné daně nevidím jako katastrofu, pokud by na bohatství soukromého sektoru participovala populace rovnoměrněji (toto ale lze stěží nadekretovat nějak zezhora).
Samozřejmě si nemyslím, že kvalitu života by šlo přímo změřit pomocí čísel HDP - ale taky si nemyslím, že všechny peníze, které protečou přes státní rozpočet, vedou přímo ke zvyšování kvality života - a že naopak všechen zisk jen a jen nějak protisociálně kapitalizován a nevyplyne z něj něco všeobecně prospěšného.