ZOFI: ale specialni hudebni, sportovni, baletni, atd skoly jsou celkem draze placene... zkus si zjistit, kolik stoji opravdu spickova hudebni nebo baletni pruprava a obavam se, ze to bude mnohem vic, nez ty platis za skolne...

PROČ JE SAMOZŘEJMÉ, ŽE DĚTI NADANÉ NA SPORT, NA HUDBU, NA TANEC MOHOU MÍT UŽ OD MALA SVÉ SPECIÁLNÍ ŠKOLY, ALE U DĚTÍ NADANÝCH NA MATIKU, CHEMII, JAZYKY, ČI VŠEOBECNĚ, DĚTÍ S VYSOKÝM IQ, TO MOŽNÉ NENÍ ?!

ZOFI: tak nevim, jestli jagr je zrovna ten nejlepsi priklad :-) osobne bych to spis zaradila do kolonky: deti, skrz ktere si rodice naplnuji vlastni ambice, protoze ruku na srdce, tobe prijde normalni, kdyz matka odejde s dospelym synem do jine zeme, aby mu delala zazemi? :-) no ale to sem opravdu nepatri...

Chtěla bych reagovat ještě na příspěvek CHIMÉRY z 13.45/26.3., který tu tak trochu zapadl...
Můj syn - jako ostatně všechny malé děti do nějakých 10 - 11 let se učí, čtou, zjištují nové věci prostě jen proto, že je to zajímá...vůbec nepřemýšlí o tom, že se jim to jednou bude hodit, že je budou v životě potřebovat...a zde nastupuje ta odlišná inteligence jednotlivců - ty nadané zajímá spousta věcí...ty méně nadané velmi málo....
takže u jedněch učitel velmi lehce dítě zaujme, u druhých velmi těžko...u některých vůbec, s tím opět s CHIMÉROU souhlasím...

Myslím si ale, chiméro, že na výchově v rodině velmi záleží, studovala jsem psychologii a pedagogiku dětí - myslím si, že to, co bylo dáno dítěti při narození, tady jeho vrozené schopnosti, nadání, inteligence, jsou opravdu zásadní, ale...druhým faktorem jsou určité povahové vlastnosti - tedy píle, vytrvalost, cílevědomost, snaha...a tím třetím, též velice důležitým je VÝCHOVA V RODINĚ, JAKÝ VZOR MU RODIČE DÁVAJÍ, JAKÉ MAJÍ NÁZORY, K ČEMU HO VEDOU !
DOSPĚLÍ SI MNOHDY VŮBEC NEUVĚDOMUJÍ, ŽE DÍTĚ JE JAKO KNIHA, DO KTERÉ SE VŠE, CO ZA PRVNÍCH 18 LET, (NEBO ALESPON DO DOBY, NEŽ ZAČNE PUBERTA ),DOMA ZAŽIJE, DO KTERÉ SE VŠE ZAPISUJE...Vidím to na svém synovi, někdy mu něco mu povídám, on mě jen vyslechne, vypadá to, že mě ani nevnímá, ale po několika dnech mi to stejné poví jako svůj názor...
Všechny tři faktory se dle mě podílejí na utváření osobnosti rovným dílem, takže z líného lajdáka, navíc bez podpory rodiny s IQ 130 nikdy nic nebude, ale dítě s podporující rodinou, se snahou něco dokázat, se zájmem o nové věci, může i s průměrným IQ dokázat mnohé...a mnohdy mnohem víc, než dítě nadané, nepodporované...je jasné, že i nadané s chutí do poznávání a pevnou vůlí, může dokázat i bez podpory rodiny mnohé, ale takových dětí je asi opravdu jen pár...
Sama CHiméra mluvila o tom (přís.z 26.3.), jak svého syna ve všem podporuje, jak ho neodbyde, když se jí na něco zeptá...a v tom to je...podruhé už se většina dětí nezeptá...a ztrácí tak zájem o něco, co ho mohlo obohatit.
Je to vidět i na příkladu J.Jágra (také o něm psala Chiméra...), kdyby jeho máma jemu a jeho talentu - nadání - v podstatě neobětovala svůj život, jeho táta nevstával ráno ve 4 hod, aby ho jako malého kluka dovezl na trénink a nevěnoval mu též veškerý volný čas, myslíte, že by byl tam, kde ted? Díky němu a všem podobným nadaným je naše zem v povědomí světa, ale hlavní zásluhu na tom, co tito lidé dokázali, mají jejich rodiče...tedy výchova, péče rodiny ...

KAI podívej. já netvrdím, že nadpoloviční část naší populace je podprůměrně inteligentní. to tvrdí výzkumy, které se nechali udělat reklamáři. na jejich základě pak dělají ty pitomé reklamy. (ale říkám, že tomu - na základě zkušeností s lidmi okolo - věřím :-) Gaussovu křivku znám :-)

MIMA s tou prací v týmech... jsem taky věděc a v týmu nepracuju. je to tak ve většině humanitních oborů... pokud máme společný projekt, tak si dělá každý svoje a pak se to v závěru spojí. ale jsou obory, kde to bez týmu nejde. takže myslím, že je to fifty-fifty :)
byla-lis mimořádně nadané dítě, určitě víš, že to v obyčejné třídě takové dítě nemá jednoduché. pokud bys měla štěstí na mimořádně nadanou učitelku, jako je zde třeba ALDEMIK, šlo by to dobře i s rozvíjením tvé (ne)schopnosti pracovat v týmu :-) ale bohužel... nebývá to tak.

KAI to je dobře, že píšeš o té Křídlovické... já o ní nic konkrétního nevím, jen jsem se dočetla, že chystají tu třídu pro nadané. Mohla bys to tam jít někdy vobčíhnout - třeba až bude den otevřených dveří?

FIFI je to jednoduché :-) některé děti na školní věci kašlou. a rodiče se domnívají (pokud vůbec vědí, že jejich dítě chodí do školy), že nejlíp naučí dítě samostatnosti a odpovědnosti, když se sami o nic z jeho povinností zajímat nebudou ;)

hrubky vidím :-) už to po sobě ani nečtu .-)

Ještě doplním tu Babičku :-) Babičku čtou děti ve třídě mýho syna někdy místo čítanky. Mají letos probrat B. Němcovou, pojedou na vlet do Ratibořic atd.. Babičku si děti měly sehnat přes letní prázdniny. Paní učitelce je úplně jedno, jaké vydaní, takže třeba můj syn má Babičku hodně omšelou, kdysi si ji kupoval můj strýc, tuším je tak předválečná.. Děti si ji mohly koupit třeba v antikvariátu, ale aby každej měl svoji a ve třídě prostě předčítají, vysvětlují si různé slovní obraty - ono je tam hodně přirovnání atd. Občas ji přinesou domů a měli toho i nějaké úkoly na porozumění textu.
Spolužák, co včera nevěděl, v kolik má být na nádraží si Babičku přinesl jako poslední ze třídy, někdy až koncem října. To už paní učitelka byla docela naštvaná - alespoň to říkal syn. Už z toho asi chtěla dát úkol, ale nemohla, když tento spolužík neměl pomůcku. No nic. Babičku si nakonec půjčil v nějaké knihovně a sláva, v říjnu ji donesl. Jenže - malá odbočka.
Asi před 3mi týdny přišla naše prvňačka s tím, že ve škole bude soutěž o knihách HP a že ona se na to chce přihlásit. No bylo mi to divný (pro prvňáky?). Šla jsem tedy s dcerou do knihovny, kterou má škola a vede ji jedna paní učitelka, která tuto soutěž vyhlásila. Syn, když slyšel, že už zase jdeme do knihovny, tak jen mezi řečí řekl - to tam potkáte Pepíka, on si tam jde půjčit Babičku. Já se divím a říkám - jak Babičku? Vždyť ji přece má od října půjčenou. No to mami má. Ale to je ta mstní knihovna a už ji musel vrátit. Tak si půjčí tady v žákovské školní knihovně. No nic, jdeme s dcerou do knihovny, zjistím vše o soutěži a pak se ptám - to už tady asi Pepík byl, já myslela, že ho odvezeme domů. prej si měl přijít půjčit Babičku. Paní učitelka z knihovny (ale i běžně učí) byla v obraze a hned mi řekla, že ví o tom, že Pepík měl přijít, ale že tam vůbec nebyl..
No nic, Babičku více neřešíme, až zase dneska. Syn si přinesl Babičku domů, že si mají za úkol přes víkend přečíst tu a tu kapitolu. A dodal - no mami a Pepík tu Babičku stále neměl, dneska odpadla informatika, takže jsme zase Babičku četli místo informatiky a on se zase koukal s Frantou do té jeho. Ale z čeho bude číst doma, že.. .-(

jako kauza Babička se v téhle třídě táhne už od června, kdy paní učitelka řekla dětem, aby celý příští rok měly děti SVOJÍ Babičku k dispozici. Je březen a někteří žáci tu otázku stále nemají vyřešenou? To prostě nepochopím!

omluvte překlepy, mám jinou klávesnici..

Jak někde psala tuším ZOFI, jsou děti, kterým vadí, že jejich spolužáci nemají úkoly, pomůcky atd.. Proč by dítě od ZOFI mělo být zdržováno tím, že paní učitelka řeší proč už zase Pepíček nemá kružítko a Anička Čítanku, Péťa Babičku a Natálka domácí úkol?
Dítě od ZOFI se přišlo do školy hlavně učit, dozvídat nové věci..a tyhle organizační nedostatky ho prostě zdržují.. Věřím tomu, že když má člověk nadané dítě, tak že to dítě všechyn tyhle nedostatky zdržují, já chápu, že chlapeček od ZOFI v hodinách spal .-)

ALDEMIK: já si tedy opravdu myslím, že od výkladu je tu učitel a ne jiný žák. Pokud je žák v něčem napřed, tak má škola zajistit, aby se žák nenudil a škola by měla umožnit slučování tříd - prostě skupinky podle znalostí. Konkrétně mýho kluka taky třeba periodická tabulka zajímá, chemii ještě taky nemá. Zajímala by ho i fyzika, elektrika /obvody/ atd.. Může snad jít můj syn na některé hodiny do vyššího ročníku? Může jít studovat rovnováhu na páce? Může jít dělat chemický pokusy?
Ne, můj syn je odkázán na to, co mu o tom řeknu já či manžel. Takže manžel s ním probral obvody, já zakoupila tabulku prvků atd..
Nedávno jsem byla s klukem na testech určených hlavně pro deváťáky k volbě povolání. Bylo mi tam řečeno, že např. gymnazisté mohou docházet na přednášky na VŠ. A to se jedná o úplně jiné budovy a typy škol a studia. Pročpak tohle nejde udělat v běžné ZŠ, kde by to bylo v JEDNÉ budově? Proč musej děti nenadané, ale třeba v něčem napřed, odcházet z místních škol a musej dojíždět? Proč se prostě musej přizpůsobovat dětem, které o učení nemají zájem? Proč mýmu synovi kolikrát večer pípne SMS nebo někdo volá s tím: Hele, cože to bylo za úkol? A proč mýmu synovi třeba včera v 7.40 volá spolužák, v kolik hodin že mají sraz na tom nádraží ? (jeli na exkurzi do ND a měli na nádraží být v 7.50. Sraz ten spolužák samozřejmě nestihl, nakonec vlak tedy ano, ale běžel celou cestu až na nádraží. Ty víš, kde bydlím, proto píšu detaily.
Proč si žáci nejsou schopni vést Úkolníček a tam si zapsat takovou věc, jako na které stránce se nachází ten úkol? Jak je vůbec možný, že rodiče 11letýho kluka nejsou v obraze o tom, že kluk neví, kdy má kde být, když jedou na exkurzi?

Ovšem teorii, že lidé, kteří jsou prvorození a musej už v dětství vysvětlovat mladšímu sourozenci (sourozencům) plno věcí, např. pravidla stolních her a tudíž mají prvorození se sourozencem vlastěn lepší vyjadřovací schopnosti a taky si uměj víc věcí, neboť vysvětlováním se vlastně sami učej jsem už slyšela. Přesto - něco vysvětlovat doma bráchovi či ségrře je něco jinýho, než ve škole učit spolužáka..

Ještě napíšu, že nemám nadané dítě, mám jedničkáře. Loni mu jeden učitel taky říkal, že když už má svoje hotovo, tak má pomoc sousedovi. Taky mi ten učitel pak říkal, že se moje dítě vyčleňuje (syn si četl v autobuse, když jeli na výlet). Toho učitele naštěstí už vyhodili.

Mam trosku pocit, ze se tu s pojmem IQ operuje jako s nejakou absolutni hodnotou, asi jako "merim 195 cm". To je trochu scestne, aneb jak jeden vtipalek rekl "IQ je to, co meri testy inteligence" ;) Napriklad ja podle mensackyho testu jsem temer genialni ;] a v americke populaci bych byla v te fialove zone obrazku dole (lol), ale jak dostanu nejaky komplexnejsi test struktury inteligence, kde se k tomu primota i verbalni cast, nedej boze prostorova predstavivost, je to trochu jinde. Kazdy z testu co jsem kdy delala mi hodi trochu jiny vysledek, treba i podle toho, jak se zrovna vyspim. IQ neni absolutni nemena hodnota. Verim, ze vase deti jsou otestovane profesionaly a sadou komplexnich testu, Sarka Portesovato ma nepochybne zmaknute, jen bych malinko varovala pred absolutnim rozlisovanim "pod 140, nad 140" atd. Zkuste brat ta cisla trosku s rezervou ;)

Pak mi jeste malinko dre usi to neustale opakovane klise "ty deti jsou nase budoucnost". Vas, maminek, nepochybne :-) Moje? Kdo vi. Mozna ano! Ale mozna taky ne. Nase budoucnost jsou vsechny deti.

Jinak v momentalne probihajicim "sporu" o spesl tridach pro nadane vs integraci jsem asi spis pro svuj k svemu, i kdyz uznavam, ze to neni lehka otazka. V obycejnych skolach trpi spousta deti, spousta to odskace nejakymi zdravotnimi problemy, o demotivaci ani nemluve a pro vsecky udelat spesl skolu nelze. Mozna ze nejak castecne hrazene studium by bylo fer...kdo vi, nemam jasno.

Kazdopadne se mi tu vase debata moc pekne cte a tema me zajima, i kdyz muj hlavni zajem v teto oblasti jsou ADHD deti :-)

Jeste bych se chtela vyjadrit ke zde zminovane zakladce v Brne - Kridlovicka. Ze pry chystaji nejake tridy pro nadane. Ja na tuhle zakladku chodila na druhy stupen do tridy s tzv. "rozsirenou vyukou matematickych a prirodovednych predmetu", ci kyho slaka se to jmenovalo, takze skolu trochu znam. Muj dojem je takovy, ze tyhlety vyberove tridy si tam pan reditel vymysli, aby si tim spravil prumer a reputaci skoly, pac jinak je to skola s velkym poctem grazliku a cikanu. Jen za mych studii tam nekolik ucitelu skoncilo v blazinci. Moje trida byla fajn, bavilo me to (podstatne vic jak na ZS predtim, kde jsem spoluzakama stridave opovrhovala a stridave je ze soucitu doucovala :)) [rodice me jeste dali kvuli nemocem pozdeji do skoly, proste zlo;]) ale ty moresy ostatnich grazl-trid jsme nakonec pochytily taky. Zazila jsem si tam i sikanu od party cikanskejch holek, nastesti jsem byla vzdycky dostatecne drza, takze sem jim to nakonec nejak vratila, ale uzko mi parkrat bylo dost. I presto jsem raci, ze jsem byla tam a ne na stare skole, mozna je to nakonec idealni kombinace, takova trida v takove skole :D aspon jsem se naucila se porvat s ruznymi situacemi, ostatne, nejaky psychicky terorek jsem si zazila i jako prvak na gymplu, to si clovek asi nevybere. Jen jsem chtela varovat, ze dle (nejen) meho dojmu reditel tehle ZS se snazi stavet potemkina a problemy casto resi tak, ze je tutla a zameta pod koberec, hlavne aby se nic nedostalo ven. V soucasnosti trochu pomaham s jednim ADHD klukem co tam chodi a je to bida s nouzi.

CHIMERA: nadpoloviční většina naší populace je podrůměrně inteligentní :-)

to opravdu nelze, to je nesmysl. IQ je v populaci vzdy rozlozeno podle Gaussovy krivky.

Jak už jsem napsal kdysi dávno, znám spoustu lidí, které mohu směle řadit mezi mimořádně inteligentní děti (spíš teda mládež). Společensky fungují naprosto bez problémů, ale je důležité, aby měli kontakt se sobě rovnými. A neplatí to jenom u inteligentních lidí, člověk prostě nejlíp vychází s lidmi, se kterými má něco společného. To není žádné elitářství, to je prostě společenský fakt, který vám potvrdí každý sociolog.

Víte dámy, já tu tak trochu mluvím o sobě :-)))))
Ale to je dáááávno :-)

CHIMERA: Víš, vzhledem k tomu, že já se v jednom vědeckém ústavu pohybuju, tak tomu moc nevěřím.

NIMA _ nevím, proč si každej myslí, že nadané děti musí být nemluvní samotáři, kteří nedokážou vyjít s jinými lidmi? A že by jim ublížilo, kdyby utvořili třídy, kde by se jim učitelé individuálně věnovali a tudíž by probírali látku jejich rychlostí - optimálně dva roky za jeden rok v oblíbených předmětech...
Můj syn je milý upovídaný chlapec, nemá nejmenší problém navázat kontakt s kýmkoliv, at už s dospělým, pubertákem, či malým dítětem. Jezdí do táborů, na 3 týdny každý rok do léčebny, celý rok chodí do několika odlišných kroužků...má snad málo kontaktů s obyčejnými dětmi? Určitě ne, myslím si, že jich má víc, než mnohé jiné dítě jeho věku, které chodí jen do školy a pak sedí samo doma u počítače...

CHIMERA: tak já se to tu snažím nějak dlouho - sáhle vysvětlit, a ty tam prskneš jednu větu a sedí to úplně přesně !!!!!

MIMA: ale kdo jiný, než někdo z těchto 2-3 % dětí v budoucnu vymyslí něco nového pro lidstvo - lék, technickou vymoženost (i PC a internet není zas tak stará záležitost), jiný pohon pro auta .... pokud by se to povedlo Čechovi, měli bychom z toho užitek ne jen jako jednotlivci, ale také jako Česká republika...ne?
Můj syn umí pracovat v týmu, kupodivu právě tohle se na té škole učí...a klade důraz, což nemohu říci ani trochu o škole druhé - státní...

Jak jsem napsala, těch nadaných je tam je jen asi 4děti, a občas se stane, že učitelka po těchto chce i aby vysvětlili látku...kterou oni už umí, druzí zatím ne... asi ví, že jednou budou mít na starosti nějakej kolektiv, že je dobré se to už v dětství začít učit...Ron to dělá rád, protože ty děti se na něj dívají s obdivem a zájmem, dokonce většina i pochopí, co jim říkal. V jeho bývalé třídě by ho schválně rušili, pokřikovali na něj, o přestávce by se mu smáli...a nepochopili by nic. Jeho by to do budoucna jen znechutilo - odradilo...
Už to tu píší po několikáté...my byly 3 roky v normální základní škole a synovi to pouze sebralo chut do učení, sebevědomí,zdraví, víru v přátelství, ...a nevím jak by to skončilo, kdyby od tud neodešel...V jiné státní škole nadané dítě pro velký počet dětí nechtěli...Co tedy jsem měla dělat.? Jsem samoživitelka a celou částku co bude soukromá škola stát, jsem si půjčila!
Proč jsou naší společnosti nadané děti na obtíž?

MIMA ano, v dnešní vědě pracují týmy. ale jsou to týmy nadaných až mimořádně nadaných lidí :-) ne jeden vědátor a 20 poskoků :-)

Vaši diskusi čtu už dost dlouho a teprve teď jsem poprvé pocítila chuť se připojit.
Nesouhlasím s tím, že naše budoucnost je v tom 2-3% dětí. Inteligence, schopnost vstřebávat poznatky .. nebo jak to chcete nazvat ... je nesmírně důležitá, ale v dnešní vědě se daleko víc cení schopnost pracovat v týmu .. a to i s těmi, kteří svým IQ nepatří do vyjmenované skupiny. Doba osamělých objevitelů už je dávno pryč. A bohužel většina dětí s vysokým IQ není na mezilidskou komunikaci právě nejnadanější. A je to docela pochopitelné, protože jejich schopnost spojovat fakta je podstatně dál a vysvětlovat to těm ostatní je děsně obtížné.