CHIMERA: je něco podobného i v Brně? Ron chodil do šachu od 5 let, bylo to od 8, vzali ho, nyní do programování, je od 13 let, vzali ho v 10, s tím problém nemám, asi jak kde...

Vite o co mi šlo..
že v první řadě záleží na rodičích, co z jejich dětí bude, ani ne tak moc jak má vysokou inteligenci...pak také na trenérech či učitelích...prostě odbornících...samozřejmě, že i na tom, zdali dětem jsou ochotni rodiče ty kroužky platit, ne jen je tam vodit...
já se dobrovolně rozhodla synovi zaplatit základní vzdělání, přesto, že by v našem státě mělo být zadarmo, protože nechci v první řadě, aby měl syn nadále zdravotní problémy a zkažené dětství a protože chci, aby byl štastný ....to je pro mě velmi důležité....
a protože chci, aby si rozvíjel i další svá nadání, již 5 let mu platím v ZUŠ hru na flétnu - ročně 3 500kč, 3 roky hru na kytaru - 3 500 kč a další kroužky - dětský pěvecký sbor, programování, karate, skauty ... i proto, že chci, aby se setkával i s obyčejnými dětmi.... a nenaříkám, že mě to stojí ročně obrovskou sumu peněz, kterou jako samoživitelka nemám,a je to pro mě mnohdy obrovský stres je "sehnat" ...
synův otec na zájmové činnosti, ani na soukromou školu ničím nepřispívá...říká - je to moje rozhodnutí...

FIFI no o tom, že kroužky jsou často odstupňované podle věku, to vím... to je další nepříjemnost.
naše univerzita (Přírodovědecká fakulta UP) vymyslela skvělý projekt k propagaci vědy - jmenuje se to MEDVĚD /medializace vědy/... zajímavé přednášky a pokusy z chemie, fyziky ap. připravené vysokoškolskými pedagogy pro děti... malej z toho byl nadšenej a chtěl se tam přihlásit... ovšem projekt je od 9 let... a i když jsem se zkoušela se šéfem projektu domluvit, mlel pořád dokola jen jedno jediné: není to pro děti pod 9 let. nezajímalo ho, jestli je to dítě pro projekt vhodné, ale jen to, jestli mu už bylo 9 let. pěkně blbé!

YENNEFER: záleží jak kde. Třeba ty šachy, to je Sokol, to je totiž sport :- )), takže je to v Sokole. Kluka to baví děsně, jezdí s nima i na šachové tábory.

Fotografování - to vede profesionální fotograf. Píší tam: Fotografický kroužek
- pro děti od 13 let
Povídání o fotografii, základy fotografie, práce s digitálním fotoaparátem.

Ten tenis - to je nějaká tenisová škola pro děti, tu úroveň neznám, moje děti občas učí jejich děda, dělá správce na kurtech :-), ale jsou na to levé, takže jsem v klidu:-)

Co mne štve, je úroveň jazyků, kroužek /a to je při základní škole, vede ho učitelka AJ/ furt odpadá..nic moc neuměj. Ale tady asi cena odpovídá kvalitě. Syn chodí na soukromé doučování za 150 Kč na hodinu už 3. rokem.

FIFI: ty krouzky maji dost pochybnou kvalitu, co vim :-( protoze jsou i dost mizerne placene, takze se tam asi moc kvalitnich ucitelu nepohrne...

ještě napíšu, že do focení ani do šachů jsem ho vůbec nenutila, ty šachy si třeba vymyslel už ve školce, viděl film a chtěl, aby to s ním někdo hrál. Dera si zase vymyslela už ve školce piano.
Věřím ZOFI, že když má její dítě X takových různých aktivit, že to pro rodiče musí být strašně náročné, zvlášť když je na syna sama, bez manžela..

YENNEFER: ale jinak máš asi pravdu. Např. hodiny tenisu pro předškoláky - to snad bylo 5 tisíc za půl roku, byly to tuším 2 hodiny za týden. Úplně přesně nevím, moje děti tam fakt nechodily :-), ale tak nějak se to pohybovalo.

Já myslím, že ZOFI jde spíš o to, že třeba tu Chemii nikdo dítěti z 1. třídy vysvětlovat nebude, nikdo takový kroužek neudělá, neboť většina prvňáků opravdu chemii znát nebude...a ani se o ni nebude zajímat.

U nás byl nabízen třeba kroužek fotografování, ale byl psaný až pro děti od 13 let. Synovi tehdy bylo 11, nakonec by ho i vzali..ale už nestíhal, nechodí tam. Stejně tak kdysi do šachů psali, že až pro děti od 8mi let.. kluka mi taky vzali dřív.

YENNEFER: nepatří...každý je nějaký, většina lidí je nějak ujetá...mnoho mužů žije s matkou, prostě jsou na ni zvyklí (uvaří, vypere, za bydlení dají málo...), partnerku si zatím nenašli, tak proč by nevyužili péče maminky...když jí to nevadí...není to běžné, většina kluků se v letech po revoluci snažilo odejít od svých rodičů co nejdřív - za prací, poznávat svět...ale dnes, kdy už není trend zakládat brzy rodinu, ale až někdy kolem 30, jich spousta zůstává také u maminky...

Já ale chtěla na Jágrovi ukázat (protože o něm mluvila i Chiméra), že bez pomocí rodičů by dnes nikdy nemohl být tam, kde je dnes!!! A tak je to u všech, nebo aspon u většiny nadaných lidí kdekoliv na světě...další, co rozhoduje, jsou podmínky státu, jaké těmto nadaným dává, aby své nadání mohli uplatnit, rozvíjet...

FIFI: tak to mel plus, ze mel soukromou ucitelku zdarma :-))) jinak co vim, tak to vetsinou byva nekolik stovek za hodinu, podle ucitele... tady asi spis je mnohem vetsi investici kvalitni hudebni nastroj... no to je jedno, nechtela jsem se hadat, jen jsem chtela poukazat na to, ze ne vse muze byt zdarma, to uz by ti ucitele asi nemohli dostavat vubec zadny plat, nebo my ostatni bychom vsechno odevzdavali na danich...

Dokonce v naší lidušce mají napsáno, že když dítě reprezentuje veleúspěšně, tak ani školné neplatí, nebo má nějakou slevu nebo co :-)

YENNEFER: no já nevím, mám v okolí velice nadané dítě na hudbu, absolutní hudební sluch atd..v 5ti letech nebo kolika si skládal jazzové skladby.. v 10 letech hrával třeba s Koubkovou v TV. Jeho maminka učí na piano v běžné LŠU..ten kluk udělal běžnou základku a pak šel na konzervatoř Jar. Ježka, ta už placená je. Jeho prostě učila maminka, ten žádnou specielní hudební lidušku fakt neplatil..platil normální školné.
Samozřejmě soutěžě atd.. tam ho rodiče museli vozit, tak třeba náklady na benzín atd.. ale školné běžné, jako platí moje dcera :-)

ZOFI: ale tak ono něco z toho lze řešit v nějakých specializovaných kroužcích, navíc některé školy takto zaměřené jsou. Např. jazykovky existují, to je nesporné, stejně tak matematické třídy, např. tato škola je prý velmi dobrá: http://www.uhelnytrh.cz/index.html - Základní škola Uhelný trh
fakultní škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
Má na nyxu i svůj klub, zde: [ Uhelny Trh 4 - tvoje zakladka ]

Jenže tyto školy prostě nejsou všude a dojíždění bývá často problematické. Sport lze řešit sokolem, ten je snad všude.. stejně tak hudba, lidušek je taky plno hodně. Ale třeba chemické školy nejsou že..tam já prostě vidím nějaké konzultace ve vyš. ročníku popř. docházení na jiný typ školy. Ale třeba nemám pravdu, no :-)

ZOFI: ale specialni hudebni, sportovni, baletni, atd skoly jsou celkem draze placene... zkus si zjistit, kolik stoji opravdu spickova hudebni nebo baletni pruprava a obavam se, ze to bude mnohem vic, nez ty platis za skolne...

PROČ JE SAMOZŘEJMÉ, ŽE DĚTI NADANÉ NA SPORT, NA HUDBU, NA TANEC MOHOU MÍT UŽ OD MALA SVÉ SPECIÁLNÍ ŠKOLY, ALE U DĚTÍ NADANÝCH NA MATIKU, CHEMII, JAZYKY, ČI VŠEOBECNĚ, DĚTÍ S VYSOKÝM IQ, TO MOŽNÉ NENÍ ?!

ZOFI: tak nevim, jestli jagr je zrovna ten nejlepsi priklad :-) osobne bych to spis zaradila do kolonky: deti, skrz ktere si rodice naplnuji vlastni ambice, protoze ruku na srdce, tobe prijde normalni, kdyz matka odejde s dospelym synem do jine zeme, aby mu delala zazemi? :-) no ale to sem opravdu nepatri...

Chtěla bych reagovat ještě na příspěvek CHIMÉRY z 13.45/26.3., který tu tak trochu zapadl...
Můj syn - jako ostatně všechny malé děti do nějakých 10 - 11 let se učí, čtou, zjištují nové věci prostě jen proto, že je to zajímá...vůbec nepřemýšlí o tom, že se jim to jednou bude hodit, že je budou v životě potřebovat...a zde nastupuje ta odlišná inteligence jednotlivců - ty nadané zajímá spousta věcí...ty méně nadané velmi málo....
takže u jedněch učitel velmi lehce dítě zaujme, u druhých velmi těžko...u některých vůbec, s tím opět s CHIMÉROU souhlasím...

Myslím si ale, chiméro, že na výchově v rodině velmi záleží, studovala jsem psychologii a pedagogiku dětí - myslím si, že to, co bylo dáno dítěti při narození, tady jeho vrozené schopnosti, nadání, inteligence, jsou opravdu zásadní, ale...druhým faktorem jsou určité povahové vlastnosti - tedy píle, vytrvalost, cílevědomost, snaha...a tím třetím, též velice důležitým je VÝCHOVA V RODINĚ, JAKÝ VZOR MU RODIČE DÁVAJÍ, JAKÉ MAJÍ NÁZORY, K ČEMU HO VEDOU !
DOSPĚLÍ SI MNOHDY VŮBEC NEUVĚDOMUJÍ, ŽE DÍTĚ JE JAKO KNIHA, DO KTERÉ SE VŠE, CO ZA PRVNÍCH 18 LET, (NEBO ALESPON DO DOBY, NEŽ ZAČNE PUBERTA ),DOMA ZAŽIJE, DO KTERÉ SE VŠE ZAPISUJE...Vidím to na svém synovi, někdy mu něco mu povídám, on mě jen vyslechne, vypadá to, že mě ani nevnímá, ale po několika dnech mi to stejné poví jako svůj názor...
Všechny tři faktory se dle mě podílejí na utváření osobnosti rovným dílem, takže z líného lajdáka, navíc bez podpory rodiny s IQ 130 nikdy nic nebude, ale dítě s podporující rodinou, se snahou něco dokázat, se zájmem o nové věci, může i s průměrným IQ dokázat mnohé...a mnohdy mnohem víc, než dítě nadané, nepodporované...je jasné, že i nadané s chutí do poznávání a pevnou vůlí, může dokázat i bez podpory rodiny mnohé, ale takových dětí je asi opravdu jen pár...
Sama CHiméra mluvila o tom (přís.z 26.3.), jak svého syna ve všem podporuje, jak ho neodbyde, když se jí na něco zeptá...a v tom to je...podruhé už se většina dětí nezeptá...a ztrácí tak zájem o něco, co ho mohlo obohatit.
Je to vidět i na příkladu J.Jágra (také o něm psala Chiméra...), kdyby jeho máma jemu a jeho talentu - nadání - v podstatě neobětovala svůj život, jeho táta nevstával ráno ve 4 hod, aby ho jako malého kluka dovezl na trénink a nevěnoval mu též veškerý volný čas, myslíte, že by byl tam, kde ted? Díky němu a všem podobným nadaným je naše zem v povědomí světa, ale hlavní zásluhu na tom, co tito lidé dokázali, mají jejich rodiče...tedy výchova, péče rodiny ...

KAI podívej. já netvrdím, že nadpoloviční část naší populace je podprůměrně inteligentní. to tvrdí výzkumy, které se nechali udělat reklamáři. na jejich základě pak dělají ty pitomé reklamy. (ale říkám, že tomu - na základě zkušeností s lidmi okolo - věřím :-) Gaussovu křivku znám :-)

MIMA s tou prací v týmech... jsem taky věděc a v týmu nepracuju. je to tak ve většině humanitních oborů... pokud máme společný projekt, tak si dělá každý svoje a pak se to v závěru spojí. ale jsou obory, kde to bez týmu nejde. takže myslím, že je to fifty-fifty :)
byla-lis mimořádně nadané dítě, určitě víš, že to v obyčejné třídě takové dítě nemá jednoduché. pokud bys měla štěstí na mimořádně nadanou učitelku, jako je zde třeba ALDEMIK, šlo by to dobře i s rozvíjením tvé (ne)schopnosti pracovat v týmu :-) ale bohužel... nebývá to tak.

KAI to je dobře, že píšeš o té Křídlovické... já o ní nic konkrétního nevím, jen jsem se dočetla, že chystají tu třídu pro nadané. Mohla bys to tam jít někdy vobčíhnout - třeba až bude den otevřených dveří?

FIFI je to jednoduché :-) některé děti na školní věci kašlou. a rodiče se domnívají (pokud vůbec vědí, že jejich dítě chodí do školy), že nejlíp naučí dítě samostatnosti a odpovědnosti, když se sami o nic z jeho povinností zajímat nebudou ;)

hrubky vidím :-) už to po sobě ani nečtu .-)

Ještě doplním tu Babičku :-) Babičku čtou děti ve třídě mýho syna někdy místo čítanky. Mají letos probrat B. Němcovou, pojedou na vlet do Ratibořic atd.. Babičku si děti měly sehnat přes letní prázdniny. Paní učitelce je úplně jedno, jaké vydaní, takže třeba můj syn má Babičku hodně omšelou, kdysi si ji kupoval můj strýc, tuším je tak předválečná.. Děti si ji mohly koupit třeba v antikvariátu, ale aby každej měl svoji a ve třídě prostě předčítají, vysvětlují si různé slovní obraty - ono je tam hodně přirovnání atd. Občas ji přinesou domů a měli toho i nějaké úkoly na porozumění textu.
Spolužák, co včera nevěděl, v kolik má být na nádraží si Babičku přinesl jako poslední ze třídy, někdy až koncem října. To už paní učitelka byla docela naštvaná - alespoň to říkal syn. Už z toho asi chtěla dát úkol, ale nemohla, když tento spolužík neměl pomůcku. No nic. Babičku si nakonec půjčil v nějaké knihovně a sláva, v říjnu ji donesl. Jenže - malá odbočka.
Asi před 3mi týdny přišla naše prvňačka s tím, že ve škole bude soutěž o knihách HP a že ona se na to chce přihlásit. No bylo mi to divný (pro prvňáky?). Šla jsem tedy s dcerou do knihovny, kterou má škola a vede ji jedna paní učitelka, která tuto soutěž vyhlásila. Syn, když slyšel, že už zase jdeme do knihovny, tak jen mezi řečí řekl - to tam potkáte Pepíka, on si tam jde půjčit Babičku. Já se divím a říkám - jak Babičku? Vždyť ji přece má od října půjčenou. No to mami má. Ale to je ta mstní knihovna a už ji musel vrátit. Tak si půjčí tady v žákovské školní knihovně. No nic, jdeme s dcerou do knihovny, zjistím vše o soutěži a pak se ptám - to už tady asi Pepík byl, já myslela, že ho odvezeme domů. prej si měl přijít půjčit Babičku. Paní učitelka z knihovny (ale i běžně učí) byla v obraze a hned mi řekla, že ví o tom, že Pepík měl přijít, ale že tam vůbec nebyl..
No nic, Babičku více neřešíme, až zase dneska. Syn si přinesl Babičku domů, že si mají za úkol přes víkend přečíst tu a tu kapitolu. A dodal - no mami a Pepík tu Babičku stále neměl, dneska odpadla informatika, takže jsme zase Babičku četli místo informatiky a on se zase koukal s Frantou do té jeho. Ale z čeho bude číst doma, že.. .-(

jako kauza Babička se v téhle třídě táhne už od června, kdy paní učitelka řekla dětem, aby celý příští rok měly děti SVOJÍ Babičku k dispozici. Je březen a někteří žáci tu otázku stále nemají vyřešenou? To prostě nepochopím!

omluvte překlepy, mám jinou klávesnici..