AACHEN: S tím překřtíváním záleží na knězi, který konvertitu přijímá do církve, a také na církvi, z níž konvertita přichází. U nás máme jak kněze radikální, kteří překřtí ponořením každého, kdo byl křtěn u jiné naž pravoslavné církve, kněze liberální, kteří překřtí jen ty, kdož byly křtěni v nějaké podivné rádobykřesťanské sektě, která ani nefvěří v Trojici (jehovisté) a kněze středního proudu, kteří překřtívyjí ty, kdož byli křtěni v církvi, kde je otázka, zda křest skutečně proběhl ve jménu Trojice. Ale třeba katolíky překřtívá málokdo.

BUKIN: To je vyčerpávající. Díky. Nevíš jak je to s tím křtem, opravdu záleží na každém člověku jak se rozhodne - zda chce být pokřťen znovu, pokud šlo o pokropení?

AACHEN: Duchovní otec brněnské farnosti se jmenuje Jozef Fejsak...
Kalendářní otázka se rozpadá vpodstatě do dvou problémů:
a) Paschálie a přechodné svátky - datum výpočtu Velikonoc. Zde víceméně panuje jednota, a kromě dvou vyjímek (Finské autonomní církve a části (jedné farnosti) Pravoslavné církve v Českých zemích a na Slovensku) zbytek pravoslavných drží "starou Paschálii", tedy tradiční výpočet Paschy (Velikonoc) podle juliánského kalendáře...
b) Přechodné svátky, tedy svátky s pevným datem (např. Vánoce) - tady už je to "horší"...
Konstantinopolská: standartně nový styl (od 1924), starý styl na Svaté hoře Athos, na Patmu, v diaspoře výjimečně původně řecké i ruské struktury, ve Finsku gregoriánský kalendář. Reforma způsobila schisma - je starostylní opozice mimo "oficiální" Církev (tzv. nové řecké země).
Alexandrijská: nový styl (od 1925), v jižní Africe starostylní ruské a srbské obce.
Antiochijská: standartně nový styl (od 1941), ale toleruje na přání starý styl.
Jerusalémská: starý styl.
Ruská: starý styl, výjimečně nový styl v misijních podmínkách na Západě.
Gruzínská: starý styl.
Srbská: starý styl, je menšinové hnutí pro nový styl.
Rumunská: nový styl (od 1924), několik málo výjimek pro starý styl. Reforma způsobila schisma - je starostylní opozice mimo "oficiální" Církev.
Bulharská: nový styl (od 1968). Reforma způsobila schisma - je starostylní opozice mimo "oficiální" Církev.
Kyperská: nový styl (od 1924). Reforma způsobila schisma - je starostylní opozice mimo "oficiální" Církev.
Řecká: nový styl (od 1924). Reforma způsobila schisma - je starostylní opozice mimo "oficiální" Církev.
Albánská: nový styl.
Polská: převážně starý styl, v západních oblastech i nový styl.
Česká a slovenská: v Čechách starý i nový styl, v jedné farnosti gregoriánský kalendář; na Moravě převážně nový styl, podle mých informací několik farností starý styl, a myslím, že přibližně stejně početní stoupenci gregoriánského kalendáře; prešovská eparchie převážně starý styl, spíše výjimečně nový styl; michalovská všechny tři možnosti.

AACHEN: Jo, byl.

co není naprosto nezbytné pro "platnost" (v posledku právnický termín) je postupně vyloučeno.

To jsi trefil presne. To je halt zapadni dedictvi scholastiky, se kterym je potreba se vyporadat.

GOBERS: Radim Pulec byl pokřtěný u starokatolíků?

A otázka mimo: Zahlédl jsem pořad ve kterém odpovídal pravoslavný kněz z Brna (Fajzek?) - mluvil tam o odlišném slavení Vánoc (kvůli kalendáři) a dotknul se tam toho, že v Čechách mnozí slaví podle občanského kalendáře. Argument byl, že obec kolem Matěje Pavlíka byla vytvořena převážně z bývalých římksých katolíků, a že pravoslaví respektuje tuto skutečnost. Existuje ještě někde v pravoslavném světě podobná rozmanitost? Vím, že někteří jsou schopni jít i do schizmatu kvůli kalendáři - jaký je ale obecný pohled na tuto věc?

Další příklad, který zmiňovali je otázka křtu - pravoslavní, pokud vím, neuznávají křest pokropením (on to tam sice interpretoval tak, že prý to záleží na každém kdo přestupuje - zda chce být "znovu" pokřťen - čemuž se mi nechce věřit). Pokud se nemýlím, tak u malých dětí je to nejrozšířenější forma křtu v ŘKC (i když nevím co tím pokropením přesně myslí - zřejmě to že člověk není do vody ponořen a lije se na něj zvnějšku - což je trošku jiná symbolika). Kdesi jsem četl, že kolem toho byly spory už ve starověku - a "platnost" křtu pokropením nebyla ve finále zpochybněna. Jaké jsou důvody toho, že se na západě spíše upustilo od křtu ponořením (hlavně u dětí)? A co vlastně činí křest křtem?

Připomíná mi to spor ohledně přijímání pod obojí. ŘKC odsoudí lpění na přijímání pod obojí jako herezi (vcelku pochopitelně - viz. zažité podávání lidem mimo bohoslužby jen ve formě chleba - vězni, nemocní, etc.). To že se tím z výjimky potom stává trošku norma a bežná praxe je odsunuto na vedlejší kolej - s důsledky pro plnost celého obřadu. Zajímalo by mě čím to je - připomíná mi to jakousi liturgickou Occamovu břitvu - co není naprosto nezbytné pro "platnost" (v posledku právnický termín) je postupně vyloučeno.

Vždy mě zarazí když někdy v závěrečné modlitbě v ŘKC kostele kněz děkuje, že jsme přijali tělo a krev Páně, a přitom v naprosté většině případů může mluvit jen o sobě (ostatní zůstali o chlebu:-) - někdy mám pak pocit, že snad ani nepřemýšlí co čtou resp. co se modlí.

HAROLD: No, taky trebník nemám. Většinou ho mají jen duchocní. Ale zkus napsat třeba otci Janovi do Jihlavy, ten má docela dost pravoslavných bohoslužebných textů.
http://pravoslavi.cz/jihlava/

A bylo by možno ten první nějak urgentně dohledat? :-) Trebník nemám sám k dispozici a potřeboval bych to co nejdříve :-)

HAROLD: 1) Prosebný kánon za zesnulého
2) Kánon za mrtvé v sobotu před letnicemi
3) Tropar k mučedníkům na pondělní jitřní před 7. nedělí před Paschou, tedy jestli dobře počítám, tak v pondělí po neděli masopustní.
První z nich snad bude v trebníku k obřadu pohřbu či panychydy. O těch ostatních pochybuju, že by byly přeloženy, pokud to nemá nějaký duchovní přeloženo soukromě. I to je možné.

GOBERS: Nojo, za svý rodiče nikdo nemůže, ale to jsem neřekl žádnou novinku.

Malej dotaz mimo téma:

Narazil jsem v jednom textu na jakési německé pravoslavné citace a ptám se, zda jest k dispozici v češtině nějaký "standardní" překlad... Díky předem.

Weil ich das Ziel verfehlt habe, rufe ich zu dir, dem Schutzengel maines elenden Lebens, und klage bitterlich: Sieh an die Qual meiner ewigen Bande und laß nicht ab, für mich zu beten!
Nachdem ich nun den Dämonen übergeben wurde und mit Gewalt in den Abgrund des Hades geführt werde, so weiß ich wohl, daß nun alle meiner vergessen; du jedoch gedenke meiner, Engel des Herrn!
Bittkanon für einen Sterbenden

Nun erweichen dich, den Barmherzigen, die Scharen der Engel; mit den Cherubim flehen die göttlichen Seraphim; die Gewalten, Throne und Fürstentümer, die Mächte mit den Erzengeln und die Herrschaften bitten dich, Gewaltiger, daß du dich aller Seelen erbarmst, die du doch fortgeführt hast.
Totenkanon am Samstagmorgen vor Pfingsten

Wohlan, all ihr Gläubigen, laßt uns das Gedächtnis der heiligen Sieggekrönten (Märtyrer) ehren. Denn zum Schauschpiel sind sie Engeln und Menschen geworden, haben von Christus den Kranz des Sieges empfangen und legen für unsere Seelen Fürbitte ein.
Märtyrer-Troparion am Montagmorgen vor dem 7. Sonntag vor Ostern

CHOMI: Znáš to... homo homini lupus, christianus christiano lupior, (vetero)catholicus (vetero)catholico lupissimus. ;-)))

Nevím. Nezkoumal jsem to. Na jeho tatíka bych měl s odpuštěním kýbl černočerných sraček (listinně podložených), ale Radim mě přestává zajímat v okamžiku, kdy přešel k vám.

GOBERS: Fakt se ty starokatolíci takhle mezi sebou?
Ale vážně: Z pozdějších let, řekněme z dob, kdy byl vladyka Kryštof v pravoslavné církvi, je nějaká spolupráce s StB doložena?

IQFREE: Budiž. Na udání Radima Pulce, svého spolužáka, byl v roce 1972 z Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze vyhozen Dušan Hejbal, současný biskup Starokatolické církve v ČR.

GOBERS: a můžeš říct podrobnosti? takhle to je spíš pomluva, stojící jen na tom, že to říkáš ty. Vše se dá dohledat. A donášení musí být v jejich záznamech, které na ně vedla StB.

AACHEN: ... a dalších 8,5% zapřelo Krista. Mimoto všichni kromě 8,5% zdrhli, když Římani Krista křižovali:o)

KOZMA: Mluvit se o tom musí, přece se nemůžeme tvářit, že se s StB nikdo z pravoslavných nenamočil. Zejména když církev sama to přiznala. Padni komu padni, IC XC NIKA!:o)

Ježkovy wotchi, co to tu řešíte ? (facepalm)

GOBERS: Soudy rozhodujou v tomhle dost podivně.

GOBERS: a co říkali mohu- li se zvědavě ptát?

GOBERS: Něco málo je např. tady, uvedený je tuhle. V médiích je pak vždycky jen, že soud rozhodl o neoprávněné evidenci, důvody toho rozhodnutí jsem nikde nenašel..

Nebyl by ale výjimkou. Jediný případ duchovního (mě známý), který spolupráci veřejně přiznal a omluvil se, byl - dnes již zesnulý - farář z Holešovic A. Kánský.

AACHEN a CHOMI: On někdy soud rozhodl o tom, že je Kryštof vedený ve svazcích StB neoprávněně? To bych se docela divil... už jen proto, že jsem slyšel přímá svědectví od lidí, které udával.

AACHEN: To kladné hodnocení nynějšího patriarchy Kirila mě taky potěšilo:o)

Překvapilo mě, že až na indicie o spolupráci Alexije II. s STB, je jeho role hodnocena vcelku pozitivně (kniha vyšla v r. 97), i s ohledem na situaci řeckokatolíků na Ukrajině. Vyslovoval se pro jejich samostatnost. Podobně dobře vychází současný patriarcha Kiril. Autor vítá jejich snahu vymezit církvi prostor nezávisle na státu. Pozdější vývoj bohužel šel ve prospěch těsnějších vazeb..Zajímavý bylo číst o projevech na mezinárodních ekumenických fórech kopírujících oficiální politiku SSSR:-( Jak se vlastně vyvíjí spor Moskvy a Konstantinopole ohledně Estonské církve?

AACHEN: To o Češích se týká pár zofalců, co přeběhli z legií k bolševikům. Např slavnej Hašek:o( Pak to komunisti jak u nás, tak v rusku, zveličovali, aby se ukázalo, že jsme byli už tehdy jedna ruka.
Ovšem drtivá většina legionářů bojovala proti bolševikům a vlastně díky nim vůbec došlo k ruské občanské válce. Než se legionáři vzbouřili, tak nakrátko bolšani ovládli skoro celé Rusko včetně Sibiře.

CHOMI: Dík za odpověď. Jsem teprv na začátku a je to opravdu síla..Když to člověk čte, říká si že zlo existuje a naprosto vědomé a cílené. Zajímavý mi přijde ten motiv, že víru nelze z lidí vykořenit, musíš jim místo Boha nabídnout něco jiného - jiné bohy (viz. snaha nahrazovat náboženské obřady "obřady" bolševickými..). Nejšílenější je, že člověk může z dnešní pozice jen těžko soudit roli/zodpovědnost jednotlivých lidí - např. patriarchy Tichona. Kdoví jak by vše dopadlo, kdyby se ruská společnost vydala jiným směrem. Trošku mě mrzí zmínka o Češích, kteří se represí proti lidem bránících kostely a duchovní též účastnili.

Nemám dočteno, ale říkám si nakolik se ovládnutí církve bolševiky (opět propojujícího stát a církev po pokusech nastolit odluku před říjnovou revolucí) doznívá i v současnosti: na někdy imperialistické povaze současného ruského pravoslaví, sloužícího státní moci a ideologii.

CHOMI: To prohlášení jsem četl, právě jsem chtěl vědět, jestli proběhlo i něco víc..

AACHEN:Jinak se Bohu žel za bolševiků namočilo víc duchovních i laiků. Rád bych odkázal na prohlášení duchovenstva pražské eparchie z roku 1991, v němž se z těchto hříchů kaje: http://www.pravoslavnacirkev.cz/historiecirkve.htm
Jak mi říkal otec Šuvarský, tak se to tehdy neomezilo jen na jedno prhlášení, ale konaly se i modlitby a vůbec byla snaha církev mravně očistit a vrovnat se s kolaborací některých členů s komunisty.

AACHEN: Grajewského kniha mi přijdemoc dobrá:o)
O podrobnostech vladykova sporu nevím, ale ve svazcích prý skutečně zapsán je:o(

Mám teď rozečtenou knihu Andrzeje Grajewskiho o situaci pravoslaví v SSSR a neuvěřitelné infiltraci komunistů do církve. Jaká byla situace v ČR? Zaznamenal jsem, že současný metropolita Kryštof byl evidován jako spolupracovník STB, přičemž soud někdy v 90. letech rozhodl, že neoprávněně..Nevíte místní pravoslavní zda se někdy uvnitř české církve ozvali výraznější hlasy zpochybňující toto rozhodnutí?

RUMUNSKÝ KULTURNÍ INSTITUT V PRAZE



Vás srdečně zve na projekci filmu



Zůstávání (Rămânerea)



Režie: Laurenţiu Damian





13. ledna 2010 v 19.30 hodin

Rumunský kulturní institut v Praze

(Anglická 26, Praha 1)



Zůstávání (1992, drama, 100 min.)

Režie: Laurenţiu Damian

Hrají: Mircea Albulescu, Magda Catone, Luminiţa Gheorghiu,

George Alexandru, Maia Morgenstern, Dorel Vişan,

Leopoldina Bălănuţă, Mitică Popescu



Komentované promítání se koná v rámci cyklu

„Film, pravoslaví a tradice”,

pořádaného ve spolupráci s občanským sdružením Damaskinos.

Diskuze bude zaměřena na pravoslavné motivy objevující se

ve filmu a na specifikum rumunského pravoslaví

v kontextu náboženství střední a východní Evropy.



Film bude promítán v rumunském jazyce s anglickými titulky.



Vstup volný



www.icr.ro/praha/

www.rumunskoprovas.cz