ZELINKA: ne, fakt jsem v to nikdy nedoufala. Možná je to opravdu trochu zvrácený, ale mě ten vztah skutečně dával jistotu, že existujou chlapi, kteří se sice třeba i na chvíli zamilujou nebo mají slabost pro nějakou ženskou, ale mají hodnotový žebříček natolik stabilní, že kvůli tomu neopustí svoje děti a ženu, kterou mají rádi.
A ani nemám pocit, že jsem něco zmeškala. Však taky co? Je mi 33, mám skvělou rodinu, báječnýho manžela, dceru a další dva skřítky v břiše. Každý intenzivní vztah a velká láska vnesou do života trochu nostalgie a smutku. A pro mě tohle byl hodně intenzivní, trochu zvláštní a ne úplně obvyklý vztah. Ono je o dost jedndušší milovat někoho, s kým nemůže člověk být, protože s ním nemusí řešit všechny ty věci, které v normálním vztahu řešit musí. Nestojí ho tolik úsilí o vztah pečovat. Svým způsobem je tkaová láska jednoduchá a já si tuhle jednoduchost na tom užívala. Jestli bych to chtěla vrátit a vymazat? Myslím že ne, protože si myslím, že pokud bych to neprožila doopravdy, celý život bych po něčem takovém toužila.