CATZILLA: jenže ty píšeš o období "lovení"... a to v jistých případech může trvat i roky, obzvlášť, když je protějšek jinak oficiálně zadaný...
to je to, co je na tobě teď přitažlivé - ta nejistota... a o to při "bokovkách" - promiň, snad se tě to příliš nedotkne - jde...
v běžném vztahu je asi každý normální člověk rád, že se na toho druhého může spolehnout, že mu vezme ten druhý telefon, že mohou být spolu (protože se konečně urvou od dětí a pracovních povinností), že ví, když ten druhý tráví čas s někým jiným než se svým protějškem, že je na něj spoleh a neošustí kde co a kde koho, kdo se kolem mihne...
je to o důvěře... a chuti trávit čas spolu...
protože paradoxně, i když jste oficiálně spolu, jakmile přijdou děti, na ty vzájemné soukromé chvilky a akce jen ve dvou je najednou žalostně málo času...
a občas i energie...

CATZILLA: ale ono to souvisí s tím, co píšeš dál. např tohle: "v momente, kdy cekat prestanes, zacnes si delat vlastni plany bez ohledu na to, zda ma onen protejsek cas nebo ne, obcas mu nezvednes telefon a obcas reknes, ze na nej nemas cas, pak teprve pro nej zacnes byt zajimava a bude tvou spolecnost vyhledavat jeste rad" - to já jsem nikdy nedělala. Mně tyhle hry na kočku a na myš nebaví. A jak je vidět - jde to i bez nich. Zvednotu telefon, když mi volá můj chlap, je při nejmenším služnost, totéž očekávám od něho.

Svého muže teď opravdu velmi potřebuju, jsem na něm závislá a velmi si vážím toho, že se z toho nehroutí a že nemá pocit, že ho dusím.

Ono je to podle mě v něčem jiném. Nejde o předstírání nezájmu. Ale o svobodě, kterou v tom vztahu člověk může a potřebuje mít. Svoboda nezamená hru na kočku a na myš. Svoboda znamená - vezmu telefon a nemusím mít obavu, že manželka mě bude lustrovat, kde jsem, co dělám a za jak dlouho přijdu. Pokud se zeptá, kdy dorazím, není to proto, že potřebuje mít přehled, co dělám, ale proto, že potřebuje s něčím doma pomoct.

Tohle se ještě víc prohloubilo po tom, co přišly děti. A upřímně, klidně svého muže miluju "příliš". Neděsí ho to. Ani to, že mě má teď "jistou". Prostě se chová normálně.

TANAIS: Nevim, tohle tvrzeni jsem zacala aplikovat az po dvou letech ("nevyzraleho") vztahu...:D Btw jeden priklad za vse, kdyz se otevrela otazka nevery, misto abych zacala hystercit a projevovat zoufalstvi, jen jsem mu s klidem (i kdyz s jistym procetem smutku,) sdelila, ze pokud chce svobodu, staci rict, ze ho nedrzim....a melo to efekt naprosto opacny (btw a onen clovek dle meho chovani i cinu dobre vi, ze ho miluju, urcite jsem se mu nesnazila deklarovat, ze je mi u pr....,). Tot otazka, co za chovani si pod timto predstavujes...nerekla jsem, ze by se clovek nemel snazit nedejboze projevovat city...jen by se nemel na toho druheho upinat a davat mu najevo, ze ho presprilis potrebuje (pokudy tedy nejste Ivetka Bartosova, ktera chlapuv ochranitelsky pud dokaze vybicovat na max az ad absurdum lol)... Kazdopadne ja nejsem dobry vzorek, ale soudim tak i dle pratel....zen, ktere maji dlouholete vztahy a byt jsou na onom protejsku i financne zavisle, neboji se, nepodrizuji, proste po nejakem jeho hrichu prohlasi, ze odchazi...a on se snazi za kazdou cenu zustat. Ja zas nikdy nehrala hru na kocku s mys (ok, parkrat jsem se neuspesne snazila:D), ani neaplikovala okridlene strategie, ale cim jsem starsi, tim vic mi dochazi, ze se nesmim snazit a milovat az presprilis, jak byvalo mym dobrym zvykem....imho trochu nejistoty take neuskodi,)

CATZILLA: "zena si muze udrzi jen tak, ze se bude chovat tak, jakoby ji bylo jedno, ze ho ztrati..."
Taková okřídlená věta, která platí v začátcích vztahů, resp. v nevyzrálých vztazích, kde se ještě oba nerozhodli, že chtějí vážný vztah s tímto konkrétním člověkem. Já se takhle nikdy nechovala. A nikdy jsem nebyla dlouho bez chlapa. Je to taková hra na kočku a na myš, která může fungovat ve flirtu, ale ne ve vztahu, ve kterým chci něco budouvat (rodinu, například). Myslím, že to není o tom chovat se, jako že je mi jedno, jeslti odejde. Myslím, že stačí jen nesnažit se sdílet společně všechno za každou cenu. Trochu soukromí ocení každej.

DAHL: Imho zena si muze udrzi jen tak, ze se bude chovat tak, jakoby ji bylo jedno, ze ho ztrati...
Pokud chces zmenu od nej, imho se musis zmenit sama...osobne bych se priklanela za to zaridit se vic pro sebe, najit si vlastni konicky, delat si veci po svem a hlavne NECEKAT. Tohle cekani na Godota na vsech frontach znam bohuzel az moc dobre...paradoxem je, ze v momente, kdy cekat prestanes, zacnes si delat vlastni plany bez ohledu na to, zda ma onen protejsek cas nebo ne, obcas mu nezvednes telefon a obcas reknes, ze na nej nemas cas, pak teprve pro nej zacnes byt zajimava a bude tvou spolecnost vyhledavat jeste rad. Proste cim sebevedomejsi a samostatnejsi budes, tim vic mu budes imho imponovat (samozrejme chapu, ze se to lip pise, nez realizuje,)) a tim vic se te bude snazit udrzet. Ja do toho vaseho vztahu vubec nevidim, ale pokud uz on zabredl do pohodlnosti, ze te ma jistou a nemusi pro vas vztah nic udelat, je jedinou sanci razantni zmena zajeteho chovani....tim ho vykolejis, znejisti a zacne se vtirat:D Nerikam, ze bys mela zacit hrat jakekoliv hry...jen bys mela zacit mit sebe radeji nez jeho nebo vas vztah...

DAHL: to je dobrý :-))

vykašli se na to, časem si naděláte děti, on si pak do baráčku přivede nějakou další konkubínu a "všichni tam šťastně žili až do smrti" :D

já nevím, co máme s těma rozvodama, svatbama, trapným papírováním :-)))

DAHL: poslala bych ho do háje.. Je to alibistickej blb, promiň,že to tak musim říct..

DAHL: Ouha, takže ti vlastně řekl, že rozvod neznamená, že by zůstal s tebou jako oficiální ženou. No potěškoště.

DAHL: to je strašlivé svědectví :) tak tomuhle nerozumim už vůbec ..takhle na veřejnosti z člověka dělá vola

nevim, proč bych s někým měla být vdaná, když spolu dávno nejsme..o něco horší už je jen rozvést se a nadále spolu bydlet - taky dobrej joke :)