OUT OF TOPIC

TAYLES: kde že :)) fórum čtou desítky lidí, mnoho z nich se bezproblémově zapojuje rozumnými úvahami, s nadhledem, v klídku... :) to, že reálná fakta přehlížíš, a že Tě upoutají výkřiky těch, co nemají co říct, a s odpověďmi si typicky neví rady (stačí nahlédnout do dalších auditek)... to jsou jen a jen Tvé pozorovací schopnosti. :) a Tvůj přínos z fóra. :) jenže jiní mají schopnosti jiné a přínos je pro ně také jiný. :) zapřemýšlej.

ano. vždyť říkám. můj přístup k diskusím vždy byl a vždy bude - poslouchat reakce. (IMHO právě o tom diskuse jsou, že...) :) a právě dialog, reakce druhých, jsi označila za h*vno. :) znovu si přečti obsah Tvého sdělení. :)) a doporučuji se inspirovat NETTIKETOU. :) časem sama zjistíš, proč.

TAYLES: zda někteří dokážou odhadnout pokračování příběhu, ať už ve fóru, nebo v poště, závisí IMO na zkušenostech, empatii, vědomostech. Ano, pro mnohé to bylo snadné, jak by ne. :) Pro mnohé jiné bylo odhadování v "nadliských silách". To už tak bývá. :) Mimochodem, právě ze schopnosti odhadnout stav věcí se dá velmi dobře usoudit o soudnosti člověka. A není špatné hned ze začátku roztřídit, kdo si přišel jen tak ZAKŘIČET, a kdo opravdu odpovídá k tématu. Když to tak vezmu, příspěvky těch UKŘIČENÝCH je téměř zbytečné číst. :) To už tak bývá. :)

Mimochodem (jak již bylo řečeno), šlo mi o něco trochu jiného. O určité otázky a odpovědi, které příběh provázely. Přečetl jsem si postřehy všech. Děkuji.

GRANTORINO: souhlas. :))) vždycky mi přišlo čtení jako obzvlášť nebezpečná činnost. a konečně mi ten pocit někdo potvrdil! ;-)

TAYLES: proč myslíš, že příklad se svetrem by byl nepochopen? :)

ano, reakce druhých jsi označila za h*vno. doslovně. dohledej si co píšeš ve svém příspěvku.

150 příspěvků... ach... příběh zaujal víc, než jsem čekal... zkraťme to.
popojedem...

uplynul další půl rok. manžel se odstěhoval. samozřejmě se dál stará o svého potomka. kromě pouhé finanční péče se objevují náznaky i něčeho víc... "o víkendech"... vyřídit rozvodové papíry chvíli trvá...
schůzky holky s týpkem skončily. tak trochu zkusila týpka zapojit do rodiny. když už je manžel pryč. ale týpek nechce. občas vypomůže, trochu se v tom motá, ale nechce. stále si stojí za tím, co chtěl na začátku. schůzky ano, ale pokud to nebude znamenat nic víc, než jen sex.
ta nevyváženost je nakonec natolik bolavá, že jdou raději od sebe, přestanou se vídat.
holka žije sama, svobodná matka.
chlap jí chybí, a tak se rozhlíží, náhodné známosti... stará se o dítě, stará se o sebe, nebo alespoň bojuje v tomhle nelehkém období. s manželem jsou přátelé, čas od času se vidí.

postupně z ní vyprchává ten náboj, ta "chytrost", ten absolutně pozitivní přístup k životu. situace, které ještě nedávno hodnotila s nadhledem a velkou vnitřní sílou, jsou nyní přecitlivělé, reaguje ukřivděně ustrašeně, bez schopnosti opět vidět věci z nadhledu...
zmizel týpek... zmizelo vidění světa... (částečně.)

je to možné? stalo se to vám osobně, nebo jste pozorovali na někom blízkém, jak díky jiné společnosti "nabere dech", rozlétne se... a ztrátou té společnosti opět "pohasne"? ztratí orientaci? umíte s tímhle zacházet? je to nějak pojmenované, dá se o tom něco přečíst? (klidně do pošty, díky...)

příběh tímto uzavírám, byť životy pokračují dál. fakta - rozvedlo se jedno manželství. otázky, co jsem minule psal, tedy stále visí ve vzduchu...

TAYLES: obávám se, že nenajdeš příklad, kde bych převracel cizí slova. :) pročti znovu, které nicky mají potřebu jakože mluvit za druhé. :))) přeju přesnější postřeh! :)

TAYLES: pokud by lidi čekali "radu" do života od veřejného internetového fóra, a to konkrétně v kvalitě tohoto fóra, bylo by mi takových lidí ze srdce líto. ale zklamu Tě. :) internetová fóra NEJSOU realita a NEJSOU tady pro rady, ani pro nevyžádané rady. tak to nikdy nefungovalo a fungovat nebude. :)
ale shodnu se s Tebou na tom, že na planetě existují lidé, které může bavit o různých tématech přemýšlet, vyjadřovat se k nim, posouvat vlastní obzory, dozvídat se nové postřehy. neříkám, že takových lidí je mnoho, kteří by rozumnou konverzaci udržet dokázali. ale existují, není jich ani málo, a všimneš si jich například i v tomto fóru... :) když budeš chtít. :)
mimochodem, já od příběhu sleduji ty reakce. což jsem napsal na začátku, řeknu to kdykoli znovu, a bude tomu tak vždy. :) a protože toto JE internetové fórum, nenapadá mě žádný ještě víc racionální přístup. :) že mě některé reakce rozesmějí? :)) ano. :)) to se ale přece dalo čekat. je na tom snad cokoli "špatného"? :) ne. to je snad běžné i v životě obecně. že. :) a to, že Ty označíš reakce druhých za h*vno... to je zase Tvůj přístup... v tom se s Tebou neumím ztotožnit. lituji.

NICOLE: víš, ono to tak na počátku časů bývávalo. na internet nemohl KAŽDÝ. byl dostupný jen na VŠ, později se k němu dostali i studenti, a teprve později vznikly takovéto "stránky" dostupné celé populaci. a tehdy, v dávných dobách, existovalo jedno slovo - NETIKETA. A fungovalo. :) Zkus si vyhledat, o jakou myšlenku to šlo... :))

SHEALA: Tvoje úvaha, že by vypravěč MUSEL vyprávěný příběh osobně prožívat, a nesmělo by jít např. o jeho přátele, je nedomyšlený. Uvažuj sama. NICK, na který reaguješ, z reality vůbec neznáš. NEVÍŠ o koho se jedná, v jaké společnosti žije, nevíš NIC. Příběh se samozřejmě týká reality. A jediné, na co se spoléháš, je vyprávění příběhu, a pokud se umíš ptát, tak sázíš i na odpovědi na Tvé otázky. NEEXISTUJE žádný, byť absolutně nejmenší, důvod, jak by se celá situace ve fóru jakkoli změnila, pokud by příběh byl o komkoli z fóra. Popřemýšlej... Snadno zjistíš, v čem se pleteš.

NICOLE: musí to být zajímavé, ta potřeba neustále druhým vkládat "do úst" text, který nikdy nenapsali. :) roztomilé. :) jak se s tím žije? :) většinou to tak bývá, že když vede tatínek holčičku do 3. třídy, odpoví ji na zvídavou otázku "co to je tolerance?" a díky odpovědi se pak holčičce žije snáz. :) ale je možné, že některé holčičky svoji otázku zaspí?
mimochodem, pokud se o NETIKETU začneš zajímat, v této souvislosti se snaž i pochopit, za co se uděluje a za co se neuděluje BAN. :) budeš překvapena. souvisí to. :) celé je to postavené s jinou myšlenkou, než jak to vidíš nyní. :) ale je jednoduché se to naučit, pochopit, případně NETIKETU dodržovat. (ok, možná jednoduché jen pro určité lidi...) :)

MAJANA: souhlas. já už jsem svůj názor nastínil hned v prvním příspěvku. také si myslím, že manželství nelze zachraňovat. ani tak ne pro zbořenou důvěru, ale pro samotný vztah, který víc jak rok "dojíždí" s tím, že důvěru a intimitu nepotřebuje... vztah není autíčko na klíček... IMHO je to proud, ten setrvačník v autíčku je potřeba pořád a pořád roztlačovat... ne čekat, že to za manžele udělá kdokoli jinej...

mě k příběhu zachytila moje "alergie na rozchody". navíc manželství s dítětem. rozvod a na střídačku? drsný. (pro dítě.) ale píšeš přesně to, co jsem se naučil z tohoto příběhu já - NEKVALITNÍ vztah dvou jedinců může být pro dítě IMO horší, než rozvod sám o sobě.

ale stejně je to síla.
padalo tady "obviňování" účastníků příběhu. nemyslím, že v životě jde o hledání viníků. spíš o řešení situací, že...
z mého úhlu pohledu jsou oba manželé "nevinní"... prostě to přinesl život... tenhle příběh...

moje dominantní otázka, která stále platí, se tedy týká toho týpka. IMHO musel dobře vědět, jak budou věci pokračovat. že jeho tajné schůzky s manželkou jednoho dne způsobí rozvrat manželství.
nemám jeho zkušenosti, vědomosti, vidění světa. ale když si představím sebe na jeho místě - nejsem si jistý, že bych (navzdory domluveným pravidlům) do holky šel. samozřejmě to byla ona, kdo za týpkem pálil... on se tak trochu bránil. ale neubránil.

a vzhledem k ostatnímu vyřčenému ... stále ve mě hlodá ta otázka ... bylo to od týpka košer? podle čeho byste se (v jeho situaci) rozhodovali vy? kdy by podle vás bylo pozitivní ve schůzkách pokračovat, až se jednoho dne manželství bude muset zhroutit? kde je ta hranice, příčina, důvod, kdy byste uměli říct sami sobě NE?