myslim, ze je to velmi individualni. manzelka z japonska je tu osm let, dnes mluvi plynne cesky, prvni dva roky nemluvila skoro vubec. ty prvni dva roky prakticky nepracovala, soucasne jsme bydleli v ne prilis (ve srovnani s dneskem) prijemne lokalite na perifierii hlavniho mesta. kompenzovaly to caste navstevy kamaradu z japonska (v prumeru 1x za 6 tydnu) a taky v urcitem slova smyslu nase mladi a zamilovanost.
Ovsem vim, ze se ji casto styskalo.
Ted mame cerstve druhe dite a to uplne neco jineho nez na zacatku. hlavne ma sva oblibena mista a dalsi veci, hudbu, sbor, dosti intenzivni praci, ktera ji naplnovala (posledni veci aktualne kvuli detem ne). ale tim, ze je spis introvert, tolik vnejsi svet "nepotrebuje". pro extroverta to muze byt tezsi.
Dalsim faktorem je to, ze doma by svoje kamarady (miluje je a tady takove mit myslim nikdy nebude mit, ani o ne vlastne nestoji) videla priblizne stejne casto, jako dnes - kdyz prijedou sem nebo ona domu. V japonsku se zpravidla vsichni rozjedou do ruznych mest a vidaji se jednou za dlouhou dobu.
uzavrel bych to tim, ze u kazdeho je to uplne jine. drzim palce :-)

back in troubles:)
tenkrat jsme si rikala...never ever,,ale citum neporucis:)