ANDREJKA: Mně se mladší syn rozmluvil ve větách a delších promluvách cca ve 3 letech a 5 měsících, ale jeho hlavní jazyk je francouzština, jazyk školky a okolního prostředí, ani jazyk matky, ani můj, ty pořád ignoruje, i když jim velmi dobře rozumí už co začal rozum brát někdy v roce.
(Jako ty rozhovory staršího [6] a mladšího ve francouzštině, to je pro mě trošku peklo, ale aspoň se konečně naučim.)
Starší už ve dvou mluvil francouzsky jako jeho vrstevníci, rusky bez přízvuku (mateřština) a ve třech začal odlišovat i češtinu. Dneska aktivně překládá, komu je třeba, babičkám třeba, nebo mně, když nestíhám mladšímu.
Takže je to podle mě individuální i u dětí, které sdílejí stejné prostředí.