SUBHAM: všechno přirozeně pluje, energie proudí, bohyně tančí :-) ale někdy byly i temnější zážitky :-))

SUBHAM: jj, vnútorné ticho, o to tam ide, aj mne sa zdá

a tiež sa mi zdá, z mojej skúsenosti, že ten koncept dravcov je zbytočný, skôr mi príde lepšie zameriavať sa neustále na to ticho "v mysli", bdelosť bez "kecania si ""v hlave


nj aj mňa by zaujímalo OVERSEER že do akej miery o týchto lietavcoch, dravcoch, predátoroch, píšeš z vlastnej skúsenosti s touto ""entitou"" a do akej miery len z toho, čo máš teoreticky načítané

OVERSEER: ještě jsi zapoměl doplnit,co to ta "discilpína" vlastně je...jistě jsme pochopily,s tvého originálního příspěvku,co tato disciplína není,ale co teda je?
mno já to vidím na tzv."vnitřní ticho" udržované v mysli,neboli,že to vnitřní ticho je klíčem k této disciplíně.dravci nepozřou ticho,pokud je opravdové,živí se přece výplody a myšlenkovou změtí,konstrukcemi atdatd. ticho pro ně nemá potřebné výživové hodnoty...
to je můj pohled na věc...
ticho je lék!
mimochodem,zažili jste někdy opravdové ticho,neboli formulováno jinak,kam až jste se s tichem dostali?

Patrim mezi lidi, ktere take zajima duchovni rust cloveka, transformace vedomi apod. a to predevsim vlastniho, coz neni vzdy lehke :-). V souvislosti s timto tematem ted pisu diplomovou praci na psychologii o psychospiritualni krizi a chtela bych oslovit lidi, kterym se neco podobneho stalo a byli by ochotni se o svuj pribeh podelit. Psychospiritualni krize ma ruzne formy, ale ja pro spolupraci na diplomce shanim lidi, kteri nejakou dobu zili na hranici dvou svetu (vice ci mene :-)), meli zmenene stavy vedomi, zmeny vnimani, emoci, mysleni i psychosomaticke problemy. Celkove pocit, ze je neco presahuje, nejaka vyssi sila je silnejsi nez oni... Nekteri z nich mohli dostat psychiatrickou diagnozu. Mel by nekdo zajem se sejit, popovidat a anonymne tak prispet k problematice psychospiritualnich krizi? Je treba prave odborne obci ukazat, ze farmakologicke pristupy a lecba v psychiatrickych lecebnach na tyto veci neni idealni. Diky za odezvu (i na mail: svatavaz@seznam.cz).

GAF: Nevím, možná pokládáš za správné nesprávné věci? :) To se děje každýmu, jsou to zkušenosti.

Uz zase dravci?

CHORCHEOS: jo to jasně. Mluvili jsme o křesťanství.
Jsem rád, že máš takový názor, líbí se mi a asi ho zastávam taky. Akorát nevim, co se mi děje v tom případě, když se mi nepodaří prosadit to co pokládam za správný. Už jenom třeba díky těm obavám. Možná by stačilo si to odpustit a dělat na co stačim.

GAF: Ano a v jakém rámci o tom uvažuješ? Byvše boha poslušný se dá v primitivnějších kulturách za jistých okolností i vraždit a pocitově z toho vyjít dobře, přinášíme bohům různé oběti a cesta do nebe je tedy opravdu různá.
Jsme jen vychováni k jiným předsudkům, nemusíme to třeba v sobě lámat :)
Ergo nejvíc pravdě se imo podobá, aby člověk přišel do nebe, měl by dělat, co sám považuje za správné, co je primárně v souladu s ním samým a ne s morálkou.
Strašení peklem je pro malé děti. Vnímám to tak, že v okamžiku, kdy se začnu bát, abych neskončil v pekle, už se ho paradoxně bát nemusím, již v něm jsem :)

:)))))

ne a radši ani neděkuju, jdu za bratrem a zítra se zajímat třeba o příchod nového věku a vývoj psychiky lidstva :)

OVERSEER: jj, bude z toho mimo jiné i hovno :)

A že to platí i pro tebe - jestliže jsem mluvil o něčem, cos nazval "zázraky" a tys v tu chvíli byl schopný to pojmenovat jako nuda, věřím a přeju ti, že zažiješ něco, co bys pojmenoval jinak (něco pěkného třeba).

OVERSEER: hmm, možná bys měl spíš říkat, že je to projev stejné věci. Ale hovnem se nenajíš a nejspíš ti ani nebude lahodně vonět.

Já tvrdim, že když už tu jsem, abych tu něco zažil, tak, s dovolením, nepůjdu jíst kus hovna, ať už to je všechno iluze nebo ne, protože mi prostě chutná třeba chleba s máslem.

OVERSEER: se mi zdá, že to vidíš příliš hnusně. No jasně, nemoci se lidem stávaj, slábnutí, všechno. Ale taky nejenom to, že se s tim člověk může vyrovnat, ale i to, že to může být jinak - třeba zajímavý (a třeba i bez nemocí a ztrát)...

Že ty tím někam míříš :) ? Že ty mě chceš navést na to, abych říkal právě tohle a mohl se z toho někdo (já, ty jiní...) poučit ?

VEROUNKA: počkat - "já jsem" je myslím už jenom součást té individuality a to božské vševědomí - je to to celkové vědomí lidí ? Nebo lidi mají celkové vědomí, individualitu a ještě je to božské ?

OVERSEER: ať už máš na mysli cokoliv - hele smrt by přece neměla být strašák. Myslim, že samotný umírání může být třeba i příjemný - jenom to předtim, třeba zabití, nějaký ublížení nebo co... Ale to se taky nemusí stát každýmu a a a avůbec, proč to vlastně píšeš ?

proste to, jak rikal kristus: ja jsem, ktery jsem. toto "ja jsem" "ma" kazdy :)

GAF: melo by to byt tve JA JSEM, to treti, bozske :) spojnice tveho ega s bozskym vsevedomim :)

VEROUNKA: a já jsem rád, že jsou idčka a lidi s naladěním jako ty. Píšeš pěkně.

CHORCHEOS: no dobře, ale můžu teda argumentovat. Respektive každý je trochu jiný a už jenom to, že bude zažívat jiné zážitky, byvše ten hodný, boha a církve poslušný, člověk, kterému se daří dobře i po stránce citové/pocitové, znamená, že jsou i jiné cesty "jak do nebe" než jaké vymyslí někdo támhleten.

Eeee, no něco jako: Tady je soupis pravidel - chovejte se, abyste se svými skutky do nich vešli (stále je to xxxx možností co dělat a jak vnímat) ...a pak se dostanete do nebe. Jo můžete i trpět, jo můžete být i čestní, jo můžete milovat ale chovejte se podle těch pravidel...

Takhle nějak bych to viděl.

VEROUNKA: ne to ani ne.

Spiš mi šlo o to, že jelikož budu mít stále originální tělo a nejspíš i tu část mysli, co je "neabsolutní" či jak to říct, tak budu zažívat vjemy, které žádný další člověk nemusí zažít. Prostě jiné. A to mě a kohokoliv jiného bude myslím vždycky činit "i" něčím jiným než jenom kolektivním vědomím tj. individualitou.

Osobně bych byl proto mít (chápej zažívat) kolektivní i individuální vědomí a protože je trojka prý hezké božské číslo tak tam možná patří ještě něco.

CHORCHEOS: myslim, ze ta relativizace dilcich pravd uz je za nami, na to byla bohata hlavne leta 90ta :)

muzes vedet velmi dobre, kde a kdy jsi, jsi prave tam, kde zrovna stoji tvoje telo, a jsi prave v te dobe, kdy tam tvoje telo je :) ale to neni vsechno. to je cele. tahle realita je samozrejme stejne realna, jako ty dalsi, takze proc ji zpochybnovat :)

VEROUNKA: Myslím samozřejmě to první, coby zenový předpoklad ;)
Vzhledem k tomu, že je čas i prostor relativní, já nemůžu ve skutečnosti vědět, kde a kdy vlastně jsem, ale můžu prožívat, že jsem teď a tady jako soustředěné vědomí. Nesoustředěné myšlenky a vzpomínky, na věci, co se staly, mne vedou k tomu, že mne věci mrzí a myšlenky na věci, co se stanou, mne mohou vést jen ke zbytečným obavám.


VEROUNKA: Doba je dobrá, ale taky to obnáší spoustu relativizací dílčích "pravd" a nikdo se v tom nevyzná :)