BIGMOLE: Úzko. Ak ti spoločnosť zákonom zakazuje o ňom slobode rozhodovať, čo v prípade eutanázie robí, odvoláva sa pri tom na "život ako najvyššiu hodnotu". V okamihu, keď sa začneš pýtať na hodnotu života, napríklad od čoho je odvodená, stretneš sa buď so zmätenými pohľadmi, náboženskými argumentmi alebo s veľmi emotívnym odmietnutím diskusie.

VINKI: Ne, rozhodovat o mém životě nemá právo nikdo, ale nevím tak úplně, jak to souvisí s otázkou hodnoty života?

BIGMOLE: Život nemá nijakú univerzálnu hodnotu. Tvojmu životu môžu pripisovať nejakú hodnotu tvoji blízki, ale ani oni o ňom nemajú právo rozhodovať. A to ani v prípade, že by mu pripisovali väčšiu hodnotu, ako ty sama.

ECLECTICA: Ta moje úvaha byla prioritně myšlená na hodnotu života obecně, ne konkrétně na hodnotu života terminálně nemocného. Ale sama za sebe doufám, že můj život bude mít hodnotu i během umírání :-)

BIGMOLE: jenze ten sebevrah ma, na rozdil od nevylecitelne nemocneho v pokrocilem stadiu choroby, sanci, ze bude jednou povazovat svuj zivot za dostatecne hodnotny, ma zkratna nadeji.

VINKI: Jestli to umím vysvětlit, to fakt nevím :-). Ale zkusím to takhle - pokud se člověk dostane třeba do deprese nebo ho potká nějaká krizová situace, ze subjektivního hlediska jeho život ztrácí hodnotu. Z hlediska lidí okolo něho ale jeho život hodnotu neztrácí. Ona hodnota života podle mě přesahuje jeho subjektivní vnímání. I to je vlastně důvod, proč se zachraňují sebevrazi. Kdyby se subjektivní hledisko bralo jako absolutně platné, nebyl by důvod pokusit se jim v sebevraždě zabránit.

VINKI: naprosto s tebou souhlasim.

ECLECTICA: Tá lekárka je podľa všetkého hlboko veriaca katolíčka. Z jej pohľadu to naozaj je zlyhanie pacienta. Má na ten názor právo a ni si neviem predstaviť, ako by ho mohla zmeniť bez toho, aby sa najprv vzdala svojej viery. Jediné, na čo podľa mňa nemá právo, je vnucovať život v súlade s jej názorom aj ľuďom, ktorí jej vieru nezdieľajú.

HONZAF: Mne ten krik nepríde nijak zvlášť OT.

BIGMOLE: Akú hodnotu má napríklad môj život sám o sebe, bez ohľadu na to, akú hodnotu mi pripisujem ja? Toto si naozaj rád nechám vysvetliť.

TAYLES: Iste, pokiaľ niekto trpí v neľudských podmienkach, asi bude náchylnejší vzdať sa života. Legalizácia eutanázie ale predsa neznamená zákaz poskytovania a sústavného zdokonaľovania paliatívnej starostlivosti. Je to len ďalšia slobodná voľba, ktorú môžeš a nemusíš využiť. Legalizácia eutanázie predsa neznamená, že ak sa niekto dostane do zlého stavu, zabijeme ho. Dôležité je práve to, že rozhodnutie prichádza od pacienta. Je povinnosťou spoločnosti vytvoriť také podmienky, aby k takému rozhodnutiu dospelo čo najmenej ľudí. Osobne však pochybujem, že je právom spoločnosti zabrániť im zákonom vo vykonaní toho rozhodnutia, pokiaľ už k nemu raz dospeli.

TAYLES: ta lekarka v jedne z odpovedi psala, ze muze jit i o selhani pacienta.

ECLECTICA: no já bych to ani tak nenazývala..spíš selhání pacientova okolí právě. Ale tak..já jinak nevím. Zas když člověk vidí ty hrůzy, tak ať si každý dělá co chce...ale je fakt, že by to muselo být zatraceně dobře ošéfováno.

TAYLES: a nebo, jak pani doktorka pise, jde o selhani pacienta, ehm. nemuzu se zbavit dojmu, ze s takovym pristupem nejsou brany pacientovy pocity a prani bagatelizovany.

no a pokud můžu k těm potrattům, tak za zákaz nejsem - to by se akorát potraty přesunuly do ilegality a bylo by to stokrát nebezpečnější než je. Na druhou stranu, už jsem se setkala i s vyprávěním, že nějaká slečna už byla asi tak pětkrát na potratě a komentovala to slovy "to nic není, aspoň to člověka vyčistí" ...vyčistí od čeho? nemám tušení...asi od dítěte...a ta by podle mě zasloužila přes hubu a nic jiného

VINKI: co jsem ale tak vyrozumněla od paní Svatošové (přednáška)..tak to rozhodnutí pro smrt přichází od pacienta spíš v monentě..kdy o něj není dobře postaráno (př. tišení bolesti) nebo kdy mu rodina dá najevo, aby už nebyl na obtíž....

VINKI: Objektivně lze (snad) říct, že každý život má hodnotu sám o sobě. Bez ohledu na to, co si o hodnotě svého života myslí jeho nositel. Ale možná je tu rozdíl mezi hodnotou obsahu konkrétního života a hodnotu života člověka jako takového.

tak to ze je/bude/ma byt euthanasie legalni nic nerika o tom, ze verici clovek jeji moznosti muze/chce vyuzit.

<desny, lehce ot krik> a zcela odmitam aby cirkve, sekty, ci lide verici v neco jineho nez ja, mohly mluvit do mych svobod, ci do toho v co verim ja. takhle ne. tam vase svoboda uz konci. pardon </desny, lehce ot krik>

FUMO: Je fakt, že pro někoho by bylo dostatečným přínosem samotný vědomí, že eventuelně můžou.

BIGMOLE: Naopak. Život má hodnotu len pre svojho nositeľa a iba on má právo stanoviť jeho hodnotu. Alebo podľa teba sa dá hodnota života určiť objektívne?

VINKI: Taky odpovídám zpožděně - hodnota života může být vnímaná jako subjektivní záležitost, ale zrovna to mi připadá v souvislosti s euthanasií i dost zneužitelný. Pokud nemá hodnota života žádnou objektivní platnost, tak není pak problém označit leckterý život za bezcenný?

TAYLES: Marie Svatošová je medziiným katolícka aktivistka. Katolícka cirkev má na eutanáziu veľmi jednoznačne vyhranený názor a ja im ho fakt neberiem. Katolíci však pripisujú životu celkom iný význam a hodnotu, ako my ostatní. Jej práca je pre jej vlastnú komunitu, alebo pre kohokoľvek iného, kto sa s katolíkmi zhodne v postoji k životu a jeho predčasnému ukončeniu, nesmierne záslužná a má môj obdiv. To ale nie je dôvod, aby niekto odopieral možnosť na dôstojné predčasné ukončenie svojho života, pokiaľ sa tak rozhodne.