MONOTYPEK: Nebýt toho antigenu, tak je jasno dávno. Ale ten mám negativní a vlastně na tom to všechno vázne :-) Ovšem v rodě máme dvě ultimátně se dědící záležitosti: jasně modré oči a revmatoidní artritidu s různými přívěsky. Takže někde tím směrem se to vyvrbí.
S pohyblivostí nemám srovnání, ale hodně tuhnu a hlavně rychle, už po pár minutách sezení se normálně nezvednu. Takže se pořád vrtím, nebo se holt zvedám na etapy a musí se to rozvrtět dodatečně :-D A hlavně pořád dopovat intenzivním teplem, to pomáhá nejvíc.
S cvičením potíž největší, nedaří se mi najít vhodnou míru. Když cvičím moc, bolí to nonstop a častěji se překlápí do ataky. Když málo, ztuhnu. A navíc jsem často fakt hodně unavená, úplně nepřiměřeně všemu. Dřív jsem to připisovala tomu, že při nonstop bolesti je tělo holt zdrchané, ale teď se mi to povedlo dostat do fáze, že to úplně pořád nebolí a mnohem líp spím, a stejně jsem hin...
Prostě pakárna. :-)