TOMASEQ: To s tema knoflikama na povleceni mam doted. Ne, ze byc tomu verila, ale nesnesu je jinak, nez otoceny do pryc.

bodlinka vládne :D

Kdyz jsem byl v predskolnim veku a sledoval rodice, jak neco kupuji a dostavaji pritom nazpatek penize, myslel jsem si, ze tak se penize vydelavaji.:)

za bolševika byl jednou z rozšířených UL to, že svařená coca cola působí jako afrodisiakum , jo a taky že na polské televizi zhruba hodinu či dvě po skončení "oficiálního" vysílání pouštějí porno XD

BODLINKA: takyjsem verila, ze plysaci obzivnou. Verila jsem, ze vsechny hracky obzivnou a hraji si spolu..

tak jsem si myslela, že jsem na nic divného (krom běžného škvora a podobných) nevěřila, ale vzpomněla jsem si!
Někdy asi v jedenácti letech, po zhlédnutí poloviny filmu Drákula, jsem dospěla k názoru, že upíři jsou, že útočí pouze mezi půlnocí a jednou hodinou ráno, a že na mě nemůžou, pokud budu buď už spát nebo ještě svítit.
Což vedlo k pokusům rychle usnout, než odbije půlnoc, případně pak k rozsvěcení lampičky v 23:59 a čtení si do 1:01.

já na základě přečtení nějaké detektivky věřil, že na "Západě" a v "Americe" chodí prostitutky po ulici nahé (za komančů byli snad jediný akční film nebo seriál angličtí Profesionálové (Body & Doyle) a tam byla většinou jen samá politika a teroristi a šlapky žádné :)

TALANKA: tuhle složitou hrůzostrašnou hysterku sis vymyslela jako dítě sama?

ATTILAH: Taky jsem věřila, že existuje. U babičky jsem pátrala po starejch prstenech a věřila...

KDyž jsem byla malá, věřila jsem, že u naší vesnice byla skrytá vesnice, kde žil krutý vládce, který své "poddané" skrýval v jejich vlastní nevědomosti o okolním světě. Když umíral, tak ze strachu, aby po něm nikdo nepokračoval, poručil vojákům, aby celou vesnici vyvraždili. Z mrtvol postavili pyramydu, na kterou si poslední dva vojáci lehli, na sebe dali tělo v té době již mrtvého vůdce a zabili se.

Dlouho jsem tu skrytou vesnici po okolních lesích hledala :o)

...že v záchodě je strašidlo co mě sežere když spláchnu
...že když se budu koukat do tmy dost dlouho, uvidim ducha
...že když budu budu koukat do zrcadla, uvidim někoho, kdo brzo umře (inspirovala mě k tomu kniha a.c.clarka, kterou mě rodiče neprozřetelně nechali prohlížet
...že panenky v noci obživnou a jsou zlý
...že plyšáci taky v noci obživnou, ale sou hodní
...že až budu velká, budu jeptiška

ja sem jako mala verila, kdyz nas nasi brali do kostela, ze ten knez co tam je u oltare, tak je vlastne jako asi ten Jezis... (nikdo mi to nevysvetlil a ja se na to nechtela ptat...)

no a cerny ruce byly samozrejmosti taky pod posteli, takze moje nocni chozeni na zachod bylo utrpeni, skakani dva metry od postele...a casto jsem ty ruce videla, jak se natahuji, aby me chnaply...
Tak jsme behaly se segrou na preskacku rozsvecet svetlo na chodbe (meli jsme nastavene automaticke zhasinani), aby ty strasidla nemely takovou sanci...

a taky kdyz spolknu pecku od tresne, tak ze me zacne rust strom, takze kdyz sem ji omylem spolkla, desne dlouho jsem pak cekala, co se stane...nastesti nic :-)

ze kdyz si dam knofliky na perine k hlave tak se mi budou zdat zly sny, takze jsem vzdycky kontroloval jestli jsou knofliky u nohou... a podpostelovy bubaci byli naprostu samozrejmosti, po zhasnuti jsem skakal skoro dvoumetrovej skok od vypinace do postele abych se vyhnul cerny dlouhy ruce co by mne za nohu chnapla :)

Ufonsky vysilani v radiu jsem taky poslouchal a taky jsem veril tomu ze kdyz se da k hlave silnej magnet tak se z cloveka stane telepat. Ale nemoh jsem porad najit dostatecne silnej - nejsilnejsi jsme meli na cisteni akvarka a nefungoval.

A sousedka verila ze kocka je samicka od psa a maji spolu mysi ;-)

Že hvězdy, které na noční obloze blikají jsou vlastně obývány mimozemšťany, kteří na nás takhle svítí baterkama. (taky informace od babičky)
A ježíška jsem si představovala suveréně jako Santu, protože všude byl ten tlustej červenej děda a mluvilo se o Ježíškovi. Nikdo se neobtěžoval mi to pořádně vysvětlit!!

FILTHY_SAD_EMO: já ti věřím, já to taky zažil :-)

kdyz jsem byl malej tak jsem veril uplne vsemu, a verim do dnes. ze neco neni pravda se vzdy ukaze, ale vzdy nejdriv verim.

ATTILAH: to je strašné!
já jsem jakomalá věřila, že když si něco přeju, taksi musím představovat nejdřív nějakou vážně rutinní činnost, co budu druhý den dělat a potom si oředstavit svou vysněnou událost... nenechala jsem se rozhodit ani permanentním neúspěchem.)