dneska rano jsem si vzpoměla po ceste do školy, že jak jsou na takovém tom asfaltovém chodniku takové ty kopečky všude jak se ruzně kroutí a člověk o to zakopáva tak jsem veřila tomu, že to jsou pod tím chodníkem kytičky co se tlačí za sluníčkem a čím větší kopeček tak tím silnější květinka. .)

Já mám taky jednu z písňovýho textu. Jako malej sem schizofrenie považoval za druh hada díky textu Tří Sester "Sovy v mazutu":

"Hajný jde sklesle lesní tišinou
a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou,
jestli jsou to zmije nebo schizofrénie"

Ve znělce Šmoulové se zpívá "kam příjdou tam je show", já jsem to jako dítě nepochopila, takže jsem tam slyšela "kam příjdou tam ješou", ale význam slovesa jechat jsem taky neznala :)

V období školky a prvních let na základce jsem nedokázala pochopit, kdy jsem se narodila. Tzn. žila jsem v 90. letech, 1990 až nevim kolik. Ale co bylo předtím? Vždyť muselo být něco předtím, protože mně bylo v roce 1990 pět let, takže jsem se musela narodit PŘED rokem 1990. Když jsem se dozvěděla, že jsem přišla na svět v roce 1985, vím, že mi trvalo strašně dlouhou dobu, než mi to vůbec došlo, než jsem to pochopila. Problém mi dělalo asi i to, že jsem dyskalkulik.

jako píde, se slavil neci svatek, a ja dumala a vydumala jsem, ze dostavame to jmeno, v jaky den se narodime. Kazdy si to musi poradne naplanovat! :)

Taková blbost, ale já sem si teď vzpomněl, že když sem byl malej, tak sem věřil, že pokud počítám věci co sou uspořádaný do kruhu, tak tu kterou sem začínal, musim nakonec započítat taky. Ani nevim, kde sem k tomu přišel.

Když mi bylo nějakých 5 let, tak jsem špekulovala nad tím, jak se člověk dozví, jak se jmenuje. I usoudila jsem, že k tomu slouží křest, že se dítě přinese do kostela a kněz mu řekne, jak se jmenuje. A to mi vydrželo do té doby, než jsem se dozvěděla, že já pokřtěná nejsem, to jsem zas měla chvilku o čem přemýšlet :o)

Když jsem byla malá, tak jsem věřil, že...
Když se vypouštěla vana a dělala glo glo nebo umyvadlo...tak mě straší vodnici..tak jsem se bála koupat.

věřila sem, že když se použije barva na vlasy, tak se pak člověk promění v tu paní modelku na obrázku. teta mi přišla hezčí než ta modelka a brečela sem, ať tu barvu nepoužívá. na druhou stranu, moje mamka měla vždycky krátký vlasy a často sem se jí nenápadně ptala, jestli by se nechtěla obarvit. myslela sem si totiž, že by byla hezčí s těma modelkovskýma delšíma :)